11 Tcu 126/2003
Datum rozhodnutí: 11.07.2003
Dotčené předpisy:




U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. července 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. V., rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 1 KLs 810 Js 11826/00, a to pro trestný čin organizovaného nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství podle § 3 odst. 1 č. 1, § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4, § 30a odst. 1 a odst. 2 č. 2 zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo, § 25 odst. 2, § 52 a § 74 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 1 KLs 810 Js 11826/00, jenž nabyl právní moci ve vztahu k M. V. dne 19. 12. 2000, byl M. V. uznán vinným trestným činem organizovaného nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství podle § 3 odst. 1 č. 1, § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4, § 30a odst. 1 a odst. 2 č. 2 zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo a § 25 odst. 2, § 52 a § 74 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se dopustil v podstatě tím, že po předchozí přípravě obchodu dalšími osobami vzal dne 23. 3. 2000 k sobě plastový sáček s 896,1g metamfetaminu (krystal) s minimálním obsahem metamfetaminové báze ve výši 363,2 g, a šel podle pokynu spoluobviněného H. S., s ním společně přes hranici v D. z území České republiky na území Spolkové republiky Německa k osobnímu automobilu kriminálního úředníka při kriminálním ředitelství N. s krycím jménem M. , který měl za tuto látku zaplatit 36.000,-DM.

Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. V. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě většího množství omamné látky na území jiného státu, přičemž jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již citelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2003

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík