11 Tcu 12/2016
Datum rozhodnutí: 18.02.2016
Dotčené předpisy: § 143 odst. 4 předpisu č. 104/2013Sb., § 220 odst. 3 předpisu č. 104/2013Sb.



11 Tcu 12/2016 -31

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 18. 2. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 143 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ohledně předávaného M. K. , a rozhodl takto :

M. K. bude po dobu průvozu územím České republiky ze Spolkové republiky Německo do Slovenské republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců uloženého mu trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 2 T 8/2013, a trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců uloženého mu trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 33 T 4/2014, držen v průvozní vazbě .
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 17. 2. 2016 Nejvyššímu soudu návrh podle § 143 odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, (dále jen zákon ), na rozhodnutí, že předávaný M. K. bude po dobu průvozu územím České republiky v průvozní vazbě.

O průvoz předávaného požádalo Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to k výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců uloženého mu trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 2 T 8/2013, a trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců uloženého mu trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 33 T 4/2014.

Průvoz se má uskutečnit částečně pozemní cestou v rámci předání jmenované osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Prešov dne 7. 10. 2015, sp. zn. 2 T 8/2013, a evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Prešov dne 8. 7. 2015, sp. zn. 33 T 4/2014.

Trestné činnosti, pro kterou byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 2 T 8/2013, se předávaný dopustil tím, že dne 6. 4. 2012 v 1.40 hod. řídil po ulici V. C. osobní motorové vozidlo zn. Ford Mondeo, a dne 4. 11. 2012 ve 20.37 hod. v P. řídil po ulici M. s. osobní motorové vozidlo zn. Ford Galaxia, přesto, že mu byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu Prešov, sp. zn. 5 T 65/2007, ze dne 3. 10. 2011 uložen trest zákazu činnosti řídit motorová vozidla na dobu pěti let.

Trestné činnosti, pro kterou byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu Prešov ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 33 T 4/2014, se předávaný dopustil tím, že dne 10. 11. 2013 v 10.22 hod. v P. řídil po ulicích B. a D. motorové vozidlo zn. Ford, přesto, že mu byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu Prešov, sp. zn. 5 T 65/2007, ze dne 3. 10. 2011 uložen trest zákazu činnosti řídit motorová vozidla všech druhů na dobu pěti let.

Podle § 142 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 zákona je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.

Podle § 143 odst. 4 zákona ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 zákona v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.

Nejvyšší soud projednal předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání ze Spolkové republiky Německo do Slovenské republiky za účelem výkonu trestu odnětí svobody. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt.

Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného M. K. územím České republiky pro účely výkonu shora uvedených trestů odnětí svobody, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 2. 2016

JUDr. Karel Hasch předseda senátu