11 Tcu 167/2003
Datum rozhodnutí: 25.08.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 167/2003

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. srpna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. F. rozsudkem Krajského soudu v Žilině, Slovenská republika, ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 4 T 13/01, a to pro pokus trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, 2 písm. a) slovenského trestního zákona a trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, 3 slovenského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let.



O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Žilině, Slovenská republika, ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 4 T 13/01, který nabyl právní moci dne 23. 5. 2002, byl R. F. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, 2 písm. a) slovenského trestního zákona a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, 3 slovenského trestního zákona. Uvedených trestných činů se dopustil tím, že dne 7. 4. 2001 asi v 18:00 hod. pod vlivem alkoholu na místní komunikaci v obci S., okres Č. po dlouhodobějších předcházejících výhružkách a konfliktech ohledně vlastnického práva na chatu v úmyslu usmrtit napadl se zbraní v ruce M. Š. před jeho rodinným domem č. 759 takovým způsobem, že s kuchyňským nožem s délkou čepele 9,3 cm ho velkou intenzitou bodl do zad do oblasti pod levou lopatkou, čímž mu způsobil 7 cm bodný kanál na okraji páteře a do levé břišní krajiny s 10 cm bodným kanálem, přičemž mohlo dojít k průniku čepele do dutiny hrudní se smrtelnými následky a jedenkrát ho ještě bodl do levého ramene až ke kosti, následně týmž způsobem v úmyslu usmrtit napadl i J. Š. tak, že ho bodl do hrudníku zleva a ležícího na cestě ho bodl 6x do ramene levé ruky a znovu zepředu do hrudníku pod levý žeberní oblouk, přičemž bodné rány při jiném průniku do těla by způsobili smrtelné následky, oba poškození byli na následky zranění operováni, hospitalizováni a doba jejich práceneschopnosti přesáhla 42 dnů, následně na to se obžalovaný rozběhl za utíkajícím M. Š., kterého pronásledoval až do jeho rodinného domu č. 759 a křičíc slovní výhružky, rozbil rukama a nohama na vstupních dveřích skleněnou výplň, vnikl do ní stále držíc kuchyňský nůž v ruce, přičemž poškození se i s rodinnými příslušníky ukryli.

Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (pokus trestného činu vraždy podle § 219 tr. zák. a trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. F. se dopustil trestné činnosti, která je i podle českého právního řádu zvlášť závažnými trestnými činy, zejména pokud jde o pokus trestného činu vraždy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25.srpna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík