104 VSPH 55/2014-94
59 lbm 'l 691/2012 104 VSPH 55/2014-94 (MSPH 59 INS 10401/2011)









ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK J MENEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeněm z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Alexandry Jiříčkově v právní věci žalobce: ASÝLIE s. r. o., se sídlem Trnová 73, PSČ 25210, IČO 27404382, zastoupeněho advokátem Mgr. lng. Tomášem Kubíkem, se sídlem Praha 1, Politických vězňů 21, proti žalovaněmu: SAFETYBAY PROCESSING LIMITED, se sídlem Archangelon 3A, Larnaca, Kypr, reg. č. 139326, zastoupeněmu lng. Alexeyem Vostrikovem, bytem Praha 7, Dělnická 45, o popření pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu vPraze č.j. 59|Cm1891/2012-53 ze dne 30. července 2013, takto:

|. Rozsudek Městského soudu vPraze č.j. 59|Cm1891l2012-53 ze dne 30. července 2013 se potvrzuje.

||. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodněnh

V rámci insolvenčního řízení dlužníka HGF DEVELOPMENT s. r. o., vedeněho pod sp.zn. MSPH 59 INS 10401/2011, žalovaný jako věřitel č. 3 přihlásil pohledávku P3 v celkově výši 2.793.458,91 Kč, skládající se z níže uvedených nároků.

Pohledávka č. 1 v celkově výši 371.245,47 Kč pozůstávala zjistiny 367.500,-Kč (jako důvod vzniku označil věřitel smlouvu o půjčce z 12.10.2009 ve znění dodatku z2. 4. 2010) a zúroku z prodlení 3.745,47 Kč dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka č. 2 v celkově výši 494.993,97 Kč pozůstávala zjistiny 490.000,-Kč (jako důvod vzniku označil věřitel smlouvu o půjčce z 8.12.2009 ve znění dodatků z 13.12.2009 a 1.6.2010) a zúroku z prodlení 4.993,97 Kč dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka č. 3 v celkově výši 371.245,47 Kč pozůstávala zjistiny 367.500,-Kč (jako

'IU4 VSPH bb/ZU'I4 (MSPH 59 INS 10401/2011) důvod vzniku označil věřitel smlouvu o půjčce z 12.10.2009 ve znění dodatku z 2.4.2010) a z úroku z prodlení 3.745,47 Kč dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka č. 4 vcelkově výši 1.555.974,-Kč pozůstávala zjistiny 1.467.900,-Kč (jako důvod vzniku označil věřitel půjčku na základě Dohody o poskytnutí finančních prostředků z 11.6.2010, čerpáno celkem 60.000 E, splatno 17.9.2011) a ze smluvního úroku 6 % včástce 88.074,-Kč.

Žalobce jako věřitel č. 5 popřel všechny pohledávky žalovaněho podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 18.4.2012, a to co do pravosti. Svě popření, jež je žalobou ve smyslu § 200 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona), odůvodnil tím, že žalovaný neprokázal svou právní subjektivitu. Není dokázána existence žalovaněho výpisem z registru, ani jeho existence kdatu uzavření smluv o půjčce a Dohody o poskytnutí finančních prostředků. Není doložena listina, která by osvědčovala oprávnění osoby, jež udělila plnou moc zmocněnci Vostrikovovi jednat od ledna 2011 vzastoupení žalovaněho. Není doloženo uzavření uvedených smluv a Dohody, kterě se nenalězají vúčetnictví dlužníka. Žalovaný je společníkem dlužníka a nelze vyloučit účelově přihlášení neexistující pohledávky za účelem navrácení finančních prostředků do dispozice dlužníka nebo osob jej ovládajících.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout stím, že je společností řádně založenou podle práva Kyperskě republiky a registrovanou u Ministerstva obchodu a průmyslu od 27.6.2003. Předkládá výpisy z příslušných registrů, kterě těž osvědčují oprávnění osob jednajících za žalovaněho kudělení plně moci. Pohledávka č. 1 vznikla na základě smlouvy o půjčce 15.000 E z12.10.2009. Na bankovní účet č. 1071010606/5500 zaslal žalovaný vždy částku 5.000 E dne 16.10.2009, 25.11.2009 a 9.12.2009. Bylo dohodnuto vrácení do 1.6.2011. Pohledávka č. 2 vznikla na základě smlouvy o půjčce 20.000 E z 8.12.2009. Na bankovní účet č. 1071010606/5500 zaslal žalovaný vždy částku 5.000 E dne 14.12.2009, 27.1.2010 a 2.3.2010. Částku 5.000 E zaplatil žalovaný na účet č. 4841492001/5500 dne 22.6.2010. Bylo dohodnuto vrácení do 1.6.2011. Pohledávka č. 3 vznikla na základě smlouvy o půjčce 15.000 E z23.3.2010. Na bankovní účet č. 1071010606/5500 zaslal žalovaný dne 23.4.2010 částku 10.000 E a částku 5.000 E dne 26.5. 2010. Bylo ústně dohodnuto vrácení do 1.6.2011. Pohledávka č. 4 vznikla na základě Dohody o poskytnutí finančních prostředků z11.6.2010, ve ktere se žalovaný zavázal půjčit dlužníkovi až částku 80.000 E. Na bankovní účet č. 4841492001/5500 zaslal žalovaný postupně celkem 60.000 E. Bylo dohodnuto vrácení do 17.9.2011. Přepočet půjčených částek provedl žalovaný vždy dle kurzu ČNB platněho ke dni splatnosti jednotlivých půjček; dlužník nic nesplatil.

Insolvenční správce se kžalobě vyjádřil a uvedl, že zvýpisu z bankovního účtu č. 1071010606/5500 zjistil, že ohledně pohledávky č. 1 obdržel dlužník od žalovaněho celkem 381.396,67 Kč. Ohledně pohledávky č. 2 dlužník obdržel od žalovaněho celkem 382.433,22 Kč. Ohledně pohledávky č. 3 dlužník obdržel od žalovaněho celkem 376.042,05 Kč. Souhrn přijatých peněz činil 1.139.871,94 Kč, ale přihlášená byla jistina 1.225.000 Kč. Insolvenční správce popřel rozdíl těchto částek, tj. sumu 85.128,06 i se zákonným úrokem z prodlení z těto částky 867,61 Kč, tj. celkem 85.995,67 Kč. Ohledně pohledávky č. 4 dlužník obdržel od žalovaněho na účet č. 4841492001/5500 částku 72.000 E, přičemž dlužník vyčerpal částku 64.000 E.

Svědek Vasyl Oleksiyenko, jednatel dlužníka, vypověděl, že s ohledem na špatnou finanční situaci dlužníka obdržel dlužník od věřitelů č. 2 a 3 půjčky, kterě byly zasílány vměně E na osobní účet jednatele dlužníka vedený vtěto měně, na kterěm se ale nevyskytovaly osobní prostředky jednatele. Obdrženě finanční prostředky měnil na koruny

'IU4 VSPH bb/ZU'I4 (MSPH 59 INS 10401/2011) za účelem úhrady všech služeb potřebných pro chod firmy. Všechny účetní doklady o půjčkách jsou řádně evidovány a byly předány správci.

Soud prvního stupně rozsudkem z30.7. 2013 vbodu l. výroku zamítl žalobu na určení, že neexistuje pohledávka žalovaného P3 v celkové výši 2.707.463,24 Kč a dále v bodu ll. výroku soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Vodůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovaný v průběhu řízení prokázal svou právní subjektivitu a oprávnění lng. Vostrikova zastupovat žalovaného, a to dokumenty vanglickém jazyce s úředně ověřenými překlady, opatřené Apostillou. Bylo prokázáno uzavření předmětných smluv včetně dodatků, uvedených jako právní tituly přihlášených pohledávek. Došlo též k reálnému čerpání poskytnutých finančních částek do výše zjištěné insolvenčním správcem. Soud proto žalobu zamítl. O částce 85.995,67 Kč nebylo rozhodováno, nebot' insolvenční správce tuto část pohledávky popřel a žalovaný vzal při přezkumném jednání zpět tuto část své přihlášené pohledávky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 163 insolvenčního zákona, avšak nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly náklady.

Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí změnit a řízení zastavit z důvodu neodstranitelné překážky řízení nebo žalobě vyhovět. Odvolání odůvodnil tím, že žalovaný až dodatečně předložil listiny o právní subjektivitě žalovaného a o zmocnění, ale tyto okolnosti jsou nutnou náležitostí přihlášky a insolvenční správce byl povinen takovou přihlášku pohledávky odmítnout. Pozdější doplnění již není možné. Kromě toho žalovaným předložené doklady nedokazují existenci žalovaného v době vzniku pohledávky ani později a neprokazují ani oprávnění konkrétní fyzické osoby udělit plnou moc. Z předložených dokladů nevyplývá, že by půjčky byly skutečně poskytnuty. Platby zaslané na účet V. Oleksiyenka nemohou být pokládány za platby ve prospěch dlužníka. Soud nevzal vúvahu rozpory ve výpovědi svědka Oleksiyenka a nezhodnotil jeho věrohodnost.

Žalovaný se kodvolání vyjádřil a navrhl napadený rozsudek potvrdit. Přihláška pohledávky nemá vady, žalovaný kvýzvě insolvenčního správce svou přihlášku doplnil. Nelze mít pochyb o právní subjektivitě žalovaného ani o osobách za něj jednajících. Půjčka je reálný obchod a výpisy z bankovních účtů bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků. Jednatel Oleksiyenko vysvětlil použití peněz žalovaným i důvod, proč pro zasílání částek v E ze zahraničí byl použit jeho soukromý účet.

Odvolací soud podle § 212 o.s.ř. ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 insolvenčního zákona přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

Ve smyslu §205a odst. 1 o.s.ř se dané odvolací řízení řídí principem neúplné apelace, tj. účastníci nemohou uvádět, s výjimkami v tomto ustanovení uvedenými, nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto zabýval výlučně tím, zda z hlediska účastníky tvrzených skutečností a navržených důkazů v řízení před soudem prvního stupně byly soudem zjištěny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a byl z nich vyvozen správný právní závěr.

Není správný názor žalobce, že žalovaný nemohl dodatečně doplnit svou přihlášku doklady osvědčujícími at' již přihlášený nárok či právní subjektivitu věřitele. Též insolvenční

'IU4 VSPH bb/ZU'I4 (MSPH 59 INS 10401/2011) zákon v ustanovení § 188 odst. 2 předpokládá možnost dodatečně opravit nebo doplnit přihlášku.

Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Zprovedených důkazů soud prvního stupně správně zjistil, že žalovaný je existující společností (mj. na základě osvědčení o vzniku společnosti z 26. 6. 2009), a to i v době uzavření smluv o půjčkách z října a prosince 2009. Výpisy z bankovních účtů bylo prokázáno poskytnutí peněžních částek žalovaným dlužníkovi. Jak se podává zprovedených důkazů, tyto částky byly vpřípadě smluv o půjčkách z12.10.2009, 8.12.2009 a 23.3.2010 zaplaceny převodem na bankovní účet společnosti HGF DEVELOPMENT s. r. o., tedy nepochybně účet dlužníka. V případě Dohody o poskytnutí finančních prostředků z 11.6.2010 bylo sjednáno, že půjčka bude poskytnuta na účet označený dlužníkem. Mezi účastníky nebylo sporným, že dlužník za takový účet označil osobní účet jednatele dlužníka a žalovaný v souladu s předmětnou Dohodou na tento účet peníze převedl, čímž splnil svou smluvní povinnost poskytnout úvěr dlužníkovi (je právně irelevantní okolnost, zda majitelem tohoto účtu byl dlužník nebo jiná osoba)

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když žalobu o popření pohledávky P3 č. 1 až 4 zamítl a správně též rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšného žalovaného s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o.s.ř. potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný.

Nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly náklady v odvolacím řízení, které by byl povinen hradit žalobce dle §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.

V Praze dne 4. srpna 2014

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná