11 Tcu 16/2009
Datum rozhodnutí: 08.04.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 16/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 15. 4. 2008, vedený pod sp. zn. 16 Hv 24/08w-40, pro trestný čin výdělečné krádeže vloupáním, zčásti dokonané, zčásti ukončené ve stadiu pokusu podle § 127, § 128 odst. 1 bod 4, § 129 bod 1, § 13 čtvrtý případ a § 15 trest. zákona Rakouské republiky, v důsledku čehož byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 3 (tří) let nepodmíněně.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouské republiky, který nabyl právní moci dne 5. 6. 2008, byl J. P. uznán vinným ze spáchání trestného činu výdělečné krádeže vloupáním, zčásti dokonané, zčásti ukončené ve stadiu pokusu, následkem čehož byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání tří let nepodmíněně a podle § 389 odst. 1 tr. řádu k úhradě ⅓ nákladů trestního řízení.

Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že:

1. dne 24. 1. 2008 v K. odsouzený spolu se spolupachateli R. Ž. a P. M. P. přijeli dvěma osobními vozy do K., s úmyslem vloupat se do sklepů a garáží za účelem provedení krádeží. S tímto cílem se na ul. H. otevřenou garáží dostali do sklepních prostorů, do nichž se vloupali a odcizili:

a) M. V. čtyři páry lyží značky Atomic v hodnotě celkem 150 a horské kolo značky Dynamic v hodnotě 670 ,

b) G. J. pár lyží značky Atomic v hodnotě 350 ,

c) I. M. dva páry lyží neznámé značky v hodnotě 130 ,

a současně se pokusili odcizit G. K. zpeněžitelný lup, jako zejména lyže či kola. Dále v domě na ul. H. vylomili schránku na klíče, odkud odcizili univerzální klíč v hodnotě minimálně 30 , protože doufali, že si s jeho pomocí budou moci otevřít další sklepní kóje. Když ho však k tomuto účelu nemohli použít, neboť sklepní kóje byly zajištěny visacími zámky, ponechali si jej, aby ho případně mohli použít při jiné příležitosti. Poté na nezjistitelném místě ukradli blíže neznámé osobě pár lyží v neznámé hodnotě a neznámé značky.

2. V tentýž den všichni obžalovaní odjeli s ukradenými předměty zpět do České republiky a cestou se zastavili v H. u O.-m., kde zaparkovali svá dvě vozidla s opětovným úmyslem provést další krádeže. U školy v ulici R. H. našli horské kolo N. S. značky Genesis v hodnotě 299 , které bylo zde zaparkované a nezamčené. Jeden z obžalovaných toto kolo vzal a dopravil ho k jejich vozům. Další horské kolo v hodnotě minimálně 2.000 odcizili ze sklepní kóje v domě H., kde ho postavil Ch. P. Jeden z nich ještě ve spolupráci s ostatními odcizil ze sklepní kóje domu H., další horské kolo v hodnotě 754 , i to dopravil ke dvěma zaparkovaným automobilům u O.-m., kde byly všechny kola rozebrány a díly naloženy do obou vozidel. Poté všichni odsouzení odjeli zpět do České republiky.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 25. 3. 2009, pod sp. zn. 103/2009-MOT-T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 30. 3. 2009.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů jsou splněny.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený J. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák.).

V posuzované věci jsou rovněž dány podmínky povahy materiální, neboť odsouzený J. P. se pro finanční prospěch dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl za jeho opakované jednání, vykazující znaky výše uvedených trestných činů, uložen citelný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman