11 Tcu 125/2003
Datum rozhodnutí: 27.11.2003
Dotčené předpisy:




U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. B. rozsudkem Okresního soudu v Erdingu, Spolková republika Německo, ze dne 10. 5. 2000, sp. zn. 1 Ls 39 Js 15380/98, a to pro čtyři trestné činy výdělečného převádění cizinců, tři trestné činy kuplířství a pokus trestného činu převádění cizinců podle § 3 odst. 1, § 58 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1 č. 1, 2, odst. 3 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a § 181a odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Erdingu, Spolková republika Německo, ze dne 10. 5. 2000, sp. zn. 1 Ls 39 Js 15380/98, jenž nabyl právní moci dne 18. 5. 2000, byl J. B. uznán vinným čtyřmi trestnými činy výdělečného převádění cizinců, třemi trestnými činy kuplířství a pokusem trestného činu převádění cizinců podle § 3 odst. 1, § 58 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1 č. 1, 2, odst. 3 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a § 181a odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že v době od června 1996 do ledna 1997 dopravoval z České republiky do Spolkové republiky Německo, M. n. I., prostitutky, které pak v baru samostatně stíhaného A. Z. v B. 33 nabízel k prostituci, vykonávané zpravidla v blízkém hotelu K., za což inkasoval smluvenou cenu v rozmezí 50,- 150,- DM, z čehož si část ponechával. Jednal přitom s vědomím, že uvedené ženy nevlastnily povolení k pobytu, potřebné k výdělečné činnosti, ani pracovní povolení. Konkrétně takto dopravil a nabízel k prostituci od června nebo července 1996 J. V., od listopadu 1996 D. M. a další blíže nezjištěnou ženu a od prosince 1996 dvě blíže neznámé ženy. Dne 3. 1. 1997 pak chtěl dopravit k provozování prostituce do Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod W. K. C., ale nepodařilo se mu to.

Dne 27. 6. 2003 pod sp. zn. 4972/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin obchodování se ženami podle § 246 trestního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2002). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. J. B. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti směřující proti mravním zásadám, neslučujícím se s korektním zacházením se ženami, a to s cílem opatřit si takto dlouhodobý zdroj nelegálních příjmů. Šlo přitom o trestnou činnost, k jejímuž postihování je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář