104 VSPH 763/2016-62
42 ICm 49/2016 104 VSPH 763/2016-62 (KSHK 42 INS 10539/2015)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci žalobkyně: JUDr. Dagmar Koláková, sídlem Slovanská 3240/7A, 787 01 Šumperk, insolvenční správkyně dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Sídliště I 486, 517 01 Solnice, zast. Mgr. Martinou Pešákovou, advokátkou, sídlem Kozinova 2, Šumperk, proti žalovanému: QI investiční společnost, a.s., IČO 27911497, sídlem Rybná 682/14, 110 00, Praha 1, zast. JUDr. Jiřím Machem, advokátem, sídlem Masarykovo nám. 1/II, 377 01 Jindřichův Hradec, o popření pravosti a výše vykonatelné pohledávky, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 42 ICm 49/2016-43 ze dne 28. července 2016,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 42 ICm 49/2016-43 ze dne 28. července 2016 se v bodech II. a III. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové zastavil řízení o popření dílčí pohledávky P1/1 ve výši 12.245,20 Kč, P1/4 ve výši 25.288 Kč a P1/5 ve výši 25.288 Kč (bod I. výroku) určil, že žalovaný nemá za dlužnicí Jiřinou anonymizovano (dále jen dlužnice) dílčí vykonatelnou pohledávku P1/1 ve výši 371.952,32 Kč (bod II. výroku) a žalovanému uložil povinnost uhradit JUDr. Dagmar Kolákové, insolvenční správkyni dlužnice (dále jen správkyně) na náhradu nákladů řízení částku 10.521 Kč (bod III. výroku).

V odůvodnění rozsudku Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice částečně zajištěnou a vykonatelnou pohledávku P/1 z titulu nesplaceného úvěru, poskytnutého úvěrové dlužnici Tereze Novákové smlouvou o úvěru č. 750/537/05/1/01 ze dne 13. 1. 2006, z toho mimo jiné na jistině uplatnil částku 381.452 Kč, na příslušenství uplatnil částku 593.982,22 Kč, jež sestávala ze smluvního úroku ve výši 76.874,70 Kč, a ze smluvní sankce z prodlení ve výši 29% z částky 381.452,-Kč, účtované od 19. 3. 2011 do 15. 9. 2015 v celkové výši 504.862,32 Kč, a přihlásil nárok z titulu nákladů exekučního řízení ve výši 12.245,20 Kč. Uvedl, že dlužnice přistoupila k dluhu prohlášením obsaženým v exekutorském zápisu č. 054 EZ 12826/10 ze dne 27. 9. 2010. isir.justi ce.cz 42 ICm 49/2016 (KSHK 42 INS 10539/2015)

Při přezkumném jednání konaném dne 17. 12. 2015 (B-10) správkyně popřela mimo jiné částku 371.952,32 Kč, jako rozdíl mezi přihlášeným úrokem z prodlení ve výši 29% p. a. a zákonným úrokem z prodlení, účtovaným z částky 381.452 Kč za období od 19. 3. 2011 do 15. 9. 2015 a dále popřela náklady exekučního řízení ve výši 12.245,20 Kč. Podanou žalobou ze dne 7. 1. 2016 se správkyně domáhala určení, že žalovaný věřitel nemá za dlužnicí pohledávky ve výši 434.773,52 Kč, tj. pro částku 371.952,32 Kč, jako dílčí pohledávku P1/1 představovanou rozdílem mezi přihlášeným úrokem z prodlení ve výši 29% p. a. a zákonným úrokem z prodlení, účtovaným z částky 381.452 Kč, dále ohledně částky 12.245,20 Kč z titulu nákladů exekučního řízení, a dále uplatnila popření dílčích pohledávek P1/4 a P1/5 zcela, avšak žalobu vzala částečně zpět ohledně dílčích pohledávek P1/1 ve výši 12.245,20 Kč (nákladů exekučního řízení), P1/4 ve výši 25.288 Kč a P1/5 ve výši 25.288 Kč, a soud I. stupně proto řízení podle § 96 o.s.ř. v tomto rozsahu zastavil.

Předmětem řízení zůstalo popření vykonatelné dílčí pohledávky P1/1 ve výši 371.952,32 Kč, jako rozdílu mezi přihlášeným úrokem z prodlení ve výši 29% p. a. a zákonným úrokem z prodlení, účtovaným z částky 381.452 Kč za období od 19. 3. 2011 do 15. 9. 2015, z důvodu, že je v tomto rozsahu smluvní úrok z prodlení sjednán neplatně v rozporu s kogentní právní úpravou § 517 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Žalovaný v řízení namítal, že byl úrok z prodlení, sjednaný v exekutorském zápisu č. 054 EZ 12826/10 ze dne 27. 9. 2010, sjednán platně, že dlužnice plně souhlasila s jeho výší a podmínkami jeho užití, a že byl sjednán v souladu s dobrými mravy, nikoliv ve spotřebitelském vztahu.

Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že popěrný úkon správkyně je založen na námitce, že povaha § 517 odst. 2 obč. zák. vylučuje, aby výše úroků z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí, a že takové ujednání je neplatné pro rozpor se zákonem podle § 39 obč. zák., s čímž se soud I. stupně zcela ztotožnil, a proto shledal popěrný úkon správkyně důvodným. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř.

Jen proti bodu II. a III. výroku rozsudku Krajského soudu v Praze, podal žalovaný včas odvolání, navrhoval je změnit tak, že je dílčí pohledávka P1/1 ve výši 371.952,32 Kč po právu a uložit žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení. Poukázal na to, že se závazkový vztah, vyplývající ze smlouvy o úvěru, řídil zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem (dále jen obch.zák.), že toliko v případě spotřebitelského vztahu by bylo možno dovodit závěr, jenž učinil soud I. stupně ve vztahu k § 517 odst. 2 obč. zák. Uvedl, že smluvní úrok z prodlení ve výši 29 % p.a. vyplývá z ujednání obsaženého v exekutorském zápisu, ve kterém došlo zároveň k uznání závazku podle § 323 obch. zák., že dlužnice nebyla dlužnicí z úvěrové smlouvy, jíž byla paní Tereza Nováková, a proto vůči ní nelze uplatňovat právní úpravu § 517 obč. zák., jelikož přistoupením k úvěrové smlouvě nevstoupila do spotřebitelského vztahu a nebyla spotřebitelem. 42 ICm 49/2016 (KSHK 42 INS 10539/2015)

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení jeho vydání předcházející podle § 211, § 212a a § 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř. a dospěl k těmto zjištěním a závěrům.

Předmětem odvolacího řízení zůstalo popření vykonatelné dílčí pohledávky P1/1 ve výši 371.952,32 Kč správkyní z důvodu absolutní neplatnosti ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 29 % p. a., jako rozdílu mezi přihlášenou výší sjednaného úroku z prodlení 29% p. a. a zákonného úroku z prodlení z částky 381.452 Kč, účtovaného za období od 19. 3. 2011 do 15. 9. 2015, jež je v rozporu s kogentní právní úpravou § 517 obč. zák. podle § 39 obč. zák. absolutně neplatné.

Tento nárok byl správkyní při přezkumném jednání konaném dne 17. 12. 2015 (B-10) přezkoumán jako vykonatelná pohledávka a byl popřen co do pravosti a výše částky 371.952,32 Kč, a z tohoto důvodu správkyně podala včas žalobu k insolvenčnímu soudu dne 7. 1. 2016 podle § 199 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a domáhala se určení popření této pohledávky. Jelikož vykonatelnost popřené dílčí pohledávky P1/1 byla dovozována žalovaným ze sepsaného exekutorského zápisu č. 054 EZ 12826/10 ze dne 27. 9. 2010, a nebyla přiznána pravomocným rozhodnutím, neuplatní se omezení dle § 199 odst. 2 IZ co do námitek popření.

Odvolací soud zjistil, že soud I. stupně ve svém rozhodnutí vyšel z neúplně provedeného dokazování, pokud se stal základem posuzovaného nároku smluvní vztah založený smlouvou o úvěru, uzavřenou právním předchůdcem žalobce s dlužnicí Terezou Novákovou, jehož charakter je určující pro posuzování popření dílčí pohledávky P1/1, byť došlo k ujednání o smluvním úroku z prodlení v exekutorském zápisu č. 054 EZ 12826/10 ze dne 27. 9. 2010, jehož součástí se stalo přistoupení dlužnice k závazku úvěrové dlužnice Terezy Novákové, vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 750/537/05/1/01 ze dne 13. 1. 2006. Dále odvolací soud zjistil, že ačkoliv soud I. stupně provedl dokazování, neučinil ani z takto neúplného dokazování žádná skutková zjištění a závěry, z nichž by bylo možno dovodit závěr soudu I. stupně o občanskoprávním vztahu za situace, že se smlouva o úvěru řídí podle § 497 a násl. obch. zák., a již jen tím zatížil řízení vadou.

Povinností soudu je podle § 157 odst. 2 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku mimo jiné stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy. To znamená, že je v odůvodnění svého rozhodnutí povinen uvést, které skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, byly dokazováním, shodnými tvrzeními účastníků nebo jiným zákonem stanoveným způsobem podle jeho názoru prokázány a které nikoliv. U každé jednotlivé, prokázané i neprokázané skutečnosti musí stručně a jasně uvést, jak ke svému závěru dospěl, z jakých důkazů podle jeho názoru závěr vyplývá, jak tyto důkazy ve smyslu ustanovení § 132 až § 135 o.s.ř. hodnotil, a to zejména tehdy, šlo-li o důkazy protichůdné, a proč nevyhověl všem návrhům účastníků na provedení důkazů. 42 ICm 49/2016 (KSHK 42 INS 10539/2015)

Podle § 132 o.s.ř. hodnotí soud provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

Odvolací soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že je rozsudek zcela nepřezkoumatelný, a proto podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadených bodech II. a III. výroku zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozhodl o vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. V konečném rozhodnutí bude rozhodnuto též o nákladech tohoto odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 3. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela