104 VSPH 609/2016-25
70 ICm 3474/2015 104 VSPH 609/2016-25 (KSPH 70 INS 11853/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v právní věci žalobce RUBENDYAN CITY, s.r.o., IČO 24152722, sídlem Ibišková 545, Jesenice-Osnice, zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Sorokáčem, MBA, advokátem, sídlem Pařížská 68/9, Praha 1, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj, IČO 72080043, sídlem Žitná 12/563, Praha 2, o popření pořadí pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 70 ICm 3474/2015-14 ze dne 8. června 2016,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 70 ICm 3474/2015-14 ze dne 8. června 2016 se v bodě III. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19.580,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Ing. Pavla Sorokáče, MBA.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2.238,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Ing. Pavla Sorokáče, MBA.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku uvedeným rozsudkem určil, že žalobce (správně mělo být žalovaný) Finanční úřad pro Středočeský kraj má po právu dílčí pohledávky č. 2 ve výši 3.341.903,16 Kč a č. 3 ve výši 1.208.055,83 Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH 70 INS 11853/2014, a to jako pohledávky nezajištěné (bod I. výroku), a rozhodl, že žalobci RUBENDYAN CITY, s.r.o. bude ve stanovené lhůtě vrácena složená jistota ve výši 10.000,-Kč (bod II. výroku) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod III. výroku).

V odůvodnění tohoto rozsudku soud prvního stupně zejména uvedl, že žalobce dne 27. 8. 2015 jakožto přihlášený věřitel popřel pořadí v insolvenčním řízení sp. zn. KSPH 70 INS 11853/2014 přihlášených dílčích pohledávek č. 2 a č. 3 žalovaného, které uznal co do pravosti a výše, avšak jakožto pohledávky nezajištěné. S odkazem na svůj rozsudek č. j. 70 ICm 3510/2015-23 ze dne 5. 4. 2016 řešící totožnou věc soud prvního stupně určil, že tyto pohledávky jsou přihlášeny po právu jako nezajištěné. Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 143 odst. 1 isir.justi ce.cz 70 ICm 3474/2015 (KSPH 70 INS 11853/2014) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s tím, že úspěšný účastník sporu náklady řízení nepožadoval.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Praze, a to jen proti jeho bodu III. výroku o náhradě nákladů řízení, se žalobce včas odvolal a navrhoval, aby jej odvolací soud změnil a přiznal mu (jako zcela úspěšnému) náhradu nákladů řízení ve výši 16.456,-Kč. Argumentoval zejména tím, že závěr soudu prvního stupně se neshoduje s požadavkem žalobce a je v rozporu s § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť je povinností soudu v případě plného úspěchu účastníka civilního řízení přiznat mu náhradu nákladů řízení, zvláště je-li zastoupen advokátem. Konstatoval, že se nikdy výslovně nevzdal práva na náhradu nákladů řízení a ani nejsou splněny podmínky § 150 o.s.ř. Namítal, že soud prvního stupně neměl rezignovat na přiznání a výpočet nákladů řízení, neboť všechny úkony byly součástí spisu a vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) je právním předpisem, který soud zná a je povinen se jím řídit. Uplatňoval celkem 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na soudním jednání a na vyhlášení rozsudku) po 3.100,-Kč za jeden úkon podle § 9 odst. 4 advokátního tarifu v celkové částce 12.400,-Kč, režijní paušál za tyto úkony ve výši 1.200,-Kč (4 x 300,-Kč) a DPH.

Žalovaný se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnil s napadeným rozhodnutím. Připomněl, že do protokolu o jednání ze dne 1. 6. 2016 zástupce žalobce uvedl, že náklady právního zastoupení předloží soudu ve lhůtě 3 dnů. Dovozoval, že náklady právního zastoupení soudu předloženy nebyly a tudíž je úspěšný účastník sporu nepožadoval.

Vrchní soud v Praze přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeného bodu III. výroku i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a aniž podle § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. nařizoval jednání, dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 7 věty před středníkem insolvenčního zákona (dále jen IZ) vyplývá, že se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, nestanoví-li IZ jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 163 IZ rozhodne o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě insolvenční soud podle ustanovení o.s.ř., není-li v IZ stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že soud prvního stupně napadeným rozsudkem zcela vyhověl žalobě, neboť určil, že žalovaným přihlášené dílčí 70 ICm 3474/2015 (KSPH 70 INS 11853/2014) pohledávky č. 2 ve výši 3.341.903,16 Kč a č. 3 ve výši 1.208.055,83 Kč jsou po právu jakožto pohledávky nezajištěné. V odůvodnění napadeného bodu III. výroku rozsudku však soud prvního stupně nepřiléhavě odkazoval na § 143 odst. 1 o.s.ř. (správně mělo být odkazováno na § 142 odst. 1 o.s.ř.) a rovněž jeho závěr, že žalobce (jakožto plně úspěšný účastník) nepožadoval náklady řízení, nemá oporu v obsahu spisu. Naopak z protokolu o jednání konaném dne 1. 6. 2016 se podává, že žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl, že náklady právního zastoupení předloží soudu ve lhůtě 3 dnů, což nelze vyložit jinak, než jako jeho požadavek na náhradu nákladů řízení. Skutečnost, že posléze své náklady řízení nedoložil, byla toliko důvodem k tomu, aby mu je soud přiznal podle obsahu spisu, nemohla však vést k závěru, že náklady řízení nepožaduje (že se vzdal práva na jejich náhradu).

Za daného stavu věci tedy má zcela úspěšný žalobce podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalobcovy náklady řízení před soudem prvního stupně přitom činí celkem 19.580,50 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000,-Kč, z odměny advokáta za 4 úkony právní služby ve výši 13.128,50 Kč (za tři úkony-příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na soudním jednání-podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu odměna v částce 3.100,-Kč za úkon, za jeden úkon spočívající v účasti na vyhlášení rozsudku podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu odměna v částce 1.550,-Kč a 21% DPH v částce 2.278,50 Kč) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto 4 úkony právní služby v částce 1.452,-Kč (po 300,-Kč za úkon podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 252,-Kč).

Na základě těchto zjištění shledal odvolací soud odvolání důvodným, a proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. v napadeném rozsahu změnil rozsudek soudu prvního stupně způsobem uvedeným v bodě I. výroku.

Zároveň odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů, jež mu vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem. Přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení v částce 2.238,50 Kč zahrnuje odměnu za jeden úkon právní služby (sepis odvolání) podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu v částce 1.550,-Kč, paušální náhradu hotových výdajů za tento úkon v částce 300,-Kč a 21% DPH ve výši 388,50 Kč.

Pro úplnost odvolací soud připomíná, že podle § 160 odst. 3 IZ, v řízení o žalobě podle odstavce 1 se z ustanovení části první hlavy třetí tohoto zákona použijí pouze ustanovení o doručování; nejde-li o případ podle § 80 odst. 1, účastníkům řízení se písemnosti doručují vedle doručení vyhláškou i zvlášť a rozhodnutí ve věci samé do vlastních rukou. Insolvenčního správce, který není účastníkem incidenčního sporu, insolvenční soud vždy neprodleně vyrozumí o rozhodnutích v tomto sporu vydaných; ustanovení § 75 odst. 2 se nepoužije. Soud 70 ICm 3474/2015 (KSPH 70 INS 11853/2014) prvního stupně proto neopomene doručit rozhodnutí odvolacího soudu (jakož i svůj rozsudek v projednávané věci) zvlášť také insolvenčnímu správci dlužníka.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 27. října 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela