104 VSPH 175/2014-105
25 ICm 313/2012 104 VSPH 175/2014-105 (KSCB 25 INS 14471/2011)

yESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z p edsedy JUDr. Ladislava Derky a soudc Mgr. Luboše Dörfla a Mgr. Markéty Hudekové v právní vČci žalobce: EOS KSI ýeská republika, s. r. o., IýO 25117483, se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, zastoupeného advokátkou Mgr. Veronikou Nedbalovou LL. M., se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, proti žalovanému: JUDr. Filip Punda, se sídlem Jind ich v Hradec, Klášterská 126/II, se sídlem Praha 1, Lazarská 5, insolvenní správce dlužnice Marty Hrdlikové, zastoupenému advokátem JUDr. Václavem Kaskou, se sídlem ýeské BudČjovice, Žižkova 1, o urení výše pop ené nevykonatelné pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v ýeských BudČjovicích . j. 25 ICm 313/2012-81 ze dne 17. ledna 2014,

takto:

I. Bod I. výroku rozsudku Krajského soudu v ýeských BudČjovicích . j. 25 ICm 313/2012-81 ze dne 17. ledna 2014 se v ásti, ve které byla zamítnuta žaloba o urení výše pohledávky v rozsahu 2.250 K, potvrzuje. ýást bodu I. výroku, ve které byla zamítnuta další ást pohledávky a dále bod II. výroku, se mČní tak, že je po právu pohledávka P9 žalobce v rozsahu 32.352,96 K, p ihlášená do insolvenního ízení sp. zn. KSCB 25 INS 14471/2011.

II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení p ed soudy obou stup . Od vodnČní

V rámci insolvenního ízení dlužnice Marty Hrdlikové, bytem Dírná 61, PSý 391 27, žalobce jako vČ itel p ihlásil nevykonatelnou pohledávku P9 v celkové výši 52.188,96 K, vzniklé na základČ smlouvy o úvČru . 564478 uzav ené 1. 4. 2005 mezi dlužnicí a spoleností Beneficial Finance a. s. Uvedená spolenost postoupila pohledávku na žalobce. Pohledávka P9 se skládá z jistiny 38.645,59 K a z p íslušenství v celkové výši 13.543,37 K, tvo eného úrokem 3.358,53 K a úrokem z prodlení 10.184,84 K. Z d vodu nesplácení úvČru bylo od smlouvy odstoupeno 15. 1. 2008 a dluh byl zesplatnČn k 17. 1. 2008 a vyíslen na 94.027 K (jistina 78.744 K, poplatek 2.500 K, smluvní pokuta 6.037 K). P i p ezkumném jednání insolvenní správce pop el výši pohledávky 52.188,96 K, a to v rozsahu 35.153,13 K z d vodu, že dlužnice p edložila doklad, ve 25 ICm 313/2012 (KSCB 25 INS 14471/2011) kterém žalobce potvrzuje výši celkového dluhu v rozsahu 17.034,87 K. Dlužnice sv j dluh nepop ela.

VČ itel podal žalobu o urení výše pop ené pohledávky v rozsahu 35.154,09 K. Sv j nárok od vodnil tím, že v podání z 21. 11. 2011 žalobce navrhl dlužnici dle § 570 zákona . 40/1964 Sb. (dále jen ob. zák.) dohodu o nahrazení závazku novým závazkem ve výši 17.034,87 K. Avšak tato dohoda nebyla uzav ena.

Žalovaný (insolvenní správce) navrhl žalobu zamítnout v rozsahu 34.602,96 K s tím, že dodatenČ považuje pohledávku za zjištČnou v rozsahu 551,13 K. Z žalobcova vyíslení pohledávky (p íloha . 9 p ihlášky pohledávky) vyplývá, že žalobce i po skonení smluvního vztahu dne 18. 1. 2008 úroil zbývající dluh na jistinČ vedle zákonného úroku z prodlení též smluvním úrokem 15,72 % dle bodu 4. úvČrové smlouvy. Tento postup je ned vodný, nebo po skonení smlouvy mohl vČ itel požadovat pouze zákonný úrok z prodlení, nikoliv i úrok. Dále žalovaný vznáší námitku promlení proti poplatku 2.500 K, smluvní pokutČ 6.037 K a též jistinČ, nebo t íletá promlecí lh ta uplynula p ed podáním p ihlášky. Vzhledem ke spot ebitelské povaze úvČru se neuplatní ty letá promlecí lh ta.

Krajský soud v ýeských BudČjovicích v rozsudku ze 17. 1. 2014 v bodu I. výroku rozsudku shledal po právu žalobu v ásti pohledávky 551,13 K a zamítl žalobu v rozsahu pohledávky 34.602,90 K. V bodu II. výroku uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu náklad ízení 23.716 K k rukám právního zástupce žalovaného do t í dn od právní moci rozsudku.

ýást rozsudku, ve které byla žaloba zamítnuta, soud od vodnil tím, že shledal rozporné listinné d kazy p edložené žalobcem. V oznámení ze 17. 3. 2009 o postoupení pohledávky sdČluje spolenost Beneficial Finance a. s. dlužnici, že pohledávka iní 9.565 K. V listinČ z 15. 1. 2008 (odstoupení od smlouvy) je pohledávka vyíslena ve výši jistiny 78.744 K, úroku 6.746 K a poplatku 2.500 K. Soud dovodil, že v mezidobí musely být provedeny zásadní úhrady dluhu. Podáním ze 7. 11. 2011 žalobce vyzval dlužnici k zaplacení evidované neuhrazené ástky 17.006,04 K a o 2 týdny pozdČji dne 21. 11. 2011 ji vyzval k úhradČ 17.034,87 K. Soud uinil závČr, že žalobce neprokázal p edmČtnou výši p ihlášené pohledávky. KromČ toho je nutno považovat p edmČtnou p ihlášku ve výši ástky p esahující 50.000 K za výkon práva v rozporu s dobrými mravy, když ještČ v listopadu 2011 žalobce ujiš oval dlužnici o výši dluhu zhruba 17.000 K. Soud proto žalobu v doteném rozsahu zamítl. Rozhodnutí o náhradČ náklad bylo od vodnČno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. . s ohledem na p evážný úspČch žalovaného.

Žalobce napadl rozsudek vas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí v zamítavé ásti zmČnit a žalobČ vyhovČt. Odvolání od vodnil tím, že p edložil soudu uznání dluhu z 1. 4. 2009, ve kterém dlužnice uznala sv j dluh 60.046,41 K. Vzhledem k vyvratitelné právní domnČnce mČl soud prvního stupnČ z tohoto uznání vycházet (dlužnice neprokázala opak). P ípadné rozpory o výši dluhu v p edložených dokladech nemají žádný právní význam pro existenci dluhu, nejednalo se dohodu o prominutí dluhu i o novaci. O výkon práva v rozporu s dobrými mravy se nejedná, ani dlužnice nieho proti výši pohledávky nenamítala.

Žalovaný se k odvolání vyjád il a navrhl napadenou ást rozsudku potvrdit. Uvedl, 25 ICm 313/2012 (KSCB 25 INS 14471/2011)

že z doklad žalobce je z ejmá nejasnost výše pohledávky (p ed uznáním dluhu z 1. 4. 2009 na ástku p es 60.000 K žalobce oznamuje podáním ze 17. 3. 2009 výši dluhu 9.565 K). Postup žalobce je za tČchto okolností rozporný s dobrými mravy. Dále upozornil na to, že soud p iznal žalovanému náhradu náklad v nižším rozsahu (místo 2.500 K za úkony mČla být žalovanému p iznána ástka 3.100 K podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky . 177/1996 Sb.

Odvolací soud podle § 212 o. s. . ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 insolvenního zákona p ezkoumal napadenou ást rozsudku (ást bodu I. výroku, ve které byla žaloba zamítnuta a závislé rozhodnutí o náhradČ náklad ízení, obsažené v bodu II. výroku) a dospČl k závČru, že odvolání žalobce je zásti d vodné. Odvoláním v souladu s § 206 odst. 2 o. s. . z stala nedotena ást bodu I. výroku, ve které bylo žalobČ vyhovČno.

Ve smyslu § 205a odst. 1 o. s. se dané odvolací ízení ídí principem neúplné apelace, tj. úastníci nemohou uvádČt, s výjimkami v tomto ustanovení uvedenými, nové skutenosti a navrhovat nové d kazy, které nebyly uplatnČny p ed soudem prvního stupnČ. Odvolací soud se proto zabýval výlunČ tím, zda z hlediska úastníky tvrzených skuteností a navržených d kaz v ízení p ed soudem prvního stupnČ byly soudem zjištČny skutenosti d ležité pro rozhodnutí a byl z nich vyvozen správný právní závČr.

V prvé adČ odvolací soud konstatuje, že incidenní žaloba byla podána vas-p ezkumné jednání, p i kterém insolvenní správce pop el výši p edmČtné pohledávky vČ itele, probČhlo dne 4. 1. 2012 a žalobce byl povinen podat žalobu do 30 dn (§ 198 odst. 1 insolvenního zákona), což uinil žalobou doruenou soudu dne 3. 2. 2012.

V dané vČci nelze p ihlédnout k uznání dluhu z 1. 4. 2014, nebo žalobce oznámil tuto skutenost a zárove p edložil toto uznání až p i jednání dne 6. 1. 2014, by ízení bylo univerzálnČ zkoncentrováno dle § 118b odst. 1 druhé vČty o. s. . do konce prvního jednání, které probČhlo dne 20. 3. 2013.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závČrem soudu prvního stupnČ, že listiny vČ itele uvádČly r znou výši dluhu. Podle názoru odvolacího soudu ale sama tato skutenost není d kazem, že v mezidobí musela dlužnice zásti sv j dluh zaplatit. Ani vČ itelem nesprávnČ uvádČná výše dluhu nezbavuje podle právní úpravy úinné do 31. 12. 2013 dlužnici (v daném ízení insolvenního správce) povinnosti tvrdit a prokazovat jinou výši dluhu (typicky z d vodu zaplacení), než která byla uvedená v p ihlášce pohledávky P9.

Odvolací soud shledal pot ebným zopakovat dokazování za úelem zjištČní, zda nČkterá z listin p edložených v ízení u soudu prvního stupnČ neobsahuje dohodu o prominutí dluhu dle § 574 zákona . 40/1964 Sb. (dále jen ob. zák. ).

Z provedených d kaz uinil odvolací soud tato skutková zjištČní:

-Z Oznámení o postoupení pohledávky ze 17. 3. 2009, že jím žalobce zastupující na základČ plné moci spolenost Beneficial Finance a. s. oznamuje dlužnici, že 25 ICm 313/2012 (KSCB 25 INS 14471/2011)

pohledávka ze smlouvy o úvČru . 5645478 se postupuje na žalobce, p iemž ke dni 10. 2. 2009 pohledávka dosahovala výše 9.565 K.

-Z podání žalobce ze 7. 11. 2011 adresovaného dlužnici a nazvaného Žádost o kontakt-možnost uzav ení dohody p ed p edáním k žalobČ , že žalobce oznamuje dlužnici, že výše neuhrazené pohledávky iní 17.006,04 K. Žalobce upozor uje na navýšení pohledávky o náklady soudního ízení v p ípadČ podání žaloby a žádá dlužnici, aby kontaktovala žalobce za úelem uzav ení dohody vedoucí k úhradČ pohledávky.

-Z podání žalobce z 21. 11. 2011 adresovaného dlužnici a nazvaného Žádost o kontakt-možnost uzav ení dohody p ed p edáním k žalobČ , že žalobce oznamuje dlužnici, že výše neuhrazené pohledávky iní 17.034,87 K. Žalobce upozor uje na navýšení pohledávky o náklady soudního ízení v p ípadČ podání žaloby a žádá dlužnici, aby kontaktovala žalobce za úelem uzav ení dohody vedoucí k úhradČ pohledávky.

Z provedených d kaz odvolací soud uinil skutkový závČr, že žádný z tČchto doklad neobsahuje dvoustrannČ uzav enou dohodu o prominutí ásti dluhu. Jak plyne z § 574 ob. zák., taková dohoda musí být uzav ena písemnČ a nepostauje jednostranný úkon vČ itele, který není ani v uvedených listinách obsažen. ZmínČné listiny ani neobsahují dohodu o novaci dle § 570 ob. zák. Tyto doklady též nelze považovat za d kaz toho, že v mezidobí dlužnice zásti sv j dluh doplatila až do výše 17.034,87 K. Na základČ provedených d kaz nelze proto uinit závČr, že pohledávka vČ itele dosahuje pouze výše uvádČné a již v oznámení o postoupení pohledávky ze 17. 3. 2009 i v podáních žalobce ze 7. a 21. 11. 2011.

Odvolací soud se též neztotožnil se závČrem soudu prvního stupnČ, že p ihlašuje-li vČ itel svou pohledávku v celkové výši 52.188,96 K, by d íve tvrdil dlužnici výraznČ nižší rozsah pohledávky, jedná se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, který nezaslouží ochrany. V prvé adČ má dlužník vČdČt, kolik dluží a dlužník sám je vždy odpovČdný za vasné a ádné plnČní svého dluhu. Jak již odvolací soud uvedl, na danou vČc dopadá právní úprava úinná do 31. 12. 2013. Proto domáhá-li se vČ itel splnČní své pohledávky, nelze mu toto plnČní odep ít nap . jen z toho d vodu, že v minulosti nesprávnČ tvrdil dlužníkovi, že celý dluh je již splacen.

Jak plyne z § 502 odst. 1 první vČty obch. zák. a § 506 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.), dlužník je povinen platit úroky z dlužného úvČru (jistiny) po celou dobu existence tohoto dluhu, p iemž se úroí výše ástky, kterou dlužník z stává dlužen. Povinnost platit úroky skoní až okamžikem úplného splacení poskytnuté jistiny úvČru. Z uvedených d vod není správný právní názor žalovaného, že po odstoupení od smlouvy o úvČru nemá vČ itel právo požadovat úrok ze zbývajícího dluhu na jistinČ úvČru.

Jednotlivé nároky ze smlouvy o úvČru, uzav ené dle § 497 a násl. obch. zák. se promlují ve ty leté lh tČ uvedené v § 397 obch. zák. a bČžící od 18. 1. 2008 (dluh byl zesplatnČn ke dni 17. 1. 2008). Žalobce p ihlásil svou pohledávku dne 15. 12. 2011, tudíž za bČhu promlecí lh ty u pohledávky jistiny a smluvní pokuty 6.037 K. Není proto správný závČr, že tyto ásti p ihlášeného nároku jsou promleny. 25 ICm 313/2012 (KSCB 25 INS 14471/2011)

Ustanovení o promlecích lh tách obsažená v ob. zák. nejsou ustanoveními smČ ujícími k ochranČ spot ebitele a ani neupravují odpovČdnost spot ebitele za porušení povinností, proto nelze na tato ustanovení aplikovat § 262 odst. 4 obch. zák. Odvolací soud z toho d vodu neakceptoval názor žalovaného, že s ohledem na postavení dlužnice jako spot ebitele je nutno i na promlení obchodnČprávních závazk vztáhnout t íletou promlecí lh tu dle ob. zák.

Odvolací soud zopakoval d kaz výpisem z úvČrového útu . 5645458 Beneficial Finance, a to za úelem zjištČní, zda je promlen poplatek 2.500 K. Z provedeného d kazu zjistil, že ve výpisu položka oznaená jako poplatek z prodlení inila 250 K a nabíhala postupnČ v mČsíních intervalech. Po dni 15. 12. 2007 je ve výpisu uveden pouze jeden poplatek 250 K, a to splatný dne 18. 12. 2007.

Odvolací soud uinil z provedeného d kazu právní závČr, že asovČ p edcházejících devČt poplatk po 250 K bylo promleno, proto v rozsahu 2.250 K je d vodná námitka promlení vznesená žalovaným.

Insolvenní správce (žalovaný) pop el výši pohledávky P9 pouze z d vodu r zných výší pohledávky uvadČných žalobcem a dále z d vodu promlení a nep ípustného úroení jistiny úvČru po odstoupení od smlouvy. Odvolací soud uinil závČr, že nep esnČ (nesprávnČ) uvádČná výše pohledávky vČ itelem nemá právní relevanci (neovliv uje výši skuteného dluhu), pohledávky z vČtší ásti promlené nejsou a právo na úrok z dlužné jistiny je dán i po odstoupení od smlouvy. Z uvedených d vod odvolací soud v souladu s § 7 insolvenního zákona a § 212 a § 220 odst. 1 písm. b) o. s. . zmČnil ást napadeného rozsudku tak, že žalobČ vyhovČl v rozsahu 32.352,96 K. Z d vodu promlení ásti pohledávky odvolací soud potvrdil dle § 219 o. s. . jako vČcnČ správnou ást rozsudku, ve které byla zamítnuta žaloba o urení výše pohledávky v rozsahu 2.250 K.

By mČl žalobce v ízení p evážný úspČch, nebyla mu proti insolvennímu správci v souladu s § 202 odst. 1 první vČty insolvenního zákona p iznána náhrada náklad ízení p ed soudy obou stup .

Pouení: Proti tomuto rozsudku je dovolání p ípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. .). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou mČsíc od doruení rozsudku odvolacího soudu.

V Praze dne 1. zá í 2014 JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. Za správnost vyhotovení: p edseda senátu Hana Bulínová