10 ICm 2202/2012
Jednací číslo: 10 ICm 2202/2012-34 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 10 INS 18978/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobce: Profidebt, s.r.o., IČ 27221971, se sídlem Jindřišská 24/941, 110 00, Praha 1, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Pernštýnské náměstí 80, 530 02, Pardubice, proti žalovaným: 1) JUDr. Dagmar Koláková, IČ 66243530, Slovanská 7A, 787 01, Šumperk, insolvenční správce dlužnice Naděždy Přichystalové, r.č. 726006/5813, bytem Starobranská 325/2, 787 01, Šumperk, zastoupená Mgr. Martinou Pešákovou, advokátkou se sídlem Kosinova 2, 787 01, Šumperk, 2) Naděžda Přichystalová, r.č. 726006/5813, bytem Starobranská 325/2, 787 01, Šumperk, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. žaloba, aby soud určil, že žalobkyně má za dlužníkem Naděždou Přichystalovou, r.č. 726208/2344, nevykonatelnou pohledávku z titulu přistoupení k závazku ze smlouvy o úvěru č. 3116583600 (ze dne 27.12.2006) na základě dohody o uznání dluhu č. 1058428113 ze dne 10.07.2011, spočívající v nedoplatku úvěru ve výši 23.423,07 Kč. se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 13.527 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Martiny Pešákové.

III. Žalobce a žalovaná 2) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, dne 23.07.2012 se žalobce domáhal určení, že žalobce má za dlužnicí Naděždou Přichystalovou nevykonatelnou pohledávku z důvodu přistoupení žalované 2) k závazku ze smlouvy o úvěru č. 3116583600 ze dne 27.12.2006, dohodou o uznání dluhu č. 1058428113 ze dne 10.07.2011, spočívající v nedoplatku úvěru ve výši 23.423,07 Kč.

Žalobcem bylo v žalobě uvedeno, že přihláškou ze dne 29.03.2012, doručenou soudu dne 30.03.2012, uplatnil v insolvenčním řízení pohledávku ve výši 23.423,07 Kč z titulu přistoupení žalované č. 2) k závazku ze smlouvy o úvěru č. 3116583600 ze dne 27.12.2006 uzavřené mezi dlužníkem Romanem Přichystalem a předchozím věřitelem GE Money Bank, a.s. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobce na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 07.02.2011. Na základě dohody o uznání dluhu č. 1058428113 ze dne 10.07.2011 byla tato pohledávka přihlášena jako nevykonatelná. Při přezkumném jednání dne 06.06.2012 popřel insolvenční správce i dlužník přihlášenou pohledávku co do důvodu a výše s tím, že neexistuje dohoda o přistoupení k závazku, na jejímž základě by se dlužnice stala přistupitelem. Žalobce má za to, že popěrný úkon insolvenčního správce a dlužníka je nesprávný, neboť je třeba posuzovat předmětnou listinu ze dne 10.07.2011 nikoliv dle jejího názvu (Dohoda o uznání dluhu), ale dle jejího obsahu, z něhož nepochybně vyplývá (viz část C a bod 1.1 smluvních ujednání k dohodě o uznání dluhu), že účelem dohody je úprava závazku mezi přistupitelem a věřitelem, kterému byla postoupena pohledávka za dlužníkem, jenž vznikla ze smlouvy uzavřené mezi společností a dlužníkem a k jejíž úhradě přistupitel přistoupil dohodou o přistoupení k závazku. Úmysl stran při uzavírání této listiny se tedy týkal zejména přistoupení přistupitele, tedy žalované 2) k závazku dlužníka Romana Přichystala. Pokud dle citované dohody žalovaná 2) uznala přihlášenou pohledávku co do důvodu a výše, pak nastaly účinky uznání výše uvedeného závazku ze strany dlužníka, tedy žalované 2), a tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v okamžiku uznání. Věřitel tudíž nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání.

Žalovaná 1) navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Dle žalované 1) uvedená listina, tedy dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem, neobsahuje žádný projev vůle žalované 2), tedy ani projev vůle přistoupit k závazku Romana Přichystala, ani projev vůle směřující k uznání dluhu. Obsahem uvedené listiny je pouze popis závazku Romana Přichystala. Ani smluvní ujednání, na která listina odkazuje, neobsahují projev vůle žalované 2). Pokud pak tato listina není uznáním závazku s příslušnými procesními následky, nemá ani účinky uznání

ICM R závazku, je tedy na žalobci, aby prokázal oprávněnost svého nároku, tedy že dluh existoval v době uznání. Při sepisu listiny označené jako Dohoda o uznání dluhu nedošlo k písemnému přistoupení k závazku a sám žalobce přitom tvrdí, že k němu došlo touto listinou. V době sepisu a podpisu listiny nazvané Dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem tak závazek vzniklý přistoupením neexistoval, a to ani kdyby listina ze dne 10.07.2011 nevykazovala shora popsané vady.

Z připojeného spisu P1 KSOL 10 INS 18978/2011 soud zjistil následující.

Dne 30.03.2012 obdržel Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp.zn. KSOL 10 INS 18978/2011 přihlášku pohledávky ve výši 23.423,07 Kč z titulu dohody o uznání dluhu č. 1058428113 ze dne 10.07.2011 ke smlouvě o úvěru č. 3116583600 ze dne 27.12.2006 s tím, že pohledávka byla od GE Money Multiservis, a.s., odkoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 07.02.2011 a seznamu postupovaných pohledávek ze dne 18.04.2011. Ze seznamu přihlášených pohledávek, sp.zn. KSOL 10 INS 18978/2011, vyplývá, že insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Koláková popřela celkovou výši pohledávky z důvodu neexistence dohody o přistoupení k závazku, na jejímž základě by se dlužnice stala přistupitelem (viz smluvní ujednání dohody o uznání dluhu č. 1058428113, bod 1.1). Dlužník se stanoviskem insolvenční správkyně souhlasil, přezkumné jednání proběhlo dne 06.06.2012. Pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná. Dne 07.06.2012 pak bylo vyhotoveno vyrozumění o popření pohledávky insolvenční správkyní JUDr. Dagmar Kolákovou k výše uvedené pohledávce ze stejných důvodů, které byly uvedeny při přezkumném jednání, dle připojené emailové korespondence došlo k potvrzení doručení této zprávy dne 17.07.2012, k odeslání správkyní pak dne 09.07.2012. S přihlédnutím k tomu, že žaloba byla podána elektronicky dne 23.07.2012 a následně doplněna písemným vyhotovením dne 24.07.2012, byla splněna lhůta ve smyslu ustanovení § 198 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenčního zákona) pro podání žaloby.

Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.09.2010 uzavřenou mezi GE Money Bank, a.s., a Profidebt, s.r.o., jakož i přílohou k této smlouvě a seznamem postoupených pohledávek žalobce doložil, že je právním nástupcem původního věřitele poskytujícího úvěr. Dále soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne 27.12.2006, že mezi Romanem Přichystalem a GE Money Multiservis, a.s., byla uzavřena úvěrová smlouva, výše úvěru činila 35.000 Kč. Klíčovým důkazem pro posouzení věci byla Dohoda o uznání dluhu č. 1058428113 se splátkovým kalendářem ze dne 10.07.2011. Jedná se o smlouvu formulářového typu, kde je uveden jako věřitel Profidebt, s.r.o., zastoupený Michalem Pertlem, jako přestupitel Naděžda Přichystalová, tedy žalovaná 2), jako dlužník Roman Přichystal, přičemž je zde označena postoupená pohledávka GE Money Bank, a.s., č. smlouvy 3116583600 s výší odkoupené pohledávky 39.484,15 Kč, jistinou 22.880 Kč, úroky 14.439,15 Kč a smluvní pokutou 2.157 Kč, úrok běží ode dne 19.04.2011, závazek 38.484,15 Kč je konečný závazek, smluvní pokuta 9.620,85 Kč a 48.105 Kč. Dále je zde uveden splátkový kalendář, počet splátek 25, splatnost do 25. dne v měsíci, výše měsíční splátky 2.000 Kč. Dle textu jsou nedílnou součástí této Dohody o uznání dluhu Smluvní ujednání uvedená v příloze této dohody, s nimiž se dle textu přistupitel seznámil, což stvrzuje svým podpisem. Dohoda je podepsána jak Naděždou Přichystalovou, tak věřitelem. Součástí Dohody o uznání dluhu jsou Smluvní ujednání, které mj. v bodě C) uvádějí, že Dohodou o přistoupení k závazku uzavřenou mezi Věřitelem a Přistupitelem přistoupil Přistupitel ve smyslu § 533 občanského zákoníku k závazkům dlužníka ze Smlouvy a Dlužník s Přistupitelem tak za závazky ze Smlouvy odpovídají společně a nerozdílně. Dle bodu 1.1 je

ICM R předmětem této Dohody úprava úhrady závazku Přistupitele vůči Věřiteli, uznání takového závazku co do důvodu a výše Přistupitelem, zajištění pohledávky Věřitele a úprava dalších práv a povinností Účastníků Dohody. Dle bodu 2.1 je předmětem úpravy dle této Dohody pohledávka Věřitele za Přistupitelem ve výši (7)* Kč (jistina s úroky a smluvní pokutou, společně dále jen Závazek). Dle bodu 2.2 Přistupitel tímto neodvolatelně uznává svůj Závazek za Věřitelem co do důvodu (písm. D) shora) i výše, v celkové výši dle bodu 2.1 této Dohody.

V první řadě se soud zabýval otázkou, zda předložená dohoda o uznání dluhu splňuje náležitosti ustanovení § 558 občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb. Dle tohoto ustanovení uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takovéto uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

Dle bodu 2.1 a 2.2 smluvních ujednání výše uvedené dohody je pohledávka věřitele za přistupitelem označena (7)* Kč. Jak vyplývá z čelní strany dohody, činí tato částka 38.484,15 Kč. Dle bodu 2.2 přistupitel tímto neodvolatelně uznává svůj závazek, dle bodu 3.1 se pak zavazuje provést úhradu závazku v dodatečném termínu max. 10 dnů ode dne podpisu této dohody přistupitelem.

Soud musí v prvé řadě poukázat na určitou nejasnost ve výše uvedené dohodě, kdy Naděžda Přichystalová je označena jako přestupitel, nicméně v další části smlouvy se hovoří o přistupiteli. Jedná se pravděpodobně o technické pochybení ze strany předkladatele smlouvy, nicméně nelze vyloučit, že může dojít k jisté nejasnosti v označení v daném případě žalované osoby, tedy přistupitele, a je otázkou, zda takovéto pochybení lze přisuzovat k tíži žalované, resp. zda si mohla být vědoma svých povinností s ohledem na záměnu těchto pojmů. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že jako přistupitel se pod smlouvu podepisuje. Z bodů 2 a 3 smluvních ujednání lze dovodit, že byly splněny podmínky pro uznání závazku dlužníkem. Jedná se o jednostranný právní úkon adresovaný věřiteli, který lze učinit kdykoliv. Obvykle se tak stává v době, kdy již nastala splatnost dluhu, k uznání závazku však může dojít i za situace, kdy dluh ještě není splatný, a za této situace není třeba řešit, zda ve chvíli, kdy žalovaná podepisovala uznání dluhu a zároveň dle tvrzení žalobce přistoupení k pohledávce, tento úkon mohla učinit současně. Výše uvedené smluvní ujednání obsahuje všechny podstatné náležitosti presumované zákonem, tedy ujednání má písemnou formu, vyjadřuje příslib zaplatit dluh a tento dluh je specifikován. V tomto směru má soud za to, došlo k uznání dluhu se všemi důsledky podle § 558 občanského zákoníku.

Na druhou stranu žalovaná strana napadla uznání tohoto závazku a soud musí konstatovat, že úspěšně. V případě uznání dluhu se jedná o vyvratitelnou domněnku existence dluhu, a to k datu, kdy k písemnému uznání došlo. Podle ustanovení § 533 občanského zákoníku kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písmeně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Přistoupení k závazku působí změnu závazku v subjektech závazkového právního vztahu, neboť se mění počet dlužníků, dochází tak k založení dalšího závazkového vztahu mezi věřitelem a osobou, která přistoupila k dluhu. Podmínkou platnosti dohody je písemná forma. Žalovaná strana namítá, že samotné přistoupení k závazku, na jehož základě měla vzniknout pohledávka věřitele za žalovanou, tedy za dlužníkem, nebylo řádně učiněno. I když samotné smluvní podmínky odkazují na dohodu o přistoupení k závazku uzavřenou mezi věřitelem a přistupitelem (bod /C/ 1.1, 1.2), z obsahu těchto ujednání v žádném případě nevyplývá, že tato dohoda označená jako uznání dluhu je dohodou o přistoupení k závazku,

ICM R resp. soud nedovodil z žádného ze smluvních ujednání ani z obsahu této smlouvy, že by žalovaná k tomuto závazku přistoupila. Bod 1.1 hovoří o úpravě vztahů mezi věřitelem a přistupitelem, který přistoupil (zde minulý čas) na dohodu o přistoupení k závazku, avšak písmeno (C) smluvních ujednání neobsahuje dohodu o přistoupení k závazku. Naopak se zde hovoří o tom, že tato smlouva již byla uzavřena, resp. přistupitel přistoupil (tedy opět čas minulý). Ani bod 1.2 nevnáší do tohoto vztahu jasno. Čelní strana smlouvy pak nese, jak již bylo výše uvedeno, označení Dohoda o uznání dluhu, přičemž poznámka zde uvedená rovněž hovoří o tom, že nedílnou součástí této dohody o uznání dluhu jsou smluvní ujednání uvedená v příloze této dohody. O dohodě o přistoupení k závazku zde není ani slovo. Samotný podpis žalované Naděždy Přichystalové a označení přistupitel pod smlouvou nemůže vést k závěru, že touto smlouvou přistoupila k závazku zde uvedenému.

Nad rámec výše uvedeného musí soud poukázat i na nevhodnost způsobu uzavření této smlouvy. Sodu dospěl k závěru, že žalovaná má stejná práva z hlediska zákona jako spotřebitel, tedy i nárok na stejnou ochranu při rozhodování soudem ve věci samé, neboť samotný závazek, ke kterému by měla dle žalobce přistoupit, je smlouvou o úvěru a v daném případě spotřebitelskou smlouvou uzavřenou formulářovým způsobem. Režim spotřebitelských smluv byl výslovně upraven v občanském zákoníku až novelou provedenou zákonem č. 367/2000 Sb. Východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovení smluvních podmínek jednostranně cestou formulářových smluv. Společným znakem právní úpravy je pak snaha vyrovnat faktickou nerovnost, a to formou omezení autonomie vůle. Smluvní ujednání doplňující dohodu o uznání dluhu, resp. které jsou součástí této dohody, jsou pak uvedená velmi malým písmem a velmi nepřehledná. Ani při pozorném čtení běžného spotřebitele nejsou psána srozumitelným a uchopitelným způsobem, je třeba přecházet od ustanovení k ustanovení a formulace jsou mnohdy nejasné, složité a laicky těžko pochopitelné. Je třeba odkázat na již výše uvedenou nesrovnalost mezi pojmy přistupitelem a přestupitelem. Není zcela zjevné, co je tedy předmětem dohody, i s odkazem na označení této dohody, jak již bylo soudem opakovaně řečeno, a ze smluvních ujednání jednoznačně ani nevyplývá závazek žalované o přistoupení k pohledávce výše uvedené. I na základě těchto skutečností proto soud dospěl k závěru, že tvrzenému nároku žalobce v dané věci nelze poskytnout soudní ochranu (např. rozhodnutí Ústavního soudu, sp.zn. II. ÚS 3/06, sp.zn. I. ÚS 342/09), neboť takto vyhotovené smluvní podmínky předložené spotřebiteli jsou ve smyslu ustanovení § 3 za užití § 39 občanského zákoníku neplatné, a i kdyby soud shledal jejich platnost, pak z těchto ustanovení jednoznačně nevyplývá závazek žalované přistoupit k výše uvedené pohledávce a tuto pohledávku uhradit.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní byli ve věci úspěšní. Náklady právního zastoupení se sestávají z odměny za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci (příprava, vyjádření a účast u jednání) po 3.100 Kč a tří režijních paušálů po 300 Kč, tedy celkem 12.240 Kč včetně DPH ve výši 21 %, dále náhrady za ztrátu času ve výši 4x půlhodina po 100 Kč, tedy s DPH 484 Kč, a cestovného ze Šumperka k soudu a zpět ve výši 803 Kč. Žalované 2) prokazatelné náklady řízení nevznikly.

ICM R

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 05.11.2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Pavel Punčochář v.r. Vlasta Zezulová samosoudce

ICM R