10 ICm 1194/2011
Číslo jednací: 10 ICm 1194/2011-49 Sp. zn. ins. řízení: KSOL 10 INS 12889/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Bronislavem Šlahařem v právní věci žalobce: Komerční banka a. s., IČ: 45317054, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33/969, zast.: JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem se sídlem Praha 9, Lukavická 1732, proti žalovanému JUDr. Kamilu Andree, se sídlem Olomouc, Horní Náměstí 4, insolvenční správce dlužníka: Jan anonymizovano , anonymizovano , bytem Luká-Ješov 26, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem Janem anonymizovano v insolvenčním řízení vedeném pod spisovou značkou KSOL 10 INS 12889/2010 i pohledávku ve výši 12.240 Kč, s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou došlou soudu dne 11. 5. 2011 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem v insolvenčním řízení i pohledávku ve výši 12.240 Kč s odůvodněním, že žalovaný jako insolvenční správce dlužníka na přezkumném jednání jeho pohledávku ve shora uvedené výši popřel. Tato pohledávka přitom představuje náklady rozhodčího řízení přiznané rozhodcem JUDr. Pavlem Utěšeným rozhodčím nálezem vydaným dne 22. 4. 2010 pod sp. zn. K/2010/00204, který se stal po uplynutí tří dnů od nabytí právní moci vykonatelným.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pohledávku 12.240 Kč neuznal, neboť je tvořena náklady rozhodčího řízení, kdy rozhodčí řízení proběhlo na základě neplatné rozhodčí doložky. Smluvní strany se totiž zavázaly řešit spory vyplývající ze smlouvy před jediným rozhodcem, jehož dále nespecifikují, pouze odkazují na seznam rozhodců vedených Společností pro rozhodčí řízení a. s., z nějž bude správcem v tomto seznamu proveden výběr konkrétního rozhodce s odkazem na jednací řád této společnosti. Spotřebiteli tak bylo zcela zřetelně upřeno právo na výběr rozhodce, kdy věřitel ustanovením rozhodčí doložky předem okruh rozhodců stanovil. Konkrétního rozhodce pak vybrala strana odlišná od spotřebitele. Dlužník jako spotřebitel pak nemohl s ustanovením doložky nesouhlasit, neboť by to mělo za následek neposkytnutí žádaných služeb. Dalším z argumentů neplatnosti rozhodčí doložky je skutečnost, že stále rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v obchodním věstníku. Žalobce však není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, ale pouhou obchodní společností. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Pavlem Utěšeným je neplatný a nicotný, který byl vydán v rozhodčím řízení zahájeném na základě neplatné rozhodčí doložky.

Oba účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl na základě listinných důkazů bez nařízení jednání.

Listinnými důkazy vzal soud za prokázáno, že přihláškou pohledávky doručenou soudu dne 11. 3. 2011 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení Jana anonymizovano svou pohledávku v celkové výši 26.010,82 Kč, z čehož žalovaný jako insolvenční správce na přezkumném jednání dne 11. 4. 2011 zjistil pohledávku ve výši 13.770,82 Kč a popřel pohledávku ve výši 12.240 Kč, neboť uvedená částka se rovná nákladům rozhodčího řízení, jež bylo zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky a pohledávku přezkoumal jako nevykonatelnou. Žalobce svou pohledávku popřenou dovodil z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2010/00204 vydaného dne 22. 4. 2010 rozhodcem JUDr. Pavlem Utěšeným, kdy částka 720 Kč představuje náklady rozhodčího řízení (rozhodčí poplatek) a 11.520 Kč náhrada nákladů řízení žalobce (odměna a hotové výdaje advokáta za zastupování v tomto rozhodčím řízení). Rozhodčí řízení se konalo na základě rozhodčí doložky, jíž obsahují obchodní podmínky k osobním kreditním kartám, kdy dle článku XVII těchto podmínek bylo sjednáno, že spory z této smlouvy budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení a. s. podle jednacího řádu pro rozhodčí řízení společnosti. Rozhodčí řízení je přitom neveřejné, rozhodčí nález nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí doručením a je konečný. Tyto obchodní podmínky se pak vztahovaly ke smlouvě uzavřené mezi dlužníkem Janem anonymizovano a žalobcem o osobní kreditní kartě č. 0810107305572.

Smlouva mezi dlužníkem a žalujícím věřitelem je vztahem spotřebitelským, neboť úvěr poskytnutý na základě vydání kreditní karty nebyl poskytnut dlužníkovi k podnikatelským účelům. S ohledem na stávající judikaturu lze konstatovat, že rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě mezi účastníky je sjednána neplatně. Není platným ujednáním, že strany spotřebitelské smlouvy si mohou platně dohodnout, že spory vzniklé z jejich smlouvy budou rozhodovány rozhodcem zapsaným v seznamu rozhodců vedeného soukromým subjektem, který není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona č. 216/94 Sb., že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných takovým soukromým subjektem, jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1945/2010. Ujednání ve smlouvě přitom odkazuje právě na seznam rozhodců soukromé společnosti, odkazuje na jednací řád, pravidla o nákladech rozhodčího řízení, sazebník odměn rozhodců, organizační řád a kancelářský řád této soukromé společnosti. Již z toho důvodu lze konstatovat, že taková rozhodčí doložka byla sjednaná neplatně. Nad to lze neplatnost rozhodčí doložky dovodit též z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011 sp. zn. II ÚS 2164/10, kdy Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud spotřebitelská smlouva obsahuje ujednání o rozhodčí doložce vyžaduje soulad s článkem 36 odst. 1 listinných základních práv a svobod, aby podmínky ustanovení rozhodce garantovaly účastníkům řízení rovné zacházení, což ve vztahu spotřebitel-podnikatel znamená zvýšenou ochranu slabší strany, tj. spotřebitele, a dále aby dohodnutá procesní pravidla garantovala spravedlivé řízení včetně možnosti přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci v souladu s platným zákonem v rozhodčím řízení. V daném případě jednoznačně taková podmínka splněna není za situace, kdy rozhodčí nález vynesený jediným rozhodcem je konečný a pro strany závazný a je zde tedy vyloučena možnost přezkoumání jinými rozhodci. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že rozhodčí doložka v dané smlouvě byla sjednána neplatně, rozhodčí nález je nicotný a žalujícímu věřiteli tak nevznikl nárok na úhradu nákladů rozhodčího řízení. Soud proto žalobu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečnosti, že žalovanému žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského v Ostravě, pobočky v Olomouci.

V Olomouci dne 11. 4. 2012

Za správnost vyhotovení: Mgr. Bronislav Šlahař, v. r. Hana Rychtáriková samosoudce