11 Tcu 106/2005
Datum rozhodnutí: 16.11.2005
Dotčené předpisy:




U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. B., rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 3 Ls 105 Js 137709/00, a to pro trestný čin podílnictví ve dvou případech podle § 259 odst. 1, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 3 Ls 105 Js 137709/00, jenž nabyl právní moci dne 22. 11. 2005, byl R. B. uznán vinným trestným činem podílnictví ve dvou případech podle § 259 odst. 1, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že

-v blíže nezjištěný den krátce poté, co byl dne 9. 2. 2000 mezi 20.00 a 23.55 hod. odcizen z vystavovacích prostor firmy A. O. v G., L. S., osobní automobil zn. Audi TT Coupe v prodejní hodnotě 50 000 DM, jej koupil od blíže nezjištěné osoby za 22 000 DM s vědomím, že byl odcizen;

-poté co bylo v noci na 21. 5. 2000 z budovy skladu firmy S. H. v G.-P., B. odcizeno velké množství modelových železnic Märklin s příslušenstvím v prodejní hodnotě 91 663 DM a v noci na 20. 7. 2000 opět z téhož místa velké množství hraček v celkové hodnotě 12 000 DM, v červenci 2000 na parkovišti u H. H. J. v G.-P. koupil shora uvedené věci od neznámé osoby za celkovou částku 8 000 DM, a to s vědomím, že se jednalo o odcizené zboží.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. B. se ve dvou případech dopustil relativně závažné úmyslné majetkové trestné činnosti, kterou získal významný majetkový prospěch. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. listopadu 2005



Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch