104 VSPH 475/2015-39
71 ICm 4065/2014 104 VSPH 475/2015-39 (KSPH 71 INS 19245/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v právní věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , IČO: 42202876, bytem a sídlem Psinice 8, 507 23 Libáň, zastoupené zmocněncem Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Náměstí Svobody 36, 507 23 Libáň, proti žalovaným 1) Ing. Davidu Jánošíkovi, se sídlem Gočárova 1105/36, 500 02 Hradec Králové, insolvenčnímu správci dlužnice Renaty Vondráčkové, nar. 4.7.1977, bytem Kramolínova 721/27, 288 02 Nymburk a 2) Renatě Vondráčkové, nar. 4.7.1977, bytem Kramolínova 721/27, 288 02 Nymburk, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. května 2015, č.j. 71 ICm 4065/2014-30,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. května 2015, č.j. 71 ICm 4065/2014-30, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze nepřipustil zastoupení žalobkyně zmocněncem Martinem anonymizovano (dále jen zmocněnec).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně, cituje § 27 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), uvedl, že je mu z jeho činnosti známo, že zastupování zmocněnce není ojedinělé, neboť v krátkém časovém rozmezí zastupuje žalobkyni jen u Krajského soudu v Praze nejméně ve 45 neskončených řízeních (insolvenčních a incidenčních; např. ve věcech sp.zn. 71 ICm 1606/2015, 68 ICm 3632/2014, 61 ICm 387/2015, 66 ICm 2074/2014, KSPH 62 INS 9191/2014, KSPH 42 INS 16907/2013), přičemž působil také v dalších, již skončených, řízeních. Z toho uzavřel, že zmocněnec v rozporu se zákonem vystupuje jako zástupce v různých věcech opětovně a proto rozhodl, že toto zastoupení nepřipouští.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vyjádřila svůj nesouhlas s napadeným rozhodnutím a navrhovala (KSPH 71 INS 19245/2014) jeho zrušení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 27 o.s.ř. se může účastník dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Tento zástupce může jednat jedině osobně (odst. 1). Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně (odst. 2).

Z citovaného ustanovení je zřejmé, že soud může rozhodnout o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení tzv. obecným zmocněncem toliko ve dvou případech, a to jestliže zástupce není zřejmě způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.

V dané věci z odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně vyplývá, že nepřipustil zastoupení žalobkyně proto, že zástupce vystupuje za žalobkyni v různých věcech opětovně.

Dle ustáleného výkladu je účelem tohoto ustanovení nepochybně ochrana osob, u nichž zastupování za úplatu patří podle zákona k náplni jejich činnosti v rámci jejich profese (advokáti, notáři, patentoví zástupci), proti nekalé konkurenci . Současně se takto mají ochránit práva účastníka, aby se jim dostalo kvalifikované právní pomoci. Naopak, pokud by byli do soudního řízení připouštěni tzv. pokoutníci, nemohl by být legitimní účel § 27 o.s.ř. naplňován. Z tohoto hlediska je tedy třeba vždy posuzovat konkrétní okolnosti každého případu. Praxe vychází z toho, že jde o případy zastupování nejméně dvou účastníků ve skutkově rozdílných věcech nebo o zastupování stejného účastníka v nejméně dvou nesouvisejících věcech (lhostejno, zda před jedním nebo více soudy), a to v časovém rozmezí, jež dává možnost uzavřít, že nejde o ojedinělé případy. Na druhé straně by smyslu tohoto ustanovení jistě neodpovídalo, kdyby například jeden člen rodiny zastupoval řadu příbuzných i v několika rozdílných restitučních či vlastnických sporech týkajících se rodinného majetku.

I odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zmocněnec zastupuje žalobkyni opakovaně, nicméně je v daném případě nutno akcentovat, že se jedná o syna dlužnice, jež se sama necítí být ke zpracování podání vůči soudům plně kompetentní a že se jedná o typově obdobné případy, když žalobkyně poskytuje dlužníkům služby související s přípravou jejich insolvenčních návrhů spojených s návrhy na povolení oddlužení, pohledávky z titulu poskytnutých služeb následně do insolvenčních řízení přihlašuje a vede případné spory o určení těchto pohledávek.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud shledal, že důvody pro vydání napadeného usnesení nebyly dány, a proto je (KSPH 71 INS 19245/2014) podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. bez náhrady zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. srpna 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika