11 Tcu 108/2011
Datum rozhodnutí: 24.08.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 108/2011-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. K. rozsudkem Zemského soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 5 KLs 862 Js 15382/09, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než nepatrném a pomoc k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném podle §§ 29 odst. 1 č. 1, 29a odst. 1 č. 2, 30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách, §§ 27, 52 a 73 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a deseti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :


Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Würzburg ze dne 27. 4. 2010 byl L. K. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než nepatrném a pomocí k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a deseti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Würzburg tím, že dne 25. 5. 2009 ve 22.00 hod. obdržel od neznámého muže v Holandsku na hlavním nádraží v A. 6 102,93 g kokainu s obsahem cocainhydrochloridu 1 387,68 g, který měl za úkol dopravit přes Německo do Itálie, kde měl drogu předat osobě jménem M. Dne 27. 8. 2009 mezi 10.00 hod. a 11.00 hod. pak dovezl drogu osobním vozidlem Škoda Octavia Combi na území Spolkové republiky Německo, kde byl zadržen ve 14.15 hod. na BAB A 3 ve směru na N. v blízkosti parkoviště F.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 6. 5. 2011, pod č. j. 61/2011 MOT T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku a prekursory. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména co se týká množství omamné látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. srpna 2011

Předseda senátu: JUDr. Karel H a s c h