11 ICm 1434/2016
č. j. 11 ICm 1434/2016-31 (KSOS 37 INS 20688/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Slaběňákovou ve věci

žalobkyně: Ing. Libuše Dobrá, sídlem Masarykova 39, 746 01 Opava insolvenční správkyně dlužníka Pavla Novotného, narozeného dne 12. 6. 1977, bytem Aloise Gavlase 39/16, 700 30 Ostrava proti žalované: JUDr. Milena Bódiová, sídlem Stodolní 835/17, 702 00 Ostrava insolvenční správkyně dlužníka Mgr. Ivo anonymizovano , anonymizovano , sídlem Těšínská 120/54, 710 00 Ostrava o určení pohledávky ve výši 395 963, 48 Kč

takto: I. Návrh, aby bylo určeno, že nezajištěná, nevykonatelná a nepodmíněná pohledávka žalobkyně přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 20688/2015 přihláškou č. P 323, věřitele č. 22 ve výši 395 963,48 Kč je po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2016 se žalobkyně domáhala určení pravosti své pohledávky a určení pořadí pohledávky. Jednalo se o pohledávku, kterou má žalobkyně za dlužníkem Mgr. Ivem Nedbálkem, nar anonymizovano , sídlem Těšínská 120/54, 710 00 Ostrava. Žalobkyně přihlásila pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka, vedeného pod sp. zn. KSOS 37 INS 20688/2015, přihláškou č. P 323 v celkové výši 395 963,48 Kč, a to jako pohledávku nepodmíněnou a nevykonatelnou. Žalobu odůvodnila tím, že poté co přihláškou uplatnila svou pohledávku, došlo na přezkumném jednání dne 31. 3. 2016 k popření pravosti a výše co do části 118 567,48 Kč a pořadí, přičemž pohledávka byla zjištěna ve výši 277 369,-Kč. Vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobkyni doručeno dne 6. 4. 2016.

Shodu s prvopisem potvrzuje Iveta Kukiová. isir.justi ce.cz

2. Žalobkyní přihlášená pohledávka sestává z jistiny ve výši 350 167,-Kč a příslušenství ve výši 45 796,48 Kč. Jako důvod vzniku žalobkyně uvedla, že dlužník jako soudní exekutor prováděl dražbu nemovitostí Pavla Novotného a udělil příklep panu Jiřímu Kornutovi za nejvyšší podání, a to částku ve výši 350 167,-Kč. Výtěžek, který byl provedenou dražbou získán, nebyl žalovanou stále rozdělen. Žalobkyně má za to, že dnem kdy bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka Pavla Novotného, mělo být žalobkyni vydáno vymožené plnění. Dle žalobkyně nelze doslovně aplikovat ustanovení § 46 ods.t 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen EŘ ) v situaci, kdy exekutor je sám v úpadku nebo mu úpadek hrozí, nebo je v insolvenčním řízení. Skutečnost, že dlužník jako soudní exekutor po významnou dobu disponoval částkou ve výši 350 167,-Kč, avšak usnesení o vydání vymoženého plnění nevydal, ačkoliv jej vydat mohl, nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalobkyně dále vůči žalované uplatňuje příslušenství pohledávky představované zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne zahájení insolvenčního řízení dlužníka Pavla Novotného do dne předcházejícího dni, v němž došlo k zahájení insolvenčního řízení dlužníka Mgr. Iva anonymizovano .

3. Žalovaná k pohledávce žalobkyně uvádí, že tuto je nutno kvalifikovat jako podmíněnou, když dle dikce ustanovení § 46 ods.t 7 EŘ je vydání vymoženého plnění vázáno na vydání resp. nabytí právní moci usnesení o vydání vymoženého plnění. Vzhledem ke skutečnosti, že v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 053 EX 2339/08 nebylo dosud vydáno pravomocné usnesení o vydání vymoženého plnění, nebyla stále splněna zákonná podmínka. V souvislosti s dříve uvedeným nemohlo nastat prodlení žalované, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Nadto do majetkové podstaty Pavla Novotného nebude náležet celé vymožené plnění, nýbrž částka ponížená o náklady exekuce, které dlužník vyčíslil ve výši 72 771,-Kč.

4. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Soud provedl dokazování obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. KSOS 37 INS 20688/2015, ze kterého zjistil a vzal za prokázáno, že usnesením ze dne 27. 10. 2015 byl zjištěn úpadek dlužníka Mgr. Iva anonymizovano , naro anonymizovano , insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Milena Bódiová, sídlem Stodolní 835/17, 702 00 Ostrava, IČO: 662 51 737 a soud prohlásil konkurz na majetek dlužníka. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení jako pohledávku P 323, kdy z této přihlášky soud zjistil, že žalobkyně uplatnila pohledávku v celkové výši 395 963,48 Kč, jako pohledávku nezajištěnou, nevykonatelnou, nepodmíněnou a splatnou dne 27. 12. 2013 v částce 350 167,-Kč. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 31. 3. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný popřel pořadí, pravost a výši pohledávky v částce 118 567,48 Kč, zbývající část pohledávky ve výši 277 396,-Kč byla zjištěna.

6. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro to, aby se mohl zabývat důvodností nároku uplatněného touto incidenční žalobou. Podle § 198 IZ ve znění účinném do 30. 6. 2017 věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při

Shodu s prvopisem potvrzuje Iveta Kukiová.

jejím popření. Žalobkyně včas uplatnila své právo žalobou u soudu (dne 2. 5. 2016) ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání (31. 3. 2016) podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žalobkyně je jako věřitel popřené nevykonatelné pohledávky ve věci aktivně legitimována a incidenční žaloba směřuje správně proti insolvenčnímu správci, který pohledávku žalobkyně popřel.

7. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno, že usnesením ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 053 Ex 2339/08/9, které nabylo právní moci dne 15. 3. 2013, Mgr. Ivo Nedbálek jako soudní exekutor ve věci exekuce prováděné ve prospěch oprávněné společnosti CETELEM ČR, a.s. proti povinnému Pavlu Novotnému, udělil příklep vydražiteli, a to Jiřímu Kornutovi za nejvyšší podání 350 167,-Kč. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že Mgr. Jiří Nedbálek obdržel dne 15. 11. 2012 od vydražitele Jiřího Kornuty platbu v hotovosti ve výši 200 000,-Kč. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že dne 15. 4. 2013 vydražitel Jiří Kornuta doplatil na účet Mgr. Jiřího anonymizovano částku ve výši 150 167,-Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 582, obec Mosty u Jablunkova soud zjistil, že vlastníkem vydražených nemovitostí se stal vydražitel Jiří Kornuta.

8. Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr. Žalobkyně v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSOS 37 INS 20688/2015 uplatnila přihláškou P 323 pohledávku v celkové výši 395 963,48 Kč. Tato pohledávka sestává z částky 350 167,-Kč, což představuje plnění vymožené v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 053 EX 2339/08, kdy ve vymoženém plnění jsou zahrnuty náklady exekutora vyčíslené v celkové výši 72 771,-Kč (odměna exekutora dle § 6 vyhlášky č. 330/2001 Sb., a to částka ve výši 15% z vymožené částky včetně DPH, tj. 63 561,-Kč; náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů exekutora dle § 13 vyhlášky č. 330/2001 Sb., tj. 4 235,-Kč včetně DPH; náklady na znalecký posudek ve výši 4 975,-Kč). Vedle vymoženého plnění, žalobkyně požadovala v přihlášce úroky z prodlení z částky 350 167,-Kč, vyčíslené ve výši 45 796,48 Kč. Žalovaný na přezkumném jednání dne 31. 3. 2016 popřel pohledávku co do pravosti a výše 118 567,48 Kč, ve zbytku tj. v částce 277 396,-Kč, byla pohledávka žalovaným zjištěna. I přes skutečnost, že v částce 277 396,-Kč byla pohledávka žalobkyně zjištěna, žalobkyně podala žalobu na celkovou částku 395 963,48 Kč, tedy žaloba na částku 277 369,-Kč byla nedůvodná a bezpředmětná. Z tohoto důvodu se soud zabýval pouze zbytkem žalovaného nároku, a to částkou ve výši 118 567,48 Kč. Ustanovení § 46 odst. 7 EŘ ( Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty. ) bylo vyloženo nálezem Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 378/16 tak, že je zde explicitně zakotveno právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady nákladů exekuce, což tedy znamená, že exekutor si smí z částky vymožené v rámci exekuce ponechat (odpočíst) náklady exekuce a do insolvenčního řízení vydat toliko tzv. čistý výtěžek exekuce. Ústavní soud svým nálezem zavázal obecné soudy k tomuto postupu: Obecné soudy jsou povinny v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle § 46 odst. 7 ex. řádu tak, že insolvenčnímu správci exekutor vydá vymožené plnění po odpočtu nákladů exekuce; účelně vynaložené náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení. S ohledem na výše uvedené není nárok žalobkyně na částku odpovídající nákladům exekutora po právu. Ve vztahu k úrokům z prodlení soud uvádí, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, ostatně žalobkyně ani netvrdí, že by v rámci exekučního řízení sp. zn. 053 EX 2339/08 došlo k vydání, resp. k nabytí právní moci, usnesení kterým se rozhodne o vydání výtěžku exekuce ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 EŘ. Z dříve uvedeného vyplývá, že žalovaný se nemohl dostat do prodlení s vydáním výtěžku exekuce, když tato samotná povinnost ještě nevznikla, proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku

Shodu s prvopisem potvrzuje Iveta Kukiová.

z prodlení rovněž není po právu. Pro úplnost soud uvádí, že na jednání konaném dne 13. 12. 2017 vzala žalovaná zpět svůj popěrný úkon, a to ve výši 4 975,-Kč, což je částka odpovídající nákladu na vypracování znaleckého posudku, který žalovaná nedoložila. Zpětvzetí popěrného úkonu nebylo žalobkyní v rámci dispozice se žalobou reflektováno, proto soud musel žalobu zamítnout v celém rozsahu.

9. Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl o nákladech řízení dle ust. § 163 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Ostrava 15. prosince 2017

JUDr. Eva Slaběňáková, v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Iveta Kukiová.