11 Tcu 177/2003
Datum rozhodnutí: 25.09.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 177/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V.B. rozsudkem Okresního soudu v Helsingborgu, Švédské království, ze dne 20. 7. 2001, sp. zn. B 1469 - 01 ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro Skane a Blekinge, Švédské království, ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. B 1900 - 01, a to pro trestný čin hrubého pašování podle § 5 švédského zákona proti pašování zboží k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a k trestu vyhoštění ze Švédského království do 31. 12. 2011.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Helsingborgu, Švédské království, ze dne 20. 7. 2001, sp. zn. B 1469 01, jenž ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro Skane a Blekinge, Švédské království, ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. B 1900 - 01, nabyl právní moci dne 23. 11. 2001, byl V. B. uznán vinným trestným činem hrubého pašování podle § 5 švédského zákona proti pašování zboží ( 2000 : 1225 ).

Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 4. 5. 2001 v 8.30 hodin přijel V. B. vozem (tahačem s návěsem) do H. přes H. Celním úředníkům předložil fakturu, ve které bylo uvedeno, že náklad obsahuje nápojové sklenice, avšak při celní kontrole bylo zjištěno, že dvě nejkrajnější palety obsahovaly nápojové sklenice, zatímco ostatní palety, které byly zabaleny také, jako by měly obsahovat nápojové sklenice, místo toho obsahovaly plechovky s čirou průhlednou kapalinou, přičemž při bližším zkoumání se prokázalo, že kapalina je etanol s obsahem alkoholu 96 procent, a to celkem 22.400 l, a dále, že společnost, která měla fakturu vystavit sice existuje, ale tuto fakturu nevystavila a finská firma, jejíž jméno bylo napsané na obalech plechovek, ve kterých byla kapalina přepravována, byla sloučena a neprovozuje od roku 1999 činnost pod aktuálním firemním názvem.

Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a k trestu vyhoštění ze země do 31. 12. 2011.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení švédských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. B. se dopustil trestného činu, který je závažným trestným činem proti hospodářské soustavě i podle českého právního řádu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. září 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík