11 Tcu 151/2003
Datum rozhodnutí: 19.08.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 151/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. srpna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. P. rozsudkem Zemského soudu v Kolíně, Spolková republika Německo, ze dne 21. 7. 1997, sp. zn. 102-41/97, a to pro trestný čin sexuálního zneužívání dítěte podle § 176 odst. 1, § 21 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Kolíně, Spolková republika Německo, ze dne 21. 7. 1997, sp. zn. 102-41/97, jenž nabyl právní moci dne 29. 7. 1997, byl A. P. uznán vinným trestným činem sexuálního zneužívání dítěte podle § 176 odst. 1, § 21 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 7. 4. 1997, v soukromém domě K.-H. P., kde prováděl s několika kolegy malířské a opravárenské práce, se nejprve dotázal jedenáctiletého B. P., syna majitele domu, zda chce vidět jeho penis. Poté otevřel svůj poklopec, ztopořený penis vytáhl a ukazoval mu jej. Následně mu řekl, že chce-li, může jeho penis uchopit, což B. P. učinil, penis odsouzeného uchopil a jednou zasunul tam a zpět předkožku. Nato odsouzený zastrčil svůj penis zpět do kalhot, políbil B. P. na čelo a nos a vyzval ho, aby o tom nikomu nevyprávěl.

Dne 23. 7. 2003 pod sp. zn. 3586/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. P. spáchal trestný čin směřující proti mravnímu vývoji dětí a jejich pohlavní nedotknutelnosti, který je podle právního řádu České republiky považován za zvlášť závažný. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. srpna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch