104 VSPH 947/2015-41
139 ICm 3416/2014 104 VSPH 947/2015-41 (KSPL 20 INS 36913/2013)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Barlog Capital, a.s., IČO 28210956, sídlem Moulíkova 2238/1, Praha 5 proti žalovanému JUDr. Josefu Šťastnému, sídlem Ševčíkova 38, Horažďovice, insolvenčnímu správci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , IČO 73401633, bytem a místem podnikání třída Dukelských Hrdinů 1012, Jáchymov, o určení pohledávky, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 3416/2014-29 ze dne 30. září 2015,

t a k t o:

Rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 3416/2014-29 ze dne 30. září 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Ve výroku uvedeným rozsudkem Krajský soud v Plzni v bodě I. výroku určil, že je po právu pohledávka žalobce dlužníkem Lubomírem Stehlíkem (dále jen dlužník) z titulu smlouvy o úvěru č. 8080000098 ze dne 17.3.2008 a ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 17.3.2008, co do pravosti, pořadí a výše v rozsahu 639.127,-Kč.

Proti tomuto rozsudku se žalovaný včas odvolal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadený rozsudek i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 7, § 161 odst. 1 a § 162 odst. 1 IZ a aniž nařizoval jednání, v souladu s § 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř., dospěl k závěru, že dosud nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Podle čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.

Podle § 156 odst. 1 o.s.ř., rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně; vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky. Uvede přitom výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a o možnosti výkonu rozhodnutí. Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok. Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.

Z obsahu spisu vyplývá, že soud I. stupně usnesením ze dne 25.8.2015 (č.l. 23) vyzval účastníky, aby se ve lhůtě do 5 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, (KSPL 20 INS 36913/2013) aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, oba účastníci s vyřízením věci bez nařízení jednání souhlasili (č.l. 25 a 26). Pod č.l. 27 je založena obálka, na č.l. 28 je založen referát soudce ze dne 30.9.2015 k vypravení písemného vyhotovení rozsudku a následujícím č.l. 29 je ve spisu založeno již písemné vyhotovení napadeného rozsudku z téhož dne.

Odvolací soud ověřil, že tento sled úkonů a listin v listinném spisu odpovídá také jeho spisovému přehledu i obsahu elektronického spisu vedeného v aplikaci ISIR. Spis tedy neobsahuje protokol o vyhlášení rozsudku před soudem I. stupně. Z těchto zjištění odvolací soud uzavřel, že napadený rozsudek nebyl veřejně vyhlášen.

Pokud v dané věci soud I. stupně rozsudek veřejně nevyhlásil, postupoval v rozporu s čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky a § 156 odst. 1 o.s.ř. a porušil tím ústavně zaručené právo na veřejnost soudního řízení dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Řízení před soudem I. stupně je tak stiženo procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jejíž náprava nemůže být za odvolacího řízení zjednána. Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Bude-li v dalším řízení soud I. stupně rozhodovat ve věci samé, učiní tak rozsudkem, který dle shora citovaných ustanovení Ústavy České republiky a o.s.ř. veřejně vyhlásí a v němž také rozhodne o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. prosince 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná