11 Tcu 115/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 115/2015 -16

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 20. ledna 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. M. , rozsudkem Zemského soudu Krems a.d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 31/14w, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Krems a.d. Donau byl R. M. uznán vinným trestným činem těžké loupeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Krems a.d. Donau tím, že dne 24. 1. 2014 kolem 18.20 hod. v G., E. B. S., ve filiálce prodejního řetězce D. namířil plynovou pistoli Epol Viper na poškozenou K. S., zvolal: peníze a takto odcizil 1 840 .

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně osobní svobody a cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména spáchal čin se zbraní), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2016

JUDr. Karel Hasch
předseda senátu