104 VSPH 835/2015-25
198 ICm 894/2015 104 VSPH 835/2015-25 (MSPH 98 INS 36628/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci žalobce: DRYETREN TRADE, s.r.o., IČO 29312451, sídlem Mečová 358/8, Brno-město, 602 00 Brno, proti žalovanému: JUDr. Kateřina Martínková, sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Moravská Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO 25571150, sídlem Balbínova 404/22, Vinohrady, 120 00 Praha, zast. Mgr. Ing. Josefem Davidem, advokátem, sídlem Zlatnická 1582/10, Praha 1, o určení neplatnosti smlouvy, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 894/2015-12 ze dne 16. června 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 198 ICm 894/2015-12 ze dne 16. června 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně uvedl, že dne 3.4.2015 požádal žalobce o osvobození do soudních poplatků. Soud I. stupně mu dne 13.4.2015 doručil formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení), avšak do dne rozhodnutí soudu žalobce žádné podklady pro rozhodnutí o požadovaném přiznání osvobození od soudních poplatků soudu I. stupně nedoručil, proto byl jeho návrh zamítnut.

Žalobce v podaném odvolání setrval na svých stanoviscích, že je většina jeho majetku zatížena zástavními právy a není v jeho silách soudu předložit příslušné doklady z důvodu změn v majetkové struktuře společnosti a v jejím vedení a nepodařilo se mu zatím zrekonstruovat účetní a smluvní dokumentaci. Uvedl, že objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky tak, aby mohl poplatkové povinnosti dostát a je přesvědčen, že jeho situace odůvodňuje přiznání osvobození od soudních poplatků. Navrhl proto usnesení soudu I. stupně změnit a žalobci osvobození od soudních poplatků přiznat.

Odvolací soud dle § 212 a 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. (MSPH 98 INS 36628/2013)

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Soud zkoumá při rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudních poplatků dvě kritéria. Zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit a zda se z jeho strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přihlíží přitom k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatňovaného návrhu a k dalším relevantním skutečnostem. U podnikatelských subjektů lze vzít v úvahu povahu podnikatelské činnosti, stav a strukturu majetku či platební schopnost. Celkové zhodnocení těchto okolností pak musí vyústit v závěr o tom, zda účastník předpoklady pro osvobození splňuje, či nikoliv.

Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou rovnosti, která je vyjádřena rovným právem účastníků v přístupu k soudům s rovnocennou možností účastníků uplatňovat svá práva v soudním řízení. Dále je ovládáno právem stran na spravedlivý soudní proces. Tento základní princip občanského soudního řízení je zapotřebí respektovat i v případě uplatnění práv účastníka na osvobození od soudních poplatků. Z tohoto důvodu nelze při posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. posuzovat předpoklady pro osvobození jinak u právnických osob, u fyzických osob podnikatelů nebo fyzických osob nepodnikatelů. Jiný přístup soudu by znamenal porušení zásady spravedlivého procesu, která je zakotvena v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v čl. 96 odst. 1 Ústavy.

Odvolací soud však považuje za potřebné poukázat i na to, že osvobození od soudních poplatků, poskytnuté účastníkovi, představuje určitý zásah do rovnosti procesních práv účastníků, a i z tohoto pohledu je proto zapotřebí přistupovat k této otázce individuálně. Při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků přihlíží soud bez ohledu na charakter účastníků k finančním, majetkovým a sociálním poměrům žadatele. Zásadně platí, že účastník, žádající osvobození od soudních poplatků, je povinen své finanční a majetkové poměry tvrdit a prokázat. Není povinností soudu pátrat, zda účastník, žádající osvobození od soudních poplatků, splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o.s.ř., nýbrž tuto povinnost má výhradně účastník.

V daném případě žalobce v podaném odvolání trvá na osvobození od soudních poplatků, aniž by v řízení před soudem I. stupně nebo v odvolacím řízení uvedl a osvědčil svoje majetkové a finanční poměry. Žalobce o svých majetkových poměrech-vyjma paušálních výroků o tom, že není jeho majetek likvidní z důvodu, že je jeho převážná část zatížena zástavními právy, neuvedl ničeho konkrétního, z čehož by bylo lze usuzovat, že splňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku. (MSPH 98 INS 36628/2013)

V situaci, kdy žalobce nepředložil řádně vyplněné Prohlášení a nepředložil listiny dokládající jeho majetkové poměry tak, aby mohl soud kvalifikovaně posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení, není možno posoudit důsledky, které má pro jeho poměry požadavek na zaplacení soudního poplatku za žalobu, a proto není možno vyhovět ani jeho žádosti o osvobození od placení soudních poplatků.

Soud I. stupně proto nepochybil, když návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudního poplatku nevyhověl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná