104 VSPH 557/2014-25
129 ICm 4170/2013 104 VSPH 557/2014-25 (KSPL 29 INS 8013/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném zpředsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve Věci žalobkyně VODÁRNA PLZEŇ a.s., se sídlem V Plzni, Malostranská 143/2, IČ 25205625, zastoupené Mgr. Alenou Královou, advokátkou V Plzni, Šafaříkovy sady 7, proti žalovanému Karlu anonymizovano , anonymizovano , bytem Heřmanova Hut , Tyršova 210, o určení pravosti a Výše pohledávky, o odvolání žalovaného proti rozsudku Kraj ského soudu v Plzni č.j. 129 ICm 4170/2013-17 ze dne 1. srpna 2014 takto:

I. Rozsudek Krajského soudu VPlzni č.j. 129 ICm 4170/2013-17 ze dne 1. srpna 2014 se V bodu II. výroku potvrzuje.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodněnü

Krajský soud v Plzni ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. výroku určil, že pohledávka žalobkyně č. P6 ve Výši 3.822,-Kč je po právu co do pravosti i Výše a v bodu II. výroku rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve Výši 13.228,-Kč.

Z odůvodnění tohoto rozsudku zejména vyplývá, že se žalobkyně domáhala určení pravosti a Výše své přihlášené pohledávky č. P6 za nezaplacenou cenu vodného a stočného, vyúčtovanou fakturou č. 1292025930 za období od 30.7.2011 do dne zjištění úpadku žalovaného 12.6.2012. Žalovaný tuto pohledávku při přezkumném jednání popřel s tím, že pohledávka zanikla, bližší důvod neuvedl. Po zhodnocení důkazů soud shledal, že žalobce přihlásil svoji existující pohledávku ze smlouvy o dodávkách vody, smlouva svým obsahem odpovídala ustanovení § 409 a následujícím obchodního zákoníku, vodné a stočné bylo vyúčtováno v souladu se smlouvou, zánik pohledávky nebyl zjištěn. Protože přihlášená pohledávka byla pravá co do důvodu i Výše a nedošlo k jejímu zániku, soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšné žalobkyni. Náklady řízení představuje soudní poplatek za podání žaloby ve Výši 5.000,-Kč, 2 úkony právní služby po 3.100,-Kč, 2 režijní paušály po 300,-Kč a DPH ve Výši 1.428,-Kč, tj. celkem 13.228,-Kč.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný Včas odvolání, jímž napadl toliko II. bod výroku o náhradě nákladů řízení. V odvolání zejména uvedl, že napadá Výši nákladů řízení a lhůtu k plnění. Zdůraznil, že Výše nákladů řízení je pro něj jako pro povinného velmi vysoká, když má pouze důchod ve Výši 8.647,-Kč, je v insolvenčním řízení a zbývá mu sotva na jídlo, když i tyto jeho náklady jsou zvýšené v důsledku jeho onemocnění. Proti manželce dlužníka jsou

(KSPL 29 INS 8013/2012) vedeny exekuce. Proto soud požádal o možnost snížení pOplatků za soud a nákladů či o možnost splátek.

Žalobce se k odvolání nevyj ádřil.

Odvolací soud přezkoumal shora uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni v odvoláním napadené části (bod II. výroku) postupem podle § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům:

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se žalobkyně svou žalobou ze dne 16.12 2013 domáhala vydaní rozsudku, kterým by soud určil, že její pohledávka ve výší 3.822,-Kč za dlužníkem, je po právu co do pravosti a Výše platná . Žalovaný se kžalobě přes výzvu soudu nevyjadříl. Soud prvního stupně Věc dle § ]]5a o.s.ř. Věc projednal bez nařízení jednání a po zhodnocení lístínných důkazů rozhodl, jak shora uvedeno.

Při posouzení práva na náhradu nákladů řízení mezi účastníky v procesní situaci, při níž je o náhradě nákladů řízení rozhodováno v souvislosti s rozhodnutím ve věci, je třeba vycházet z § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve Věci a přiznal právo na náhradu nákladů úspěšné žalobkyni proti žalovanému, jenž v řízení úspěšný nebyl.

Napadené rozhodnutí o náhradě nákladů v řízení před soudem prvního stupně (bod II. výroku), je i co přiznané Výše těchto nákladů ve výroku věcně správné, a proto je odvolací soud dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. se zřetelem ktomu, že v něm procesně úspěšné žalobkyni žádné náklady nevznikly.

Pro úplnost považoval odvolací soud za Vhodné dodat, že podle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, Výši nebo pořadí přihlášené pohledávky náhrada nákladů řízení přiznaná vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou pohledávku podle tohoto zákona a uspokojí se ve stejném pořadí jako přihlášená pohledávka, o kterou se vedl spor. Jinak řečeno, po dobu trvání účinků insolvenčního řízení, pohledávka přiznaná napadeným výrokem rozsudku sleduje osud původně přihlášené pohledávky a bude uspokojována ve stejném režimu. Není tedy za trvání insolvenčního řízení třeba, aby ji žalovaný hradil ihned ze svých skrovných příjmů. Bude tak na insolvenčním soudu, aby oprávněný nárok žalobkyně odpovídajícím způsobem promítl do svého rozhodování (změnou splátkového kalendáře).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. října 2014

JUDr. Ladislav D e r k a, V. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Andrea Synková

(KSPL 29 INS 8013/2012)