11 Tcu 101/2013
Datum rozhodnutí: 04.11.2013
Dotčené předpisy: § 422 tr. ř.



11 Tcu 101/2013-21

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal žádost Ministerstva státní správy a spravedlnosti Maďarské republiky o povolení průvozu předávaného Z. G. K. , a rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. listopadu 2013 podle § 422 tr. ř. t a k t o :

I. Povoluje se průvoz předávaného Z. G. K. , státního občana Maďarské republiky, územím České republiky z Polska do Maďarské republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu v trvání šesti roků rozsudkem Metropolitního soudu v Budapešti, Maďarská republika ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 9.B.1044/2005/357 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího odvolacího metropolitního soudu v Budapešti, Maďarská republika ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 1.BF.195/2009/56, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Metropolitním soudem v Budapešti ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. SZV.2413/2010/6 a žádosti Ministerstva státní správy a spravedlnosti Maďarské republiky ze dne 30. 10. 2013.
II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

O d ů v o d n ě n í :

Ministerstvo státní správy a spravedlnosti Maďarské republiky požádalo dne 30. 10. 2013 na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu Z. G. K. , Maďarská republika, státního občana Maďarské republiky, územím České republiky.

Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenované osoby realizovaného na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Metropolitním soudem v Budapešti ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. SZV.2413/2010/6, z Polska k výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, a to pro trestný čin podvodu podle § 318 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. b) maďarského trestního zákona (v 76 případech), trestný čin podvodu podle § 318 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), odst. 5 písm. b) maďarského trestního zákona (ve 346 případech), a trestný čin podvodu podle § 318 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), odst. 6 písm. b) maďarského trestního zákona (ve 100 případech), a to leteckou cestou s mezipřistáním v P.

Předmětné trestné činnosti se předávaný Z. G. K. podle shora uvedeného evropského zatýkacího rozkazu měl dopustit v podstatě tím, že v době od 1. 1. 2003 do 31. 8. 2003 v Maďarsku, společně s několika dalšími osobami dne 8. ledna 2003 v S. založil investiční družstvo, jehož hlavním cílem bylo shromažďování peněžních prostředků od potenciálních investorů. Investiční družstvo předstíralo, že bude shromážděné prostředky investovat do nemovitostí a slibovalo investorům výnos ve výši 18,25 %. Na základě rozhodnutí družstva proběhlo několik transakcí (nákup bytových domů, které byly investorům nabídnuty jako prázdninové ubytování, ale zůstaly ve vlastnictví družstva, záměr nákupu pozemků a postavení hotelu v B. , který z důvodu zaplacení pouze části kupní ceny nebyl realizován), které ovšem nepřinesly deklarovaný výnos. Od března 2003 družstvo spustilo reklamní kampaň za účelem nalákání potenciálních investorů. Vybrané peníze byly uschovány v trezoru v sídle družstva a pouze zlomek vybrané částky vložen na účet družstva. Peníze byly později převedeny na třetí osoby. Od března do července 2003 přibližně 1 000 1 500 osob poskytlo družstvu investiční prostředky s vidinou vysokého zisku. Na základě informací z médií se následně tyto osoby během srpna 2003 neúspěšně pokoušely své prostředky získat od družstva zpět. Družstvo bylo schopno vrátit pouze zlomek svěřených prostředků.

Nejvyšší soud projednal předloženou žádost z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§ 422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání z Polska do Maďarské republiky za účelem výkonu trestu odnětí svobody. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt.

Jelikož tedy nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného Z. G. K. územím České republiky pro účely výkonu shora uvedeného trestu, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Zároveň Nejvyšší soud rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu územím České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. listopadu 2013


Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík