11 Tcu 119/2011
Datum rozhodnutí: 14.06.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 119/2011-6

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. června 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. F. rozsudkem Obvodního soudu Zittau ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. 4 Ls 450 Js 13089/06, Spolková republika Německo, pro spáchání trestného činu krádeže ve 12-ti případech reálného souběhu, jakož i pokusu o krádež v 8-mi případech reálného souběhu podle § 242 odst. 1, odst. 2, § 243 odst. 1 bod 1, § 248a, 22, 23 odst. 1, § 53, § 55 německého trestního zákona, při započítání trestu z trestního příkazu Obvodního soudu Löbau ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. 1 Ds 530 Js 3196/06, v důsledku čehož byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Zittau, Spolková republika ze dne 7. 2. 2008, který nabyl právní moci téhož dne, byl V. F. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže ve 12-ti případech reálného souběhu, jakož i pokusu o krádež v 8-mi případech reálného souběhu, při započítání trestu z trestního příkazu Obvodního soudu Löbau ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. 1 Ds 530 Js 3196/06, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.

Podle zjištění soudu se dopustil uvedené trestné činnosti tím, že dne 2. 12. 2003 v zahrádkářské kolonii v E.-S.-S. v G. na základě vždy nově učiněného rozhodnutí ve dvaceti případech vypáčil zámek u vstupních dveří a poté se vloupal postupně do celkem dvaceti zahradních objektů, aby odsud odcizil hodnotné předměty (nářadí, zahradní stroje, porcelánové nádobí, hi-fi zařízení, vzduchovky, elektrický ventilátor apod.), z toho v osmi případech po vloupání do objektu nenašel nic hodnotného, takže odsud odešel z prázdnou.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 20. 5. 2011, pod sp. zn. 66/2011-MOT-T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 24. 5. 2011.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený V. F. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže - § 205 event. v souběhu s trestným činem porušování domovní svobody - § 178). Tímto jednáním se obv. F. dopustil trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti, čímž vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou a pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající hlediskům ust. § 4 odst. 2 zákona.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. června 2011 Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman