104 VSPH 328/2015-22
155 ICm 3772/2014 104 VSPH 328/2015-22 (KSPL 54 INS 14252/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v právní věci žalobkyně Jarmily Vaňkové, nar. , IČO: , bytem adresou pro doručení: , zastoupené zmocněncem Martinem Vaňkem, nar. , bytem , adresou pro doručení: , o určení pravosti přihlášené pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. ledna 2015, č.j. 155 ICm 3772/2014-10,

takto:

I.Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. ledna 2015, č.j. 155 ICm 3772/2014-10, se potvrzuje .

II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl žalobu ze dne 30.10.2014, jíž se žalobkyně Jarmila Vaňková (dále jen žalobkyně) domáhala určení pravosti své pohledávky a rozhodl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 3.12.2014 vyzval žalobkyni k doplnění žaloby ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení a poučil ji o následcích jejího nedoplnění. Toto usnesení bylo zmocněnci žalobkyně doručeno dne 16.12.2014 a lhůta k doplnění žaloby tedy uplynula dnem 29.12.2014. Dále citoval § 43 odst. 2 větu první o.s.ř. a uvedl, že o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř., když v žalobě nebyl žalovaný uveden.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání a požadovala jeho zrušení. Uvedla, že žaloba na určení pravosti přihlášené pohledávky č. P4 byla podána ve stanovené lhůtě proti insolvenčnímu správci AP insolvence, v.o.s., JUDr. Silvie Anderlová , přičemž projevila názor, že je uvedeno jméno, příjmení, bydliště účastníků jak žalobce, tak žalované strany, jsou uvedeny datumy narození, popř. rodná čísla účastníků řízení,, identifikační čísla účastníků jak ze strany žalobce 155 ICm 3772/2014 (KSPL 54 INS 14252/2014) tak opět žalované strany . Uvedla, že všechny listinné důkazy již byly předloženy v přihlášce. Tvrdila, že dlužnice podepsala listinné důkazy ke zpracování insolvenčního návrhu, insolvenční řízení jí bylo zpracováno a vyřízeno a bylo jí povoleno oddlužení, za což nezaplatila slíbenou odměnu podle písemné dohody, přestože náklady vyřízení insolvenčního návrhu stvrdila podpisem. Tvrdila rovněž, že dlužnice přihlášku pohledávku uznala a popřel ji toliko insolvenční správce. Žalobkyně žádala Krajský soud Plzeň, aby celou věc přehodnotil a hlavně přehodnotil námitky podané insolvenčním správcem , resp. aby rozhodl nebo učinil nějaká kladná rozhodnutí na stranu žalobce a aby rozhodl v prospěch strany žalobce . Domáhala se toho, aby jí byla uznána pohledávka závazek dlužníkem a aby odvolací soud celou věc přehodnotil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, v souladu § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 79 odst. 1 o.s.ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. Podle § 79 odst. 2 o.s.ř., žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.

Podle § 160 odst. 4 IZ, žalobu podanou opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat.

Napadené usnesení spočívá na zjištění, že žaloba nebyla přes výzvu soudu doplněna a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat. Z usnesení ze dne 5.12.2014 (č.l. 9) odvolací soud zjistil, že soud I. stupně spatřoval vady žaloby v tom, že neobsahovala označení žalované (která byla v žalobě označena jako insolvenční správce AP insolvence, v.o.s., JUDr. Silvie Anderlová) a žalobní petit a proto žalobkyni poučil, že je třeba žalobu doplnit řádným označením žalované s uvedením 155 ICm 3772/2014 (KSPL 54 INS 14252/2014) jejího sídla a IČ a vymezením předmětu sporu, tj. žalobního petitu, především specifikací pohledávky, její výše, uvedením, kdy se konalo přezkumné jednání, na kterém byla popřena, jakož i okolností, z nichž vyplývá včasnost žaloby, s tím, že v petitu žaloby musí být uvedeno, čeho se žalobkyně domáhá. Soud tímto usnesením žalobkyni vyzval, aby vytčené vady odstranila uvedeným způsobem ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení, přičemž jí poučil o následcích jejich neodstranění podle § 43 odst. 2 o.s.ř. Z obsahu spisu se podává, že toto usnesení bylo zmocněnci žalobkyně doručeno dne 16.12.2014, avšak žalobkyně na ně ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagovala a žalobu nedoplnila.

Údaj o tom, čeho se žalobce žalobou domáhá (tzv. žalobní petit), musí být přesný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nesmí-s výjimkou případů uvedených v § 153 odst. 2 o.s.ř. -přiznat účastníkům jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Kdyby žalobce nevymezil v žalobě žalobní petit přesně, určitě nebo srozumitelně, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí soudu nebylo (z materiálního hlediska) vykonatelné. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní petit není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, které žalobce zahájením řízení sledoval.

Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, současně nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. žalobci neukládá formulovat návrh výroku rozsudku soudu, ale jen to, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se domáhá. Žalobce uvede, čeho se domáhá i tehdy, jestliže v žalobě přesně, určitě a srozumitelně označí (tak, aby to bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit) povinnost, jež má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu nebo způsob konkrétního určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti.

V projednávané věci z žaloby vyplývá pouze označení žalobkyně a jen obecné označení předmětu řízení (žaloba na určení pravosti přihlášené pohledávky č. P4). Povinnost řádně v žalobě označit žalovanou stranu (v případě právnické osoby nejen názvem, ale také IČO a sídlem a v případě osoby fyzické jejím jménem a příjmením, datem narození či IČO a bydlištěm nebo sídlem) a dostatečně určitě a srozumitelně uvést, čeho se domáhá (jakého konkrétního určení), však žalobkyně nesplnila. Jelikož žalobkyně vady označení žalované strany a vymezení žalobního návrhu neodstranila, a to ani v podaném odvolání, a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, je odvolací soud shodně se soudem I. stupně přesvědčen, že jsou dány podmínky pro odmítnutí žaloby.

Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. 155 ICm 3772/2014 (KSPL 54 INS 14252/2014)

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., když neurčitě označenému žalovanému nemohly v odvolacím řízení vzniknout žádné náklady.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 9. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika