11 Tcu 100/2007
Datum rozhodnutí: 27.08.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 100/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky 1. K. A., a 2. M. K., rozsudkem Soudu I. instance v Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 20. července 2005, sp. zn. M 1416/05, a to pro trestný čin napomáhání k neregulérnímu vstupu, pohybu nebo pobytu podle čl. 21 I. odst. 1, odst. 2, čl. 21 II. nařízení č. 45-2658 ze dne 2. listopadu 1945, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků u obou odsouzených.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným pravomocným rozsudkem Soudu I. instance v Sarreguemines, Francouzská republika, byli K. A. a M. K. uznáni vinnými trestným činem napomáhání k neregulérnímu vstupu, pohybu nebo pobytu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Francouzské republiky a odsouzeni každý k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tak, že dne 19. července 2005, za blíže nezjištěný finanční prospěch, převezli speciálně upraveným karavanem skupinu dvanácti čínských státních příslušníků, a to tak, že je ukryli pod lehátky karavanu v prostoru o velikosti přibližně 2 m na délku, 1 m na výšku a 1,2 m na šířku. Odsouzení byli téhož dne v 18.00 hod na dálnici zadrženi.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou státními občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení K. A. a M. K. se pro svůj finanční prospěch podíleli na ilegálním převedení většího počtu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Nelze přehlédnout ani okolnosti vlastního převedení cizinců, kdy ve velice stísněném prostoru se nacházelo 12 osob. Odsouzení tedy jednali v rozsahu, pro který lze tuto jejich činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2007



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík