104 VSPH 165/2016-48
62 ICm 903/2015 104 VSPH 165/2016-48 (KSPH 62 INS 22246/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila ve věci žalobce: AB 5 B.V., sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, zast. Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem, sídlem Blatného 1885, 616 00 Brno, proti žalované: JUDr. Ing. Kristýna Fronc Chalupecká, se sídlem Zemské právo 1574/3, 102 00 Praha 10, insolvenční správkyně dlužníků Moniky Šindelářové, nar. 26.2.1969, bytem Pod Lipami 43, 251 63 Stránčice a Zbyňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Krátká 162, 251 63 Všestary, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 62 ICm 903/2015-32 ze dne 22.ledna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 62 ICm 903/2015-32 ze dne 22.ledna 2016 se mění tak, že se pořádková pokuta žalované insolvenční správkyni JUDr. Ing. Kristýně Fronc Chalupecké neukládá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze uložil insolvenční správkyni JUDr. Ing. Kristýně Fronc Chalupecké (dále jen správkyně) pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

Tento svůj postup odůvodnil tím, že správkyni usnesením založeným na l. č. 27 spisu a usnesením založeným na l. č. 29 spisu vyzval, aby se vyjádřila k podané žalobě o určení pravosti pohledávky P4, přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení dlužníků Moniky Šindelářové a Zbyňka anonymizovano (dále jen dlužníci), vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 62 INS 22246/2014, jež byla správkyní popřena co do pravosti. Jelikož se správkyně v soudem určené lhůtě k podané žalobě nevyjádřila, spatřoval v tomto jejím postoji pochybení a hrubé ztěžování průběhu řízení vedoucí k jeho průtahům, neboť není zřejmé, zda bude pohledávka žalobce uspokojována v insolvenčním řízení. Odkázal na § 53 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a na § 81 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a uložil správkyni pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala správkyně včas odvolání a navrhovala je změnit tak, že se jí pořádková pokuta neukládá. Poukázala na rozdílnou právní úpravu udělování pořádkové pokuty podle § 53 o.s.ř. a podle § 81 IZ a na to, že výzvy k vyjádření byly zmatečné a zároveň obsahovaly poučení 62 ICm 903/2015 (KSPH 62 INS 22246/2014) o tom, že jestliže se žalovaný bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání . Správkyně dále uvedla, že aniž by hodnotila tento postup soudu I. stupně a možnost rozhodnout incidenční spor rozsudkem pro uznání, neměla žádná další skutková tvrzení a důkazy, které by mohla soudu předložit a považovala zároveň postup soudu za zmatečný, ohradila se proti tomu, že by přispěla k průtahům řízení a měla za to, že je vydané rozhodnutí v rozporu s poučením daným jí v doručených výzvách.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 53 o.s.ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč (odst. 1). Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena (odst. 2).

Podle citovaného (obecného) ustanovení lze uložit pořádkovou pokutu kterékoliv osobě zúčastněné na civilním soudním řízení.

Podle § 81 odst. 2 IZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Podle citovaného (speciálního) ustanovení lze uložit pořádkovou pokutu jen insolvenčnímu správci jako zvláštnímu procesnímu subjektu (§ 9 písm. d) IZ) a jen v rámci insolvenčního řízení; je-li insolvenční správce (toliko) účastníkem incidenčního sporu, lze mu uložit pořádkovou pokutu (jako každému jinému účastníkovi řízení) jen podle § 53 o.s.ř., a nikoliv podle § 81 IZ.

Žalobce se podanou incidenční žalobou domáhá určení pravosti pohledávky P4, přihlášené do insolvenčního řízení dlužníků, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 62 INS 22246/2014, jež byla správkyní popřena co do pravosti při přezkumném jednání konaném dne 2.3.2015 (B-6) z důvodu promlčení, jak dále vyplývá z upraveného seznamu pohledávek ze dne 2.3.2015 (B-8). Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že soud I. stupně usnesením založeným na l. č. 27 spisu a usnesením založeným na l. č. 29 spisu vyzval správkyni, aby se k podané žalobě vyjádřila a zároveň jí poskytl poučení podle § 153a odst. 3 o.s.ř., že nevyjádří-li se v soudem určené lhůtě, bude mít soud za to, že nárok, který je žalobou uplatňován, uznává. Dále odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že správkyně dodatečně splnila výzvu podáním doručeným soudu I. stupně dne 3.2.2016 a k podané žalobě se vyjádřila tak, že odkázala na svůj popěrný úkon 62 ICm 903/2015 (KSPH 62 INS 22246/2014) učiněný na přezkumném jednání s tím, že další skutkové okolnosti a důkazy nevznáší.

Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že šlo o ojedinělé pochybení správkyně, že správkyně-po vydání napadeného usnesení-již provedla, co dříve zanedbala, když nereagovala na výzvy soudu vyjádřit se k žalobě, a že pořádková pokuta tak splnila svůj donucovací účel.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora, proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se pořádková pokuta správkyni neukládá.

Pokud jde o výzvu soudu I. stupně, aby se správkyně k podané žalobě vyjádřila spojenou s poučením podle § 153a odst. 3 o.s.ř. o tom, že nevyjádří-li se k žalobě v soudem určené lhůtě, nastane fikce uznání nároku žalobce, připomíná odvolací soud právní závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2013, sen. zn. 29 ICdo 5/2012, v nichž se dovolací soud zabýval předpoklady pro vydání usnesení dle § 114b odst. 1 o.s.ř. v poměrech incidenčního sporu o určení pravosti nevykonatelné pohledávky, a uzavřel na tom, že přihláškou nevykonatelné pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a popěrným úkonem insolvenčního správce by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. naplněny zásadně nebudou.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 28. dubna 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela