11 Tcu 114/2015
Datum rozhodnutí: 10.12.2015
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 114/2015-34
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 10. prosince 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky T. H., alias S. S., , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení T. H. rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 7/2013, kterým byl uznán vinným ze spáchání
trestného činu krádeže podle čl. 81, čl. 110, čl. 624, čl. 625 č. 2 italského tr. zákoníku,
trestného činu přechovávání podle čl. 648 italského tr. zákoníku,
za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Odvolacího soudu v Benátkách ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 7/2013, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2013, byl T. H. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců.

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně bylo zjištěno, že T. H. je vinen tím, že:

I. a) dne 5. 11. 2008 v obchodním domě Despar v S., ve spolupráci s neidentifikovanou ženou se lstivě zmocnil, s úmyslem zajistit si neoprávněný prospěch pro sebe a pro ostatní, dvou láhví šampaňského značky Don Perignon, v celkové hodnotě 200,- EUR,

I. b) poté dne 11. 11. 2008 v obchodním domě Marchet Nalin v T., s cílem zajistit si neoprávněný prospěch pro sebe a pro ostatní, se zmocnil dvou láhví destilátů, a to jedné láhve whisky značky Lagavulin a jedné láhve koňaku značky Remi Martin, v celkové hodnotě 77,- EUR,
II. dne 11. 11. 2008 v S. byly v osobním vozidle, které T. H. používal v době svého zatčení, nalezeny 3 láhve šampaňského, 8 láhví destilátů a mnoho balení holicích strojků, u nichž bylo prokázáno, že se jedná o výnosy z trestné činnosti krádeže, čímž se dopustil trestného činu přechovávání.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-34/2015-MOT-T/10 ze dne 11. 11. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 13. 11. 2015.

Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený T. H. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzený se ve velmi krátkém časovém úseku několika dní dopustil dvojí krádeže movitých věcí, v celkové hodnotě 277,- EUR. Současně bylo prokázáno, že další movité věci, které byly v době zatčení obviněného nalezeny v jeho osobním vozidle, rovněž pochází z totožné trestné činnosti. Navíc za stejnou trestnou činnost byl tento obviněný odsouzen již v minulosti. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.

Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. prosince 2015


JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu