104 VSPH 497/2015-54
29 ICm 2729/2014 104 VSPH 497/2015-54 (KSCB 25 INS 8769/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v právní věci žalobkyně: Eva anonymizovano , anonymizovano , bytem Lázeňská 638/34, 397 01 Písek, proti žalovanému: Magnetic hills, s.r.o., IČO 28717341, sídlem Lipská 4696, 430 01 Chomutov, zast. Mgr. Renátou Pešlovou, advokátkou, sídlem Tomíčkova 2287/9, 148 00 Praha 4, o popření pohledávky, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v anonymizovano Budějovicích č.j. 29 ICm 2729/2014-34 ze dne 16.dubna 2015

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v anonymizovano Budějovicích č.j. 29 ICm 2729/2014-34 ze dne 16.dubna 2015 se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám Mgr. Renáty Pešlové do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 6.800 Kč.

Odůvodnění

Ve výroku uvedeným rozsudkem Krajský soud v anonymizovano Budějovicích v bodu I. výroku zamítl žalobu, jíž se žalobkyně-dlužnice Eva anonymizovano (dále jen dlužnice) domáhala popření pořadí pohledávky P1/1 a popření pravosti, výše a pořadí pohledávek P1/2 a P1/4, přihlášených žalovaným do insolvenčního řízení dlužnice, vedeného u Krajského soudu v anonymizovano Budějovicích pod sp. zn. 25 INS 8769/2014. V bodu II. výroku uložil dlužnici povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 9.269 Kč.

V odůvodnění rozsudku soud I. stupně uvedl, že se dlužnice podanou žalobou domáhala určení popření zajištěných pohledávek P1/1, P1/2 a P1/4 přihlášených žalovaným 29 ICm 2729/2014 (KSCB 25 INS 8769/2014) do insolvenčního řízení dlužnice. Z protokolu o přezkumném jednání (B-5) konaném dne 16.7.2014 soud zjistil, že insolvenční správce tyto pohledávky žalovaného nepopřel, avšak byly popřeny dlužnicí tak, že pohledávku P1/1 popřela co do pořadí, pohledávky P1/2 a P1/4 popřela co do pravosti, výše a pořadí.

Soud I. stupně shledal žalobu podanou dlužnicí dne 14.8.2014 dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) včas, avšak nedůvodnou s ohledem na právní úpravu § 410 odst. 2 a § 192 odst. 3 IZ. Shledal, že podaná žaloba nemůže mít žádné účinky, neboť popření zajištěné pohledávky přihlášeného věřitele dlužnicí nemá vliv na její zjištění a jediným důsledkem popření je, že není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. Žalobu dlužnice proto z tohoto důvodu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle výsledku sporu dle § 7 IZ a § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) a § 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. , 2 procesní úkony po 3.100 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, náhradu cestovného z Prahy do anonymizovano Budějovic a zpět (280 km) dle vyhl.č. 328/2014 Sb. ve výši 1.669 Kč při sazbě 3,70 Kč, ceně benzinu Natural 95 35,90 Kč/l a průměrné spotřebě 6,3 l/100km, náhradu promeškaného času dle § 14 odst. 2 vyhl.č. 177/1996 Sb.

Dlužnice ve včas podaném odvolání nesouhlasila s rozsudkem soudu I. stupně a trvala na popření pohledávek žalovaného. V doplnění uvedla, že se žalovaný uspokojil z jejího nemovitého majetku, je dlouhodobě nemocná a nebrání se splácení dluhu.

Žalovaný se ve vyjádření k odvolání dlužnice ztotožnil s právním názorem soudu I. stupně a uvedl, že dlužnice v odvolání neuvedla žádný argument, který by vyvrátil správnost závěrů napadeného rozhodnutí. Navrhl, aby odvolací soud odvolání dlužnice zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení jeho vydání předcházející podle § 211, § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal odvolání podané dlužnicí bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. (omluva dlužnice se žádostí o odročení jednání byla odvolacímu soudu doručena teprve dne 15.9.2015 po skončení jednání) a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením Krajského soudu v anonymizovano Budějovicích (A-12) ze dne 27.5.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky P1 jako zajištěné a vykonatelné a při přezkumném jednání (B-5) konaném dne 16.7.2014 dlužnice popřela dílčí pohledávku P1/1 co do pořadí, pohledávky P1/2 a P1/4 popřela co do pravosti, výše a pořadí. Insolvenčním správcem byly tyto pohledávky uznány a žádný z přihlášených věřitel je nepopřel, jak vyplynulo z protokolu o přezkumném jednání (B-5) a z upraveného seznamu pohledávek (B-4). Žalobou podanou podle § 199 odst. 1 IZ dne 14.8.2014 se poté dlužnice domáhala popření zajištěných a vykonatelných pohledávek žalovaného.

Podle § 410 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202 (odst.1 věta první). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odst. 2). Jde-li o vykonatelnou pohledávku 29 ICm 2729/2014 (KSCB 25 INS 8769/2014) přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená (odst. 3).

Podle § 192 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem (odst. 3).

Podle § 201 odst. 1 písm. a) IZ jestliže pohledávku nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů, je zjištěna.

Z citovaných ustanovení plyne, že dlužník může za trvání účinků schválení oddlužení (§ 389 a násl. IZ) relevantně popřít jen pohledávku nezajištěného věřitele a že jen takové dlužníkovo popření má tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Popře-li však dlužník pohledávku zajištěného věřitele, nespojuje § 410 IZ s takovým jeho popřením žádné obdobné účinky a platí tedy pro ně obecná úprava uvedená v § 192 odst. 3 IZ, dle níž nemá dlužníkovo popření žádný vliv na zjištění pohledávky zajištěného věřitele a jeho následkem je jen to, že pro zajištěnou pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem; v takovém případě je pohledávka zajištěného věřitele bez dalšího zjištěna, jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů (§ 201 odst. 1 písm. a) IZ) a není zde proto žádný důvod pro založení incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí této pohledávky.

V daném případě vyšel odvolací soud z obsahu insolvenčního spisu a z dokazování provedeného před soudem I. stupně, z nichž shodně plyne, že za trvání účinnosti oddlužení (§ 389 a násl. IZ) popřela dlužnice zajištěné a vykonatelné pohledávky žalovaného věřitele P1/1, P1/2 a P1/4, jež insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů nepopřel. Jak vyloženo shora, takové popření učiněné jen dlužnicí nemá žádný vliv na zjištění zajištěných pohledávek žalovaného, neboť ty byly zjištěny ve smyslu § 201 odst. 1 písm. a) IZ. Pokud dlužnice přesto podala určovací žalobu, v níž se nadále domáhala svého popření, je taková incidenční žaloba nedůvodná pro svoji bezpředmětnost, neboť s popřením dlužnice nebyly pro zjištění zajištěné a vykonatelné pohledávky žalovaného spojeny žádné účinky, jež by bylo důvodně prosazovat postupem podle § 199 IZ. Soud I. stupně proto nepochybil, když bezdůvodnou žalobu dlužnice zamítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako ve výroku věcně správný, včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve prospěch úspěšného žalovaného.

Výrok o nákladech odvolacího řízení se řídí dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a podle § 202 odst. 1 a § 163 IZ. Žalovanému v odvolacím řízení vznikly náklady právního zastoupení dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. c) a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za podané vyjádření k odvolání dlužnice a za účast na jednání ve výši 3.100,-Kč/úkon, režijní paušál 300,-Kč/úkon, za dva úkony celkem 6.800 Kč.

Dle § 202 odst. 1 věty druhé IZ se náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužnici pokládá za přihlášenou a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. 29 ICm 2729/2014 (KSCB 25 INS 8769/2014)

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v anonymizovano Budějovicích k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 14. září 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová