10 ICm 3440/2014
Číslo jednací: 10 ICm 3440/2014-14 Sp.zn. ins. řízení: 10 INS 1185/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobkyně: Mgr. Gabriela Nejedlíková, se sídlem Husova 1285/2, Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka Jana Murčeka, IČO 48731731, tř. 17. listopadu 298/28, Přerov I-Město, proti žalované: Ludmila anonymizovano , anonymizovano , bytem Čs. Armády 840/2A, 762 01 Bruntál, o určení neexistence pohledávky,

takto:

I. I. Určuje se, že žalovaná nemá za dlužníkem Janem Murčekem pohledávku ve výši 5.588 Kč z titulu náhrady nákladů soudního řízení dle Rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 32 Cm 630/2012-52 ze dne 31.3.2014, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 1185/2014 přihláškou P20.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR na účet Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. účtu 3703-4123761/0710, VS 1042344014, soudní poplatek 5.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala dne 11. 10. 2014 u příslušného soudu žalobu, kdy se domáhala určení, že žalovaná nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 5.588 Kč z titulu náhrady nákladů řízení tak, jak je specifikováno v žalobním petitu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 20.985,51 Kč. V přihlášce uplatnila dvě dílčí pohledávky z části jako vykonatelné. Žalobkyně uznala jako oprávněnou část dílčí pohledávky č. 1 ve výši 5.588 Kč a část dílčí pohledávky č. 2 ve výši 9.000 Kč. Část dílčí pohledávky č. 1 ve výši 5.790,12 Kč žalobkyně popřela. Z této částky připadá na vykonatelnou část pohledávky částka 5.588 Kč. V řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě ve věci návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu proti žalované byl v té věci žalobce, tedy dlužník, neúspěšný a soud uložil povinnost zaplatit v té věci žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.176 Kč žalované a také druhé účastnici. Na přezkumném jednání dne 12. 9. 2014 žalobkyně popřela dílčí pohledávku č. 1 ve vykonatelné části do výše 5.588 Kč. Důvodem popření je skutečnost, že dlužník byl soudním rozhodnutím zavázán zaplatit žalované a další účastnici soudního řízení dohromady částku 11.176 Kč, nebyl však zavázán náhradu řízení zaplatit oběma účastnicím společně a nerozdílně, jedná se o dělitelné plnění. Věřitelka tedy může požadovat jen svůj díl, tj. jednu polovinu z 11.176 Kč, tj. 5.588 Kč. Do insolvenčního řízení dlužníka si přihlásila druhá účastnice soudního řízení rovněž celou částku představující náhradu nákladů řízení. Na polovinu z částky 11.176 Kč tak žalovaná nárok nemá.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud rozhodl o věci dle § 115a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Soud zjistil z přihláškového spisu oddílu P, č. přihlášky P20, č. věřitele 20, vedeného u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, pod sp. zn. KSOL 10 INS 1185/2014 následující:

Z přihlášky pohledávky, že tuto žalovaná doručila soudu 3. 9. 2014. Uplatnila pohledávku ve výši 11.176 Kč z titulu náhrady nákladů řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě-návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, kdy dlužník spor prohrál, o věci bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, č. j. 32Cm 630/2012-52, ze dne 31. 3. 2014. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná. Dále žalovaná uplatnila zákonný úrok z prodlení ve výši 202,12 Kč. Celková výše pohledávky činila 11.378,12 Kč.

ICM R

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2014, č. j. 32Cm 630/2012-52, bylo rozhodnuto v té věci mezi žalobcem-dlužníkem a žalovanými-Marií Makovickou a Ludmilou anonymizovano kromě jiného tak, že ve výroku II. žalobce (dlužník) byl povinen zaplatit žalované 1/ a žalované 2/ na náhradě nákladů řízení částku 11.176 Kč k rukám advokátky žalovaných ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí.

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo 12. 9. 2014.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 1185/2014 probíhá insolvenční řízení dlužníka a že žalobkyně byla ustanovena insolvenční správkyní.

Předpokladem projednání žaloby je posouzení včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno, přezkumné jednání, na kterém byla insolvenční správkyní částečně popřena pohledávka č. 1 ve výši 5.588 Kč, se konalo 12. 9. 2014. Insolvenční správkyně podala předmětnou žalobu u příslušného soudu dne 11. 10. 2014, tedy včas (§ 199 odst. 1 insolvenčního zákona).

S ohledem na skutková tvrzení uvedená v žalobě a zde uvedenou právní argumentací je třeba uvést, že popěrný úkon ze strany žalobkyně, pokud tato popřela část dílčí pohledávky č. 1 ve výši 5.588 Kč, je zcela důvodný. Skutkový stav uplatněného nároku nebyl ze strany žalované nijak zpochybněn. Jak bylo prokázáno dle výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č. j. 32Cm 630/2012-52, tak ve výroku II. byl v té věci žalobce (dlužník) zavázán zaplatit žalované 1/ a 2/ na náhradě nákladů řízení částku 11.176 Kč. Pak je správná argumentace žalobkyně a rovněž důvodný popěrný úkon, kdy dlužník byl soudním rozhodnutím zavázán zaplatit žalované a další účastnici soudního sporu dohromady 11.176 Kč. Nebyl tedy zavázán náhradu nákladů řízení zaplatit oběma účastnicím společně a nerozdílně. Jedná se tedy o dělitelné plnění a pak žalovaná, jakožto věřitelka, mohla požadovat pouze polovinu z částky 11.176 Kč, tj. částku 5.588 Kč. Takto soud rozhodl za situace, jak argumentovala žalobkyně, že nebyly naplněny podmínky ustanovení § 1877 NOZ, dle kterého je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoliv z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

Z důvodů výše uvedených pak soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativně dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení úspěšné žalobkyni náklady řízení nevznikly.

Při podání žaloby byla žalobkyně jako insolvenční správkyně osvobozena od placení soudních poplatků. Pak dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. platí, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V dané věci pak soud uložil žalované povinnost k úhradě soudního poplatku, a to ve výši 5.000 Kč dle položky 13 odst. 1 písm. a)

ICM R

Sazebníku soudních poplatků, a to České republice na účet Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 26. 8. 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v. r. Kateřina Rezková samosoudkyně

ICM R