11 Tcu 108/2015
Datum rozhodnutí: 03.02.2016
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 108/2015 -26

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 3. 2. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. G. , rozsudkem Zemského soudu Leoben, Rakouská republika, ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. 34 Hv 9/14t, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu Graz, Rakouská republika, ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 9 Bs 224/14f, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Leoben byl V. G. uznán vinným trestnými činy výdělečné krádeže vloupáním, zčásti dokonané a zčásti ve stádiu pokusu a přečinem podle § 50 odst. 1 Z 2 německého zákona o zbraních a ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu Graz byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Leoben tím, že působil jako řidič zatímco jeho spolupachatel dne 30. 1. 2014 v H. vypáčil přineseným nástrojem domovní dveře domu poškozené B. G., prohledal kancelářské a bytové prostory a z koupelny a dětského pokoje odnesl šperkovnici a šperky (prsteny, náušnice, řetízky) a náramkové hodinky v celkové hodnotě 2 500 a dne 31. 1. 2014 v A. páčidlem vmáčkl a otevřel okno hostince G. S. S., načež se spustil alarm, takže zůstalo pouze u pokusu. V. G. přitom v době mezi 26. 1. 2014 a 31. 1. 2014 v K., H., A. a dalších místech spolkového území nosil u sebe zbraň na ruku, tzv. boxera.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 2. 2016
JUDr. Karel Hasch předseda senátu