11 Tcu 176/2006
Datum rozhodnutí: 07.12.2006
Dotčené předpisy:




11 Tcu 176/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 7. prosince 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. S., rozsudkem Obvodového soudu v Düsseldorfu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 4. 1996, sp. zn. 100a I Ls/511 Js 67/96, a to pro trestný čin krádeže a trestný čin podílnictví podle § 242, § 243 odst. 1 č. 3, § 259, § 53 trestního zákoníku, § 465 zákona o trestním řízení, § 35 zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Düsseldorfu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 23. 4. 1996, byl M. S. uznán vinným trestnými činy krádeže a podílnictví podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo, a byl mu za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že

- v období od 18. 10. 1995 do 12. 1. 1996 v D., odcizil celkem v devíti případech v obchodních domech různé druhy zboží, čímž způsobil celkovou škodu ve výši 5.566,80 DM.

- od blíže nezjištěné doby u sebe přechovával CD přehrávač, který získal od neznámé osoby a o němž věděl, že pochází z trestné činnosti, s cílem jej se ziskem prodat, přičemž přehrávač byl u něj zajištěn dne 12. 1. 1996.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že M. S. je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. a trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. S. se opakovaně dopouštěl majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Trestnou činnost přitom páchal v takovém rozsahu, že ji lze označit za závažnou i ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Nelze rovněž přehlédnout, že za obdobnou majetkovou trestnou činnost byl v minulosti ve S. r. N. již soudně trestán. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen trest odnětí svobody již v poměrně citelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. prosince 2006

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík