11 Tcu 13/2010
Datum rozhodnutí: 24.02.2010
Dotčené předpisy:




11 Tcu 13/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Slovenské republiky o povolení průvozu J. T., státního občana Slovenské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. února 2010 podle § 422 tr. ř. t a k t o :

Povoluje se p r ů v o z předávané osoby J. T., státního občana Slovenské republiky, územím České republiky ze Spolkové republiky Německo do Slovenské republiky pro účely trestního stíhání pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, účinného do 31. 12. 2005, a pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, účinného do 31. 12. 2005.

Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

O d ů v o d n ě n í :

Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo dne 16. února 2010 na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a o předávání mezi členskými státy Evropské unie, o povolení průvozu slovenského státního občana J. T. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného ze Spolkové republiky Německo do Slovenské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného dne 7. srpna 2009 Okresním soudem v Michalovcích, Slovenská republika, k trestnímu stíhání pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, účinného do 31. 12. 2005, a pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, účinného do 31. 12. 2005, za které předávanému hrozí maximální trest odnětí svobody v trvání dvou roků, a to leteckou cestou s mezipřistáním v P. dne 26. února 2010.

Uvedené trestné činnosti se měl předávaný dopustit v podstatě tím, že dne 22. října 2003, přibližně v 7.30 hod. u mateřské školy na ulici K. v M., Slovenská republika, fyzicky napadl poškozeného M. H. tak, že jej třikrát udeřil pěstí do tváře, čímž poškozenému způsobil tržnou ránu za pravým uchem a dále tržné rány na horním a dolním rtu, které si vyžádaly léčení v době od 22. října 2003 do 5. listopadu 2003; po dobu léčení byl poškozený v pracovní neschopnosti.



Nejvyšší soud České republiky projednal předloženou žádost z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§ 422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání ze Spolkové republiky Německo do Slovenské republiky za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice.

Z výpisu z Centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra České republiky vyplývá, že předávaný má od 23. 2. 2005 na území České republiky jako občan Evropské unie evidován trvalý pobyt na adrese Ž.

Z výpisu je dále zřejmé, že předávaný je státním občanem Slovenské republiky. Z evropského zatýkacího rozkazu Okresního soudu v Michalovcích, Slovenská republika, ze dne 7. 8. 2009, jakož i z dodatečně vyžádaných zpráv předložených Ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky pak rovněž vyplývá, že předávaný J. T. je státním občanem Slovenské republiky, který má na území Slovenské republiky od 7. 9. 1992 až do současnosti hlášen trvalý pobyt, a to aktuálně na adrese F, okres M.

Předávaný má sice hlášen trvalý pobyt jak na území České republiky, tak na území Slovenské republiky, ale zároveň je státním občanem Slovenské republiky (nikoliv státním občanem České republiky), a má tedy na Slovenskou republiku evidentně silnější vazby, které jsou jedním z důležitých kritérií pro určení místa případného výkonu trestní sankce (a to především sankce trestu odnětí svobody). Za situace, kdy má být předán k trestnímu stíhání do státu (do Slovenské republiky), jehož je státním občanem, na jehož území má rovněž trvalý pobyt a ostatně na území Slovenské republiky se měl také dopustit trestné činnosti, k jejímuž trestnímu stíhání je předáván, není evidovaný trvalý pobyt na území České republiky dostatečným podkladem pro závěr, že předávaný je osobou, na níž by případně bylo nutno uplatnit výhradu podmiňující jeho průvoz Českou republikou pro účely jeho trestního stíhání ve Slovenské republice (v domovském státě předávaného) pro trestnou činnost spáchanou na jejím území ve smyslu ustanovení § 411 odst. 7 tr. ř. a § 422 odst. 5 tr. ř.



Jelikož nebyly zjištěny právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného J. T. územím České republiky pro účely jeho trestního stíhání ve Slovenské republice, tak Nejvyšší soud České republiky žádosti Slovenské republiky vyhověl.



Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu územím České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2010

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík