104 VSPH 828/2017-104
Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 104 VSPH 828/2017-104 (KSPL 27 INS 9115/2009)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Petry Švamberkové ve věci

žalobce: FOCUS EXLAB INVESTMENTS INC, sídlem Trus Company Complex, Ajaltake Road, 969 60, Majuro-Ajaltake Island, Marshallovy ostrovy,

zastoupený JUDr. Ludmilou Pávkovou, advokátkou, sídlem Kodaňská 558/25, Praha 10,

proti

žalovanému: Agentura pro revitalizaci a správu podniků-ARES, v.o.s., IČ 26330351, sídlem Jáchymovská 41/73, Karlovy Vary, insolvenční správce dlužníka BRESSON a.s., IČ 25124510, se sídlem Brojova 2113/16, Plzeň, zastoupený Mgr. Lukášem Hegnerem, advokátem, sídlem Jiráskovo nám. 816/4, Plzeň,

o vyloučení ochranných známek z majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. června 2017, č.j. 122 ICm 2860/2015-45,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. června 2017, č.j. 122 ICm 2860/2015-45 se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Lukáše Hegnera na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 10.372,70 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová isir.justi ce.cz Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 (KSPL 27 INS 9115/2009)

Odůvodnění:

1. Ve výroku uvedeným rozsudkem Krajský soud v Plzni zamítl žalobu o vyloučení: kombinované ochranné známky Dukla FLUID ČKD DUKLA, číslo přihlášky 50975, číslo zápisu 164058, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví kombinované ochranné známky Fram, číslo přihlášky 423384, číslo zápisu 283736, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochranné známky: STROJÍRNY FRAM, číslo přihlášky 423383, číslo zápisu 283735, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochranné známky: BRESSON, číslo přihlášky 190739, číslo zápisu 259418, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochranné známky: BRESSON, číslo přihlášky 166529, číslo zápisu 245576, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochranné známky: STROJÍRNY FRAM, číslo přihlášky 423383, číslo zápisu 283735, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví obrazové ochranné známky ČKD DUKLA, číslo přihlášky 6393491, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví, resp. u OHIM obrazová ochranná známka DUKLA, číslo přihlášky 6542336, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví, resp. u OHI (dále je ochranné známky) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka BRESSON a.s. (dále jen dlužník; bod I. výroku) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 16.456 Kč (bod II. výroku).

2. V odůvodnění rozsudku soud I. stupně reprodukoval žalobní tvrzení tak, že žalovaný uzavřel se společností ZVU POTEZ, a.s., (nyní ZVU STROJÍRNY, a.s.,) dne 29. 10. 2012 smlouvu o převodu podniku týkající se dlužníka, jež byla insolvenčním soudem schválena usnesením ze dne 31. 10. 2012 a následně zveřejněna. Dlužník uzavřel dne 6. 1. 2007 se společností WESTMINSTER NETWORK LIMITED, kupní smlouvu, na jejímž základě se tato společnost stala vlastníkem ochranných známek, loga a značky vážícího se k firmě dlužníka, jak specifikovány v příloze č. 1 smlouvy a za tyto známky řádně uhradil kupní cenu; předmětem převodu bylo rovněž duševní vlastnictví a obchodní firma specifikované v příloze č. 11 smlouvy, tedy rovněž ochranné známky, loga a značky vážící se k firmě dlužníka. Žalobce tento postup žalovaného napadl žalobou ze dne 4. 12. 2012, o níž nebylo dosud jednáno (dle tvrzení žalobce), v níž se domáhal určení neplatnosti smlouvy ze dne 29. 10. 2012 smlouvy v části týkající se ochranných známek. Dopisem ze dne 13. 12. 2012 oznámil žalovaný společnosti WESTMINSTER NETWORK LIMITED soupis sporných ochranných známek do majetkové podstaty dlužníka. Žalobce tvrdil, že se na základě smlouvy o převodu ochranných známek, loga a značky ze dne 9. 9. 2014 stal novým vlastníkem dotčených ochranných prvků a svoji aktivní legitimaci dokládal smlouvou ze dne 9. 9. 2017.

3. Žalovaný namítal, že byla žaloba podána opožděně a osobou, jež k tomu není oprávněna, když se údajný právní předchůdce žalobce, společnost WESTMINSTER NETWORK LIMITED, domáhal vyloučení sporných ochranných známek žalobou ze dne 23. 1. 2013, řízení o této žalobě bylo pravomocně zastaveno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 103 VSPH 606/2014-176, s čímž podle žalobce insolvenční zákon spojuje vznik nevyvratitelné právní domněnky oprávněnosti soupisu věci či práva do majetkové podstaty. Smlouva o převodu vlastnického

Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 (KSPL 27 INS 9115/2009)

práva k ochranným známkám, uzavřená v průběhu řízení o vylučovací žalobě bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu v září 2014, je podle § 225 insolvenčního zákona (dále jen IZ) neplatná pro rozpor se zákonem, a to ve smyslu § 217 odst. 1 IZ a § 225 odst. 5 IZ.

4. Soud I. stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: dne 13. 12. 2012 žalovaný sepsal do majetkové podstaty dlužníka ochranné známky, o provedení soupisu byl WESTMINSTER NETWORK LIMITED řádně vyrozuměn a poučen o právu podat vylučovací žalobu; žalobou doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 23. 1. 2013 se WESTMINSTER NETWORK LIMITED proti žalovanému domáhal vyloučení ochranných známek vydání z majetkové podstaty dlužníka, usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015, č. j. 103 VSPH 606/2014-176 byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2014, č. j. 122 ICm 218/2013-142 (jímž bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno) zrušen a řízení bylo zastaveno, když žalobce zanikl bez právního nástupce, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení; dne 23. 7. 2015 žalobce podal tuto žalobu, kterou se opět domáhal vyloučení ochranných známek z majetkové podstaty dlužníka; svoji aktivní legitimaci k podání návrhu přitom opřel o skutečnost, že se smlouvou o převodu ochranných známek, loga a značky ze dne 9. 9. 2014 stal novým vlastníkem sporných ochranných známek.

5. Na takto ustaveném skutkovém základě soud I. stupně uzavřel, že žalobce tím, že nebyl bdělý svých práv a dopustil zastavení řízení zahájeného na návrh společnosti WESTMINSTER NETWORK LIMITED (aniž by do řízení vstoupil postupem dle § 107a o.s.ř.), dopustil, aby pominuly účinky žaloby podané společností WESTMINSTER NETWORK LIMITED, současně tak na základě pravomocného rozhodnutí o zastavení řízení ze dne 20. 7. 2015 nastaly účinky nevyvratitelné právní domněnky dle § 225 odst. 3 IZ, tedy řádného soupisu sporného majetku žalovaným do majetkové podstaty dlužníka, a proto žalobu zamítl. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu čtyř úkonů právní služby advokáta, čtyř režijních paušálů a k domu příslušející DPH.

6. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Plzni se žalobce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná mu právu na náhradu nákladů řízení. Namítal, že v řízení nebylo prokázáno doručení vyrozumění žalovaného ze dne 13. 12. 2012 o soupisu sporných ochranných známek společnosti WESTMINSTER NETWORK LIMITED, podání žaloby touto společností takovou skutečnost bez dalšího neprokazuje a současně z napadeného rozsudku není zřejmé, zda toto vyrozumění obsahovalo náležitosti vyžadované § 224 odst. 1 a § 225 odst. 1 IZ. Na základě těchto nesprávných skutkových zjištění soud I. stupně dospěl k nesprávnému závěru, že nastala nevyvratitelná domněnka oprávněnosti soupisu sporných ochranných známek do majetkové podstaty dlužníka a že žalobci marně uplynula lhůta k podání vylučovací žaloby.

7. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Akcentoval, že doručení vyrozumění ze dne 13. 12. 2012 plyne přímo z žalobních tvrzení WESTMINSTER NETWORK LIMITED v řízení vedeném pod sp.zn. 122 ICm 218/2013. Pokud jde o žalobcovy námitky ve vztahu k náležitostem vyrozumění adresovanému společnosti WESTMINSTER NETWORK LIMITED, tyto byly uplatněny v rozporu se zákonem až v odvolacím řízení, soud I. stupně nadto shledal, že byla tato společnost o soupisu majetkové podstaty vyrozuměna řádně. Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 (KSPL 27 INS 9115/2009)

8. Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

9. Podle § 217 odst. 1 IZ soupis majetkové podstaty je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.

10. Podle § 224 odst. 1 IZ insolvenční správce, který zapíše do seznamu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje svá práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení.

11. Podle § 225 odst. 1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolventního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního insolvenčnímu soudu (odst. 2). Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl (odst. 3).

12. Podle § 580 odst. 1 zák.č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o.z.) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR například v rozsudku vydaném dne 29. 10. 2015 pod sp. zn. 29 Cdo 683/2011, k předpokladům úspěšného uplatňování práva na vyloučení majetku z majetkové podstaty patří, že: Označený majetek byl insolvenčním správcem příslušného dlužníka vskutku pojat do soupisu majetkové podstaty dlužníka, vylučovací žaloba byla podána podle § 225 odst. 2 IZ včas proti správci, v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení majetku je sporný majetek nadále sepsán v majetkové podstatě a nebyl v mezidobí ze soupisu majetku vyloučen, osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení majetku do soupisu, svědčí jí, a posledně uvedený předpoklad může být nahrazen (jinak naplněn) též tím, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že tu je jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu . Dále z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR plyne, že: Žalobce, který se žalobou podle § 225 odst. 1 IZ

Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 (KSPL 27 INS 9115/2009)

domáhá vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka s odůvodněním, že označený majetek neměl být do soupisu zařazen proto, že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, je k podání vylučovací žaloby aktivně věcně legitimován jen tehdy, zasahuje-li soupis majetku do jeho právní sféry (jeho právní sféry se týká jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu ).

15. V řízení bylo prokázáno, a to bylo ostatně mezi účastníky nesporné, že byly ochranné známky do soupisu majetkové podstaty dlužníka sepsány žalovaným dne 13. 12. 2012 a jsou v něm sepsány dosud, žalobou doručenou soudu I. stupně dne 23. 1. 2013 se společnost WESTMINSTER NETWORK LIMITED domáhala vyloučení ochranných známek ze soupisu, řízení bylo zataveno. Odvolací soud předesílá, že nesdílí závěr soudu I. stupně vyjádřený v odůvodnění napadeného rozsudku, že by pravomocné skončení o této žalobě zakládalo nevyvratitelnou domněnku oprávněnosti soupisu ochranných známek i ve vztahu žalobci, jenž důvod vyloučení odvozuje od svého vlastnického práva k ochranným známkám, jež měl nabýt smlouvu ze dne 9. 9. 2014 uzavřenou s WESTMINSTER NETWORK LIMITED, tento závěr nemá oporu v zákoně ani v ustálené judikatuře. V daném případě žalobce žalobu podal bez výzvy žalovaného insolvenčního správce, kdy a zda bylo vyrozumění žalovaného o soupisu ochranných známek adresované WESTMINSTER NETWORK LIMITED této společnosti doručeno, není pro rozhodnutí o podaném odvolání rozhodné. Vzhledem k tomu, že byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, žalovaný je tak podle § 229 odst. 3 písm. c) IZ žalovaný ve vztahu ke sporným ochranným známkám od okamžiku jejich soupisu osobou s dispozičními oprávněními a WESTMINSTER NETWORK LIMITED tak s nimi nebyl oprávněn nakládat. Jestliže tedy dne 9. 9. 2014 WESTMINSTER NETWORK LIMITED s žalobcem uzavřeli smlouvu o převodu ochranných známek, loga a značky, jednalo se o neplatné právní jednání ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s § 217 odst. 1 IZ; že by vlastnické právo nabyl v dobré víře (§ 1111 o.z.) žalobce ani netvrdil, nadto je ve smlouvě ze dne 9. 9. 2014 konstatováno, že je o ochranné známky vedeno pod sp.zn. 122 ICm 218/2013 řízení o vylučovací žalobě. Z uvedeného plyne, že žalobce vlastnické právo k ochranným známkám platně nenabyl, jiné své právo, jež by vylučovalo soupis ochranných známek do majetkové podstaty dlužníka, netvrdil ani neprokazoval.

16. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný, byť z odlišných důvodů, potvrdil, včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 IZ a úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta ve výši 6.200 Kč za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu), kdy podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu představuje tarifní hodnota věci v incidenčních sporech částku 50.000 Kč, pročež sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3.100 Kč, dále paušální náhradou hotových výdajů za tyto úkony ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). V souvislosti s účastí advokáta žalované na jednání odvolacího soudu konaného dne 29. 1. 2018 pak k nákladům řízení žalovaného náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč (100 Kč za každou z 6 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta /Plzeň/ k soudu /Praha/ a zpět) ve výši 1.189 Kč, tj. celkem 8.589 Kč, což se zvýšením o 21% DPH činí celkem 10.372,70 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová Číslo jednací: 122 ICm 2860/2015 (KSPL 27 INS 9115/2009)

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

Praha 29. ledna 2018

Mgr. Markéta Hudečková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: Hana Bulínová