11 Tcu 1/2014
Datum rozhodnutí: 09.01.2014
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 1/2014-11

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud projednal dne 9. ledna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :


Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanek České republiky R. K., roz. K., a M. P. , rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 KLs 34 Js 5642/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 KLs 34 Js 5642/11, který nabyl právní moci ze dne 15. 11. 2012, byly R. K. a M. P. uznány vinnými trestným činem těžké loupeže ve dvou případech ve skutkové jednotě s trestným činem nebezpečného zranění spáchanými ve spolupachatelství, podle německého trestního zákona, a byly odsouzeny každá k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti (5) let.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Hofu se R. K. a M. P. dopustily trestné činnosti skutky popsanými v bodě B I.) II.) rozsudku v podstatě tím, že počátkem roku 2012 se na základě společného plánu rozhodly, že odjedou z České republiky do Spolkové republiky Německo, kde se záměrem svého majetkového obohacení hodlaly oslovovat cizí muže, tyto pod záminkou nabídky sexuálních služeb přivezenými K. O. kapkami omámit a následně jim ve stavu bezbrannosti odcizovat peníze, kreditní karty a jiné cennosti, přičemž získaná kořist měla být dělena na polovinu.

Za tímto účelem jednáním popsaným v bodě I./ rozsudku dne 24. 2. 2011 kolem 20,00 hodin v H. před kinem Altstadt oslovily D. M., kterému odsouzená P. za zaplacení útraty v lokálu Paperla-Pub a úhradu 50,- Eur nabídla pohlavní styk s odsouzenou K. Poté, co mu do jeho nápoje jedna s odsouzených s vědomím a souhlasem druhé přimíchala uspávací látku, v důsledku čehož D. M. ztratil vědomí, mu z peněženky odcizily zde se nacházející peněžitou hotovost ve výši přibližně 200,- Eur. V důsledku přimíchání omamné látky měl D. M. asi dva dny silné bolesti hlavy.
Jednání popsaného pod bodem II./ rozsudku se obě odsouzené dopustily tak, že ještě téže noci, asi ve 22,30 hodin v M. v H. oslovily s nabídkou, zda s nimi chce slavit v nedaleké restauraci Tante Freda , J. N. Poté, co poškozený následně pozval obě odsouzené k sobě do bytu v Z. v H., koupila odsouzená P. láhev vodky a pomerančového džusu, které poškozený pil. V jeho nepřítomnosti nasypala jedna z odsouzených podle společného plánu do jeho sklenice prášek na spaní Bromazepam v důsledku čehož ztratil vědomí, čehož odsouzené využily a z jeho bytu odcizily hotovost ve výši min. 200,- Eur, mobilní telefon v hodnotě asi 100,- Eur, 2 EC karty, dvoje hodinky zn. Elbel a zn. Breitling v hodnotě po 3.000,- Eur. V důsledku přimíchání omamné látky se u J. N. i přes léčbu po dobu asi jednoho týdne projevovaly zdravotní obtíže.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzené R. K. a M. P. jsou občankami České republiky, byly odsouzeny cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (loupeže podle § 173 tr. zákoníku spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzené R. K. a M. P. se pro svůj majetkový prospěch dopustily zvlášť závažné trestné činnosti. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustily více protiprávními útoky a zavrženíhodným způsobem jejich provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že obě byly již v minulosti vícekráte odsouzeny v České republice pro majetkovou trestnou činnost. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly již uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. K. a M. P. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. ledna 2014

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík