11 Tcu 144/2003
Datum rozhodnutí: 25.08.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 144/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. srpna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. V. rozsudkem Zemského soudu v Kremsu a.d. Donau, Rakousko ze dne 23. 4. 2001, sp. zn. 16 E Vr 85/01, 16 E Hv 130/01, a to pro trestný čin těžké krádeže podle § 127, § 128 odst. 1 č. 4 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Kremsu a.d. Donau, Rakousko, ze dne 23. 4. 2001, sp. zn. 16 E Vr 85/01, 16 E Hv 130/01, jenž nabyl právní moci dne 23. 4. 2001, byl D. V. uznán vinným trestný činem těžké krádeže podle § 127, § 128 odst. 1 č. 4 rakouského trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že s úmyslem protiprávně se obohatit

1. dne 28. 10. 2000 ve W. odcizil R. M. osobní automobil VW Golf v hodnotě ATS 130.000,-

2. dne 28. 10. 2000 ve V. odcizil R. M. z osobního automobilu uvedeného v bodě 1. 200 maďarských Forintů v hodnotě ATS 15,-

3. dne 2. 3. 2001 v G. odcizil firmě B. W. AG balení salámu v hodnotě ATS 20,-

4. v noci z 2. 3. na 3. 3. 2001 v N. odcizil A. S. osobní automobil značky Honda CRX v hodnotě ATS 30.000,-

Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedených odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. V. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti a způsobil tím poměrně vysokou škodu. Ze spisového materiálu bylo dále zjištěno, že za majetkovou trestnou činnost byl již v minulosti několikrát soudně trestán jak na území Rakouska tak v České republice. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. srpna 2003

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík