104 VSPH 735/2017-707
76 ICm 2086/2013 104 VSPH 735/2017-707 (KSLB 76 INS 22654/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Alexandry Jiříčkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci žalobkyně: Helena anonymizovano , anonymizovano , bytem U Teplárny 1/1206, 158 00 Praha 5, zast. JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou, LL.M., Ph.D., obecným anonymizovano , anonymizovano , bytem 471 51 Svor 90, proti žalovanému: KOPPA, v.o.s., IČO 25428578, sídlem Mozartova 679/21, 460 01 Liberec, insolvenční správce dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D., anonymizovano , bytem 471 51 Svor 90, za účasti státního zastupitelství, o vyloučení majetku z majetkové podstaty, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č. j. 76 ICm 2086/2013-690 ze dne 29. září 2017,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č. j. 76 ICm 2086/2013-690 ze dne 29. září 2017 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci zamítl žádost žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve věcech rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 102 VSPH 939/2016-436 ze dne 9. 2. 2017 a č. j. 102 VSPH 940/2016-427 ze dne 2. 2. 2017.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že v incidenčním řízení o vyloučení majetku z majetkové podstaty na základě žaloby podané žalobkyní dne 12. 9. 2016 v rámci insolvenčního řízení dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D. (dále jen dlužník), vedeného u téhož soudu pod sp. zn. KSLB 76 INS 22654/2011, se žalobkyně domáhala ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve věcech rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 102 VSPH 939/2016-436 ze dne 9. 2. 2017 a č. j. 102 VSPH 940/2016-427 ze dne 2. 2. 2017, že soud dne 4. 9. 2017 vyzval žalobkyni prostřednictvím obecného zmocněnce k předložení vyplněného formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen Potvrzení), a poučil ji o následcích, pokud Potvrzení řádně nevyplní, avšak žalobkyně je v soudem určené lhůtě nepředložila, a proto nebylo lze posoudit její majetkové poměry. Dále soud uvedl, že žalobkyně podala v insolvenčním řízení dlužníka také žalobu vedenou pod sp. zn. 76 ICm 4065/2017, ve které uvedla 172 hodnotných movitých věcí, které nejsou sepsány v majetkové podstatě dlužníka a jsou v jejím výlučném vlastnictví nabytém před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, hodnotu těchto věcí vyčíslila v řádu několika miliónů isir.justi ce.cz 76 ICm 2086/2013 (KSLB 76 INS 22654/2011) korun a uvedla, že věci ponechala v nemovitosti v Praze, a že v důsledku dražby s nimi nemůže nakládat. Soud dovodil, že žalobkyně nemá nárok na ustanovení advokáta, pokud řádně neuvedla pravdivé údaje o svých majetkových poměrech a svou nedbalostí přišla o možnost nakládat se svým majetkem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci podala žalobkyně včas odvolání a navrhovala je změnit a vyhovět podanému návrhu. Dovolávala se ústavního práva účastníka řízení přístupu k soudu a uvedla, že její poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků, protože v úvahu nelze brát veškerý jí vlastněný majetek, nýbrž podstatné jsou její příjmy z výdělečné činnosti nebo výnosy z tohoto majetku a další disponibilní peněžní prostředky. Uvedla dále, že na ní nelze spravedlivě požadovat, aby zpeněžila vlastněnou nemovitost, která slouží k jejímu bydlení a její rodiny, či k rekreaci, což by bylo navíc časově náročným úkolem, když v poměrech této věci je zřejmé, že jako student nemá žádné příjmy, a že existence majetku, ať již movitého, či nemovitého, není překážkou pro osvobození od soudních poplatků, nehledě na to, že byl zahrnut do majetkové podstaty dlužníka, o incidenčních sporech nebylo dosud soudem rozhodnuto a nelze s tímto majetkem nakládat.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků dle § 138, ustanoví předseda senátu na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Při rozhodování o ustanovení advokáta jako zástupce účastníka přihlíží soud jednak k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, dále k povaze uplatněného nároku, a k tomu, zda ve věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účastník řízení má právo na ustanovení zástupce z řad 76 ICm 2086/2013 (KSLB 76 INS 22654/2011) advokátů (právo na rovný přístup k soudu) pouze v případě, že splňuje podmínky § 30 ve spojení s § 138 o.s.ř., které musí tvrdit a doložit a jejichž naplnění je nezbytným předpokladem k tomu, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto práva, jež náleží pouze tomu, kdo doloží, že v hájení jeho práv mu brání nepříznivá majetková situace a současně se nejedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že k výzvě soudu I. stupně žalobkyně předložila Potvrzení, ve kterém vyplnila údaje týkající se rodinných příslušníků, uvedla a doložila čistý měsíční výdělek ve výši 8.800 Kč ze závislé činnosti s tím, že další příjmy nemá, v kolonce VIII. o osobním majetku uvedla, že byl veškerý zahrnut do majetkové podstaty dlužníka, dále uvedla, že příjmem dlužníka-manžela je starobní důchod, a že má vyživovací povinnosti ke dvěma synům a k manželovi-dlužníku.

Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že žalobkyně v Prohlášení ani jinak neuvedla žádné konkrétní informace o svém movitém či nemovitém majetku, toliko tvrdila nepříznivé majetkové poměry a to, že veškerý její majetek byl sepsán do majetkové podstaty dlužníka a nemůže s ním disponovat, ačkoliv se dle znalostí odvolacího soudu tyto skutečnosti nezakládají na pravdě, protože ne všechen nemovitý majetek žalobkyně byl do majetkové podstaty sepsán, jak vyplývá z obsahu spisu i z insolvenčního spisu dlužníka. Pokud se týká movitého majetku, žalobkyně doposud v žalobě samé ani jinak jeho rozsah netvrdila, a to přes to, že se stal taktéž předmětem tohoto řízení. Tím, že žalobkyně nesplnila tyto své povinnosti, zbavila se sama možnosti, aby bylo možno její žádosti vyhovět, jelikož nesplnila základní podmínku uvedenou v § 30 odst. 1 o.s.ř., tj. neprokázala, že jsou splněny předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků jako jeden z předpokladů pro to, aby mohlo být jejímu návrhu vyhověno. Ačkoliv měla žalobkyně k dispozici formulář Prohlášení, jenž obsahuje poučení o tom, že žadatel je povinen prohlášení řádně a úplně vyplnit a spolu s přílohami, které osvědčují jím tvrzené údaje, a předložit je soudu, nic z toho žalobkyně v řízení před soudem I. stupně, ani v řízení odvolacím, nedoložila.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. j) o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 12. prosince 2017

JUDr. Alexandra J i ř í č k o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela