11 Tcu 120/2015
Datum rozhodnutí: 16.12.2015
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 120/2015-20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 16. prosince 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky P. M., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. M. rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 16. 5. 2014, sp. zn. 14 KLs 424 Js 33574/12, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže v organizované zločinecké skupině podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 čís. 2 a 3, § 22, § 23, § 25 odst. 2, § 53 německého tr. zákoníku , za který mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 16. 5. 2014, sp. zn. 14 KLs 424 Js 33574/12, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2014, byl P. M. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže v organizované zločinecké skupině a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle skutkových zjištění zemského soudu bylo prokázáno, že P. M. v období od června 2012 do července 2013 opakovaně jezdil do Spolkové republiky Německo, aby zde odcizil motorová vozidla, která měl v úmyslu převážet do České republiky a zde je prodávat, aby si tak obstarával zdroj příjmů. Za tímto účelem využíval i třetí osoby, které měly odcizená vozidla převážet do České republiky, anebo se podílet na krádeži v Německu. Konkrétně:

I. V noci z 20. na 21. 6. 2012 odjeli obviněný P. M. a odděleně stíhaný T. S. do L., kde nalezli zajištěné vozidlo VW Transporter T5, a dále pak v jeho blízkosti i další zajištěné vozidlo typu VW Transporter T5, které nezávisle na sobě odcizili, přičemž T. S. jednal z pověření obviněného. Následně obviněný sám přepravil jedno z uvedených vozidel do České republiky.
II. Dne 6. 7. 2012 se v D. pokusil obviněný odcizit zajištěné vozidlo VW Transporter T5, avšak i navzdory použití nástrojů a příslušné techniky se mu nepodařilo vozidlo nastartovat a odcizit, a proto následně zcizil jiné zajištěné vozidlo VW Transporter T5 a pověřil odděleně stíhanou P. H., aby vozidlo převezla do České republiky.
III. V noci z 11. na 12. 7. 2013 se v D. pokusil odcizit zajištěné vozidlo VW Transporter T5, v hodnotě cca 10.000,- EUR, aby mohl vozidlo poté přepravit do České republiky, avšak i navzdory použití nástrojů a příslušné techniky se mu nepodařilo vozidlo nastartovat a odcizit.
IV. Dne 25. 7. 2013 v Ch. odcizil zajištěné vozidlo VW Transporter T5, v hodnotě cca 30.000,- EUR, aby vozidlo přepravil do České republiky, ale na základě vyhledávání GPS byl obviněný téhož dne zadržen spolu s odcizeným, a to mezi obcemi B. a F.

Ministerstvo spravedlnosti ČR podalo dopisem pod sp. zn. MSP-86/2015-MOT-T/7 ze dne 26. 11. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 30. 11. 2015.

Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. M. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v opakovaných krádežích motorových vozidel, které dosáhly částky cca 40.000,- EUR ovšem s přihlédnutím k tomu, že u dvou zcizených vozidel nebyla zjištěna zůstatková cena. Obviněný byl navíc za obdobnou trestnou činnost v posledních letech odsouzen a potrestán i v České republice, a proto se jeho jednání vyznačuje vysokou mírou společenské škodlivosti. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.

Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2015


JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu