11 Tcu 142/2011
Datum rozhodnutí: 29.11.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 142/2011 - 10

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. listopadu 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. M. , rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 4. května 2009, sp. zn. 3 KLs 424 Js 47579/07, a to pro trestný čin krádeže spáchané v organizované skupině podle § 244a odst. 1, § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta 2 č. 1, 2 a 3, § 27, § 52 a 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) let a 2 (dvou) měsíců .

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 24. června 2009, byl P. M. uznán vinným trestným činem krádeže spáchané v organizované skupině podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roku a dvou měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený P. M. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v období od 9. června 2005 do 28. 8. 2006, v D. a L. , Spolková republika Německo, jako člen organizované skupiny dlouhodobě se zabývající odcizováním motorových vozidel na území Spolkové republiky Německo (převážně v Sasku) a jejich následným dovozem přes tzv. zelenou hranici na území České republiky, kde skupina měla zajištěné jejich odběratele nebo kde tato vozidla byla dále manipulována, legalizována a používána členy skupiny nebo prodána za účelem dosažení zisku, jejímiž členy byli mimo jiné dále i jinak odsouzení J. P. , R. M. , M. K. , M. K. a P. R. , obvykle společně s jiným členem této skupiny přítomným společně s odsouzeným na místě činu a s dalšími jejími členy hlídkující na státní hranici, se v devíti případech zmocnil motorových vozidel různých továrních značek (Peugeot 206 CC, Peugeot 206, Peugeot Boxer, Seat Alhambra, Honda CBF 600, VW Sharan, Peugeot 206 Combi) celkem v hodnotě 94 900,- EUR, a to téměř vždy (v jednom případě šlo o pravděpodobně nezajištěný motocykl, v dalším odsouzený nejprve vypáčil dveře na straně spolujezdce, neboť se mu klíčem nepodařilo odblokovat zámek zapalování) tak, že do zámku vozidla zarazil tzv. polský klíč, jehož otočením ulomil upevňovací kolíky válcové vložky zámku, tím jej odblokoval, demontoval originální řídící jednotku motoru, za níž do vozidla nasadil jednotku upravenou na to které konkrétní vozidlo a pomocí klíče vypilovaného tak, aby pasoval do zapalování, pak následně překonal imobilizér vozidla, vozidlo nastartoval a odjel s ním na území České republiky, kde bylo dále použito jedním ze způsobů výše již uvedených a dosáhl tím finančního zisku v blíže nezjištěné hodnotě; při jednom z útěků z místa činu (dne 5. dubna 2006) odsouzený s odcizeným vozidlem značky Peugeot Boxer narazil do zaparkovaného osobního motorového vozidla tovární značky Fiesta, na němž tím způsobil škodu ve výši 1 600,55 EUR.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestný čin poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. M. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil poměrně velkou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se trestné činnosti dopustil opakovaně, vloupáním a společně s dalšími osobami. Odsouzený nadto, jak to vyplývá z obsahu spisového materiálu, již byl v minulosti opakovaně trestán. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již velice citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. listopadu 2011



Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík