10 ICm 844/2011
Číslo jednací: 10 ICm 844/2011-27 Sp. zn. ins. řízení: KSOL 10 INS 14565/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Bronislavem Šlahařem v právní věci žalobce: CETELEM ČR, a.s., IČ: 25085689, se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, , proti žalovanému Ing. Marek Tříska, se sídlem Šumperk, Okružní 20, insolvenční správce dlužníka: Lubomír anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 767, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem Lubomírem Pořízkou v insolvenčním řízení vedeném pod spisovou značkou KSOL 10 INS 14565/2010 i pohledávku ve výši 20.376 Kč, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 11.520 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta žalovaného.

Odůvodnění:

Žalobou došlou soudu dne 6. 4. 2011 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem v insolvenčním řízení i pohledávku ve výši 20.376 Kč s odůvodněním, že žalovaný jako insolvenční správce dlužníka na přezkumném jednání jeho pohledávku ve shora uvedené výši popřel. Tato pohledávka přitom představuje náklady rozhodčího řízení přiznané rozhodcem Mgr. Andrejem Gundelem rozhodčím nálezem vydaným dne 15. 11. 2010 pod sp. zn. 38666/10, který se stal vykonatelným.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pohledávku 20.376 Kč neuznal, neboť rozhodčí řízení proběhlo na základě neplatné rozhodčí doložky a rozhodčí nález je nicotný.

Oba účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl na základě listinných důkazů bez nařízení jednání.

Listinnými důkazy vzal soud za prokázáno, že přihláškou pohledávky doručenou soudu dne 10. 2. 2011 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení Lubomíra Pořízky svou pohledávku v celkové výši 65.190 Kč, z čehož žalovaný jako insolvenční správce na přezkumném jednání dne 7.3.2011 zjistil pohledávku ve výši 44.814 Kč a popřel pohledávku ve výši 20.376 Kč, neboť uvedená částka se rovná nákladům rozhodčího řízení, jež bylo zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky a pohledávku přezkoumal jako nevykonatelnou. Žalobce svou popřenou pohledávku dovodil z rozhodčího nálezu sp. zn. 38666/10 vydaného dne 15.11.2010 rozhodcem Mgr. Andrejem Gundelem, kdy částka 20.376 Kč představuje náklady rozhodčího řízení. Proti rozhodčímu nálezu nebylo možno podat opravný prostředek. Rozhodčí řízení se konalo na základě rozhodčí doložky, jíž obsahují všeobecné úvěrové podmínky, kdy dle článku IV.-8 těchto podmínek bylo sjednáno, že spory z této smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení jedním rozhodcem v souladu s Rozhodčím řádem a Poplatkovým řádem vydaným Sdružením rozhodců, s.r.o. Tyto úvěrové podmínky se pak vztahovaly k úvěrové smlouvě, uzavřené mezi dlužníkem a žalobcem dne 30.6.2008.

Smlouva mezi dlužníkem a žalujícím věřitelem je vztahem spotřebitelským, neboť úvěr nebyl poskytnut dlužníkovi k podnikatelským účelům. S ohledem na stávající judikaturu lze konstatovat, že rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě mezi účastníky je sjednána neplatně. Není platným ujednáním, že strany spotřebitelské smlouvy si mohou platně dohodnout, že spory vzniklé z jejich smlouvy budou rozhodovány rozhodcem zapsaným v seznamu rozhodců vedeného soukromým subjektem, který není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona č. 216/94 Sb., že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných takovým soukromým subjektem, jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1945/2010. Ujednání ve smlouvě přitom odkazuje na předpisy soukromé společnosti. Již z toho důvodu lze konstatovat, že taková rozhodčí doložka byla sjednaná neplatně. Nad to lze neplatnost rozhodčí doložky dovodit též z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011 sp. zn. II ÚS 2164/10, kdy Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud spotřebitelská smlouva obsahuje ujednání o rozhodčí doložce vyžaduje soulad s článkem 36 odst. 1 listinných základních práv a svobod, aby podmínky ustanovení rozhodce garantovaly účastníkům řízení rovné zacházení, což ve vztahu spotřebitel-podnikatel znamená zvýšenou ochranu slabší strany, tj. spotřebitele, a dále aby dohodnutá procesní pravidla garantovala spravedlivé řízení včetně možnosti přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci v souladu s platným zákonem v rozhodčím řízení. V daném případě jednoznačně taková podmínka splněna není za situace, kdy rozhodčí nález vynesený jediným rozhodcem je konečný a pro strany závazný a je zde tedy vyloučena možnost přezkoumání jinými rozhodci. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že rozhodčí doložka v dané smlouvě byla sjednána neplatně, rozhodčí nález je nicotný a žalujícímu věřiteli tak nevznikl nárok na úhradu nákladů rozhodčího řízení. Soud proto žalobu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 9.000 Kč na odměně advokáta (§ 8 vyhl. č. 484/2000 Sb.) , 600 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb.) a 1920 Kč na DPH.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského v Ostravě, pobočky v Olomouci.

V Olomouci dne 18. 5. 2012

Za správnost vyhotovení: Mgr. Bronislav Šlahař, v.r. Lucie Opletalová Samosoudce