104 VSPH 259/2014-123
59 lCm 1887/2012 104 VSPH 259/2014-123 (MSPH 59 INS 10401/2011)









ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Luboše Dörfla a Mgr. Markéty Hudečkové v právní věci žalobce: ASÝLIE s. r. o., se sídlem Trnová 73, PSČ 25210, IČO 27404382, zastoupeného advokátem Mgr. lng. Tomášem Kubíkem, se sídlem Praha 1, Politických vězňů 21, proti žalovanému: AIGLOS BUSINESS lnc., reg. č. 552677, se sídlem Tortola, Road Town, Pasea Estate, Britské Panenské ostrovy, zastoupenému lng. Alexeyem Vostrikovem, bytem Praha 7, Dělnická 45, o popření pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu vPraze č.j. 59|Cm1887/2012-96 ze dne 20. ledna 2014, takto:

|. Rozsudek Městského soudu vPraze č.j. 59|Cm1887l2012-96 ze dne 20. ledna 2014 se potvrzuje.

||. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodněnh

V rámci insolvenčního řízení dlužníka HGF DEVELOPMENT s. r. o., vedeného pod sp. zn. MSPH 59 lNS 10401/2011, žalovaný jako věřitel přihlásil pohledávku P4 v celkové výši 23.760.493,26 Kč, skládající se zjistiny 20.935.366 Kč (jako důvod vzniku označil věřitel smlouvu o půjčce z 31. 3. 2005 ve znění dodatku z 15. 7. 2009) a z úroku z prodlení 2.825.127,26 Kč dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka 20.935.366 Kč byla označená jako splatná od 2. 11. 2009.

(MSPH 59 INS 10401/2011)

Žalobce jako věřitel č. 5 popřel pohledávku žalovaného podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 17. 4. 2012, a to co do pravosti. Své popření, jež je žalobou ve smyslu § 200 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona), odůvodnil tím, že žalovaný neprokázal svou právní subjektivitu. Není dokázána existence žalovaného výpisem zregistru, ani jeho existence kdatu uzavření smlouvy o půjčce. Není doložena listina, která by osvědčovala oprávnění osoby, jež udělila plnou moc zmocněnci Vostrikovovi jednat od ledna 2011 vzastoupení žalovaného. Není doloženo uzavření uvedené smlouvy, a zda byla půjčka poskytnuta. Pohledávka je promlčena-dodatek měl být údajně podepsán dne 15. 7. 2009, avšak za žalovaného měl být dodatek podepsán panem Durasovem na základě plné moci z 22. 7. 2009. Tato osoba proto nemohla za žalovaného dodatek platně podepsat a v tom případě nebyla prodloužena doba splatnosti na 1.11. 2009 (půjčka byla dle smlouvy z 31. 3. 2005 splatná do 720 dní, promlčecí doba tedy uplynula v březnu 2011, avšak věřitel přihlásil svou pohledávku až v červenci 2011). Kromě toho Mikhail Kindler, tehdejší jednatel dlužníka označil svůj podpis v dodatku za s největší pravděpodobností falešný.

Žalobce dále uvedl, že nemůže být po právu částka 300.000 Kč, nebot, vtomto rozsahu již žalovanému plnila třetí osoba. Část pohledávky vuvedeném rozsahu již zanikla v důsledku zpeněžení zástavy-obchodního podílu věřitele č. 8 Mikhaila Kindlera ve prospěch žalovaného, a to ve veřejné dražbě konané soudním exekutorem JUDr. Ivanem Erbenem pod sp. zn. 021 EX-DVDD-12/2010.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout stím, že je společností řádně založenou podle práva Britských Panenských ostrovů a registrovanou u Komise pro finanční záležitosti Britských Panenských ostrovů od 16. 7. 2003. Předkládá výpisy z příslušných registrů, které též osvědčují oprávnění osob jednajících za žalovaného kudělení plné moci. Pohledávka vznikla na základě smlouvy o půjčce 23.000.000 Kč z 31. 3. 2005. Na bankovní účet č. 1071010606/5500 zaslal žalovaný částku 25.000 USD dne 12. 4. 2005, částku 700.000 USD dne 12. 5. 2005 a částku 172.000 USD dne 24. 6. 2005. V rámci dodatku uzavřeného 15. 7. 2009 bylo dohodnuto, že dlužník vrátí žalovanému částku 20.935.366 Kč do 1. 11. 2009 s úrokem 6,5 % ročně. Plná moc opravňující Alexeye Durasova uzavřít za žalovaného dodatek z 15. 7. 2009 byla udělena dne 22. 6. 2009, o čemž svědčí též anglický text plné moci (June, nikoliv July). Číselný zápis 22. 7. 2009 je pouze písařskou chybou. Obchodní podíl nebyl vydražen.

Soud ustanovil znalce Mgr. Jiřinu Strakovou k posouzení pravosti podpisu Mikhaila Kindlera v dodatku z 15. 7. 2009 ke smlouvě o půjčce. Znalkyně v posudku z 20. 9. 2013 učinila závěr, že sporný podpis je pravým podpisem Mikhaila Kindlera.

Insolvenční správce se kžalobě vyjádřil a uvedl, že plná moc byla skutečně podepsána 22. 6. 2009 a vdatu plné moci 22. 7. 2009 je překlep, který je nesprávně uveden ve všech souvisejících dokladech. Na účet dlužníka bny zaslány částky uváděné žalovaným. Pohledávku již nepopírá a považuje ji za pravou. Co se týče částky 300.000 Kč, tuto přihlásil věřitel č. 1 THORON CONSULTING S.A.

Soud prvního stupně rozsudkem z 20. 1. 2014 v bodu I. výroku zamítl žalobu na určení, že neexistuje pohledávka žalovaného P4 v celkové výši 23.760.493,26 Kč, v bodu II. výroku soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a dále v bodu III. výroku soud uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet

(MSPH 59 INS 10401/2011) soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení 13.490 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Vodůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovaný v průběhu řízení prokázal svou právní subjektivitu a oprávnění Ing. Vostrikova zastupovat žalovaného, a to dokumenty vanglickém jazyce s úředně ověřenými překlady, opatřené Apostillou. Bylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o půjčce včetně dodatku stanovujícího splatnost půjčky na 1. 11. 2009. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že dlužník jednající Mikhailem Kindlerem dodatek podepsal. Vdodatku sice je uvedeno jako datum udělení plné moci 22. 7. 2009, avšak bylo prokázáno, že ve skutečnosti byla plná moc udělena panu Durasovovi dne 22. 6. 2009, tudíž ten byl oprávněn podepsat dodatek za žalovaného. Poskytnutí půjčky bylo prokázáno výpisy z účtů dlužníka. Insolvenční správce se vyjádřil, že považuje pohledávku žalovaného za zjištěnou. Žalobce neprokázal, že by pohledávka žalovaného byla promlčena. Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 163 insolvenčního zákona, avšak nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly náklady. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobci uloženo nahradit státu náklady vynaložené státem na znalečné.

Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí změnit a žalobě vyhovět. Odvolání odůvodnil tím, že žalovaný až dodatečně předložil listiny o své existenci, tudíž nikoliv ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem. Nelze proto považovat přihlášku pohledávky za včasnou a řádně podanou. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o půjčce a žalovaný nedoložil dopisy potvrzující poskytnutí půjčky na základě smlouvy. Vpřípadě neuzavření smlouvy nebylo možné prodloužit dodatkem splatnost půjčky, tudíž pohledávka je promlčená. Žalobce setrvává na názoru, že Alexey Durasov nebyl oprávněn za žalovaného podepsat dodatek a že podpis Mikhaila Kindlera v dodatku jménem dlužníka není pravý.

Žalovaný se kodvolání vyjádřil a navrhl napadený rozsudek potvrdit. Nelze mít pochyb o právní subjektivitě žalovaného ani o osobách za něj jednajících. Výpisy z bankovních účtů bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků. Námitka promlčení je nesprávná, nebot, bylo prokázáno uzavření dodatku z 15. 7. 2009 prodlužujícího splatnost půjčky dohodnuté ve smlouvě o půjčce z 31. 3. 2005. Znalecký posudek prokázal pravost podpisu Mikhaila Kindlera v dodatku.

Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 insolvenčního zákona přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání, které se vsouladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. konalo v nepřítomnosti žalobce, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Ve smyslu § 205a odst. 1 o. s. ř se dané odvolací řízení řídí principem neúplné apelace, tj. účastníci nemohou uvádět, s výjimkami v tomto ustanovení uvedenými, nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto zabýval výlučně tím, zda z hlediska účastníky tvrzených skutečností a navržených důkazů v řízení před soudem prvního stupně bny soudem zjištěny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a byl z nich vyvozen správný právní závěr.

V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že incidenční žaloba popírajícího věřitele vůči věřiteli č. 4 byla podána včas-přezkumné jednání proběhlo dne 5. 6. 2012 a žalobce byl povinen podat žalobu aspoň 3 pracovní dny před dnem konání přezkumného jednání

(MSPH 59 INS 10401/2011)

(§ 200 odst. 2 insolvenčního zákona), což učinil včas žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2012. Též jistotu 10.000 Kč složil žalobce včas na účet soudu dne 19. 6. 2012, tedy ve lhůtě 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (§ 202 odst. 3 insolvenčního zákona).

Není správný názor žalobce, že žalovaný nemohl dodatečně doplnit svou přihlášku doklady osvědčujícími at, již přihlášený nárok či právní subjektivitu věřitele. Též insolvenční zákon v ustanovení § 188 odst. 2 předpokládá možnost dodatečně opravit nebo doplnit přihlášku.

Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Zprovedených důkazů soud prvního stupně správně zjistil, že žalovaný je existující společností (mj. na základě osvědčení ze 4. 5. 2012 o vzniku společnosti dne 16. 7. 2003), a to i v době uzavření smlouvy o půjčce z 31. 3. 2005, jejíž platnost byla zjištěna (na platnosti smlouvy nemůže nic změnit ani případná neexistence dopisů potvrzujících poskytnutí půjčky na základě smlouvy). Výpisy zbankovních účtů bylo prokázáno poskytnutí peněžních částek žalovaným dlužníkovi. Jak se podává z provedených důkazů, tyto částky bny zaplaceny převodem na bankovní účet dlužníka. Byla prokázána pravost podpisu Mikhaila Kindlera jménem dlužníka vdodatku z15. 7. 2009. Plná moc opravňující Alexeye Durasova zastupovat žalovaného byla vystavena dne 22. 6. 2009, proto Alexey Durasov byl oprávněn uzavřít za žalovaného dne 15. 7. 2009 dodatek ke smlouvě o půjčce z31. 3. 2005. Ztoho důvodu byla platně sjednána změna termínu splatnosti půjčky na 1. 11. 2009 a pohledávka z půjčky není promlčena (žalovaný přihlásil svou pohledávku dne 21. 7. 2011, tedy za běhu 4leté promlčecí lhůty dle § 397 obch. zák., žalovaný i dlužník jsou podnikatelé).

Co se týče části pohledávky ve výši 300.000 Kč, jež měla být již splacena, vycházel odvolací soud ztvrzení insolvenčního správce vzneseného při jednání soudu prvního stupně dne 2. 12. 2013, že se jednalo v uvedeném rozsahu o pohledávku věřitele č. 1 THORON CONSULTING S.A., nikoliv žalovaného. Žalobce toto tvrzení neučinil sporným, a to ani vodvolání. Nebylo prokázáno, přičemž důkazní břemeno tížilo žalobce, že by žalovanému byla již uvedená část pohledávky zaplacena.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když žalobu o popření pohledávky P1 zamítl a správně též rozhodl o náhradě nákladů řízení vsouladu s §142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalovaného spřihlédnutím ke skutečnosti, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud prvního stupně zaplatil znalkyni znalečné ve výši 13.490 Kč, proto v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobci uloženo sohledem na jeho neúspěch ve věci zaplatit náhradu těchto nákladů státu. Odvolací soud proto vsouladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadený rozsudek jako věcně spravny.

Nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly náklady v odvolacím řízení, které by byl povinen hradit žalobce dle §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené

(MSPH 59 INS 10401/2011) rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.

V Praze dne 29. září 2014

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Monika Pokorná