104 VSPH 341/2015-20
67 ICm 1333/2015 104 VSPH 341/2015-20 (KSPH 67 INS 27220/2014)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v právní věci žalobkyně Jarmily Vaňkové, IČO 42202876, bytem a sídlem Psinice 8, Libáň, zastoupené zmocněncem Martinem Vaňkem, adresa pro doručování: P.O. BOX č. 42, Petra Bezruče 362, Nymburk proti žalovanému BERGER -insolvenční správce a spol., sídlem Bělocerkevská 1037/38, Praha 10, insolvenčnímu správci dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Všetaty 73, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 67 ICm 1333/2015-6 ze dne 9. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 67 ICm 1333/2015-6 ze dne 9. dubna 2015 se zrušuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením rozhodl, že se nepřipouští zastoupení žalobkyně zmocněncem Martinem Vaňkem (dále jen zmocněnec).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně cituje § 27 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) uvedl, že zmocněnec žalobkyni zastupuje opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti. Konstatoval, že zmocněnec žalobkyni pouze u Krajského soudu v Praze zastupuje ve více než 40ti neskončených řízeních a zastupoval ji v dalších řízeních, která již ukončena byla. Zdůraznil, že opakované zastupování je vyhrazeno pouze advokátům, kteří jsou k takové činnosti dostatečně odborně vybaveni; obecnému zmocněnci je zapovězeno právní pomoc poskytovat opakovaně a takové jednání lze postihnout i podle předpisů veřejného práva. Proto soud prvního stupně rozhodl, jak shora uvedeno.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala žalobkyně včasné odvolání, v němž namítala, že se nevyzná v administrativních úkonech a proto se domnívá, že jí její syn může zastupovat i opakovaně v různých věcech. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. 67 ICm 1333/2015 (KSPH 67 INS 27220/2014)

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 27 o.s.ř. se může účastník dát zastoupit také kteroukoli fyzickou osobou, která je plně svéprávná (odstavec 1). Tento zástupce může jednat jedině osobně. Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně (odstavec 2).

Z citovaného ustanovení je zřejmé, že soud může rozhodnout o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení tzv. obecným zmocněncem toliko ve dvou případech, a to jestliže zástupce není zřejmě způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.

V dané věci z odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně vyplývá, že nepřipustil zastoupení žalobkyně proto, že zástupce vystupuje za žalobkyni v různých věcech opětovně.

Dle ustáleného výkladu je účelem tohoto ustanovení nepochybně ochrana osob, u nichž zastupování za úplatu patří podle zákona k náplni jejich činnosti v rámci jejich profese (advokáti, notáři, patentoví zástupci), proti nekalé konkurenci . Současně se takto mají ochránit práva účastníka, aby se jim dostalo kvalifikované právní pomoci. Naopak, pokud by byli do soudního řízení připouštěni tzv. pokoutníci, nemohl by být legitimní účel § 27 o.s.ř. naplňován. Z tohoto hlediska je tedy třeba vždy posuzovat konkrétní okolnosti každého případu. Praxe vychází z toho, že jde o případy zastupování nejméně dvou účastníků ve skutkově rozdílných věcech nebo o zastupování stejného účastníka v nejméně dvou nesouvisejících věcech (lhostejno, zda před jedním nebo více soudy), a to v časovém rozmezí, jež dává možnost uzavřít, že nejde o ojedinělé případy. Na druhé straně by smyslu tohoto ustanovení jistě neodpovídalo, kdyby například jeden člen rodiny zastupoval řadu příbuzných i v několika rozdílných restitučních či vlastnických sporech týkajících se rodinného majetku.

I odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zmocněnec zastupuje žalobkyni opakovaně, nicméně je v daném případě nutno akcentovat, že se jedná o syna dlužnice, jež se sama necítí být ke zpracování podání vůči soudům plně kompetentní a že se jedná o typově obdobné případy, když žalobkyně poskytuje dlužníkům služby související s přípravou jejich insolvenčních návrhů spojených s návrhy na povolení oddlužení, pohledávky z titulu poskytnutých služeb následně do insolvenčních řízení přihlašuje a vede případné spory u určení těchto pohledávek. 67 ICm 1333/2015 (KSPH 67 INS 27220/2014)

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud shledal, že důvody pro vydání napadeného usnesení nebyly dány, a proto je podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. bez náhrady zrušil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 12. května 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika