11 Tcu 16/2002
Datum rozhodnutí: 11.02.2002
Dotčené předpisy:




11 Tcu 16/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. února 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. D., rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. 7 Vr 239/99, Hv 2/99, a to pro zločin podle § 28 odst. 2, odst. 4 č. 3 zákona o drogách Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, s podmíněným odkladem výkonu části uloženého trestu ve výměře dvou a půl let při stanovení zkušební doby v trvání tří let, a dále k propadnutí neoprávněného obohacení ve výši 500 DM a zabavení zajištěných drog, tj. 6059,43 g heroinu.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. 7 Vr 239/99, Hv 2/99, jenž nabyl právní moci dne 7. 4. 1999, byl J. D. uznán vinným zločinem podle § 28 odst. 2, odst. 4 č. 3 zákona o drogách Rakouské republiky. Uvedeného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že, po předchozí domluvě s dalšími osobami cizí státní příslušnosti, dovezl svým osobním automobilem z Makedonie do Rakouské republiky, kam vstoupil dne 1. 2. 1999 přes maďarsko-rakouský hraniční přechod N., 6095,43 g heroinu s obsahem 2390g heroinového základu v čisté substanci a 58 g monoacetylmorfinbase v čisté substanci. Za transport uvedené látky do Švýcarka mu byla přislíbena odměna ve výši 100 000 Kč. Za tento zločin byl J. D. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, s podmíněným odkladem výkonu části uloženého trestu ve výměře dvou a půl let při stanovení zkušební doby v trvání tří let, a dále k propadnutí neoprávněného obohacení ve výši 500 DM a zabavení zajištěných drog, tj. 6059,43 g heroinu.

Dne 23. 1. 2002 pod sp. zn. 1097/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. D. se dopustil velmi závažné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin), jejich množství (cca 6 kg) a k tomu, že mu byl uložen poměrně vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. února 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch