104 VSPH 144/2014-60
36 ICm 1346/2013 104 VSPH 144/2014-60 (KSPH 36 INS 27857/2012)

ýESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ladislava Derky a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Alexandry Ji íkové ve vČci žalobce: COFIDIS s.r.o., IýO 27179907, sídlem Praha 5, Bucharova 1423/6, PSý 158 00, zast. Mgr. Ji ím Sitou, advokátem se sídlem Rybná 682/14, 110 00 Praha 1 proti žalované: JUDr. Daniela Urbanová, se sídlem 110 00 Praha 1, Opletalova 5, insolvenní správce dlužníka-Eva anonymizovano , anonymizovano , Ke Koupališti 250, 262 23 Jince o urení pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze .j. 36 ICm 1346/2013-29 ze dne 19.zá í 2013

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze .j. 36 ICm 1346/2013-29 ze dne 19.zá í 2013 se potvrzuje.

II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnČní:

Soud prvního stupnČ rozhodl nadepsaným rozsudkem, že se zamítá žaloba o urení, že je po právu pohledávka žalobce ve výši 68.508,86 K, p ihlášená v insolvenním ízení dlužníka Evy anonymizovano . Dále rozhodl, je žádný z úastník (KSPH 36 INS 27857/2012) nemá právo na náhradu náklad ízení. Na od vodnČní svého rozhodnutí uvedl, že žalobce p ihlásil v insolvenním ízení dlužníka Evy anonymizovano nevykonatelnou pohledávku ve výši 68.508,86 K. Ta se skládá z jistiny ve výši 59.589,53 K a p íslušenství ve výši 8.919,33 K, které je p edstavováno smluvním úrokem ve výši 5.291,99 K, pojistným ve výši 1.785,58 K a smluvní pokutou ve výši 1.841,76 K. Insolvenní správce pohledávku pop el co do pravosti a výše z d vodu, že smlouva o revolvingovém úvČru je absolutnČ neplatná, nebo se p íí dobrým mrav m. Dále doplnil, že smlouva nespl uje zákonné požadavky, které na ni klade zákon . 321/2001 Sb. a smČrnice . 87/102/EHS, . 85/577/EHS a . 93/13/EHS, pokud neupravuje možnost p edasného splacení celého úvČru a dále stanoví podmínky, které odporují ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) a g) zákona . 321/2001 Sb. a § 55 a 56 odst. 3 písm. e), f), g), h), k) obanského zákoníku. Smlouva je z tohoto d vodu absolutnČ neplatná podle § 39 obanského zákoníku. Pokud se týká dluhu na jistinČ namítal insolvenní správce, že byl ze strany dlužníka uhrazen, nebo žalobce vyplatil dlužníkovi celkem 230.139,-K a dlužník vrátil ástku 238.653,-K.

Soud prvního stupnČ na základČ provedených d kaz dospČl k závČru, že úvČrová smlouva je podle § 39 obanského zákoníku absolutnČ neplatná z d vodu obcházení zákona a pro rozpor s dobrými mravy za p edpokladu, že žalobce uinil konstrukci všeobecných podmínek ve formulá ové podobČ s nemožností korekce jejich obsahu a vyvolal situaci, která umož ovala pouze jejich akceptaci i odmítnutí. K tomu se pojí obtížná srozumitelnost pro bČžného spot ebitele ve spojení s neitelností textu. Soud prvního stupnČ odkázal na znČní zákona o spot ebitelském úvČru . 145/2010 Sb. a na d vodovou zprávu k zákonu o spot ebitelském úvČru . 321/2001 Sb. Za rozpor s dobrými mravy považuje, pokud spot ebiteli nejsou ve srozumitelné podobČ poskytnuty informace týkající se uzavírané smlouvy, nýbrž takové informace jsou uvedeny pouze ve všeobecných podmínkách, které žalobce v mezidobí zmČnil. Z bilance úvČru považoval soud prvního stupnČ za prokázané, že pokud se jedná o jistinu, byla ze strany dlužnice žalobci vrácena a z tohoto pohledu dlužnici nevzniklo bezd vodné obohacení. Z tČchto d vod žalobu zamítnul jako neoprávnČnou. O nákladech ízení rozhodl s ohledem na úspČch ve vČci, žalovanému úspČšnému v ízení však náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce vas odvolání. Ohradil se proti závČru soudu prvního stupnČ o obcházení zákona a jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy. Uvedl, že soud prvního stupnČ p esvČdivČ a konkrétnČ nezd vodnil, v em spat uje tento rozpor. Pouhá skutenost, že se jedná o formulá ové obchodní podmínky, nem že podle názoru žalobce napl ovat znaky obcházení zákona nebo jednání v rozporu s dobrými mravy. Ohradil se rovnČž proti závČru soudu prvního stupnČ týkajícímu se srozumitelnosti obchodních podmínek s tím, že od vodnČní soudu prvního stupnČ je podle jeho názoru založeno na úvahách, které nenacházejí oporu v provedeném dokazování. Poukázal na to, že otázka velikosti písma již byla ešena soudy se závČrem o svéprávnosti a p imČ enosti míry inteligence dlužník s tím, že pokud nČco nevidím, tak se zeptám i si to p etu pod zvČtšením . Žalobce doplnil, že v p ípadČ individuální pot eby nic dlužníkovi nebránilo vyžádat si obchodní podmínky s vČtším textem nebo smlouvu neuzav ít. Podle názoru žalobce je rozhodnutí soudu prvního stupnČ nep ezkoumatelné i s ohledem na jeho závČr, že nČkterá ustanovení smlouvy zvýhod ovala žalobce. Pokud se týe mechanismu výpotu výše splátek, je ve smlouvČ uveden matematickým vzorcem a p íslušný (KSPH 36 INS 27857/2012) lánek obchodních podmínek obsahuje legendu. Skutenost, že v mezidobí žalobce své obchodní podmínky zmČnil, je zcela logická, nebo reflektoval na legislativní vývoj v oblasti spot ebitelských úvČr . Tím, že soud prvního stupnČ uinil vlastní skutková zjištČní, která nemají oporu v p edložených d kazech, zatížil ízení vadou a jeho rozhodnutí je nep ezkoumatelné. Žalobce proto navrhoval, aby odvolací soud rozsudek zrušil, pop ípadČ, aby jej zmČnil a rozhodl, že pohledávka žalobce je po právu.

Žalovaný v podaném vyjád ení k odvolání žalobce trval na tom, že smlouva o revolvingovém úvČru je neplatná. Poukázal na to, že žalobce odvozuje své nároky z formulá ové smlouvy a ze všeobecných obchodních podmínek, které jsou velmi špatnČ itelné. Uvedl, že se právní úprava spot ebitelských smluv i soudní praxe vyvíjí ve smČru vyšší ochrany spot ebitele. Dlužník nemČl možnost obsah smlouvy zmČnit v pr bČhu jednání o uzav ení smlouvy. Povinností žalobce bylo žalovanou s podmínkami smlouvy ádnČ seznámit, nebo má v daném oboru pot ebnou odbornost. Navrhoval proto rozsudek potvrdit.

Odvolací soud postupoval podle ustanovení § 211, § 212a o.s. . ve spojení s ustanovením § 7 a § 161 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (dále jen IZ ).

V p edmČtné vČci žalobce p ihlásil v insolvenním ízení dlužníka Evy anonymizovano nevykonatelnou pohledávku ve výši 68.508,86 K. Ta se skládá z jistiny ve výši 59.589,53 K a p íslušenství ve výši 8.919,33 K, které je p edstavováno smluvním úrokem 5.291,99 K, pojistným 1.785,58 K a smluvní pokutou 1.841,76 K. P i p ezkumném jednání konaném dne 25. 3. 2013 insolvenní správce pop el p ihlášenou pohledávku v celém rozsahu a žalobce na základČ výzvy insolvenního správce podal p edmČtnou žalobou k insolvennímu soudu dne 17. 4. 2013, tedy ve lh tČ upravené v ustanovení § 198 IZ.

P edmČtem sporu je pohledávka žalobce ve výši 68.508,86 K, vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvČru. Odvolací soud posoudil, že p edmČtná smlouva o revolvingovém úvČru je smlouvou spot ebitelskou, nebo dlužník p i jejím uzav ení nevystupoval jako podnikatel a žalobce v ízení netvrdil a neprokázal opak.

Smlouva o úvČru se ídí ustanovením § 497 a násl. zákona . 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Jedná se o tzv. absolutní obchod, což je vyjád eno v ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku tak, že se smlouva o úvČru ídí t etí ástí obchodního zákoníku bez ohledu na povahu úastník .

Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku však souasnČ platí, že ve vztazích vyjmenovaných v ustanovení § 261 obchodního zákoníku (tj. i vztah z úvČrové smlouvy) nebo vztazích pod ízených obchodnímu zákoníku dohodou podle § 262 odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních p edpis nČco jiného, ustanovení této ásti na obČ strany; ustanovení obanského zákoníku nebo zvláštních právních p edpis o spot ebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení smČ ující k ochranČ spot ebitele (zde zejména § 52 až 65 ob. zák. a zák. . 321/2001 Sb.) je však t eba (KSPH 36 INS 27857/2012) použít vždy, je-li to ve prospČch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, pak nese odpovČdnost za porušení povinností z tČchto vztah podle obanského zákoníku a na její spolené závazky se použijí ustanovení obanského zákoníku.

Zákon . 321/2001 Sb., o nČkterých podmínkách sjednávání spot ebitelského úvČru (úinný v dobČ uzav ení Smlouvy o revolvingovém úvČru), stanoví mimo jiné pro smlouvy, jimiž se sjednává spot ebitelský úvČr, že ve smlouvČ je nutno uvést tzv. roní procentní sazbu náklad (RPSN-procentní podíl z dlužné ástky, který je spot ebitel povinen zaplatit vČ iteli za období 1 roku), omezuje možnost zvyšování sazeb a vedlejších úhrad vČ itelem. Pokud smlouva o spot ebitelském úvČru nespl uje zákonem stanovené náležitosti, pokládá se spot ebitelský úvČr za úvČr úroený pouze platnou diskontní sazbou ýNB. Podstatnými složkami smlouvy o úvČru je urení vČ itele a dlužníka, urení ástky nebo limitu úvČru ve stanovené mČnČ, závazek vČ itele poskytnout penČžní prost edky, závazek dlužníka k vrácení ástky úvČru a zaplacení úroku. Smlouva o úvČru má konsensuální povahu. To znamená, že je uzav ena dohodou o poskytnutí penČžních prost edk , nikoli jejich faktickým poskytnutím (jak je tomu u smlouvy o p jce podle obanského zákoníku). ÚvČrová smlouva je smlouvou synallagmatickou a obČ strany jsou si proto dlužníky i vČ iteli navzájem. VČ itel se zavazuje poskytnout dlužníkovi penČžní prost edky. To znamená, že uzav ením smlouvy vzniká vČ iteli povinnost rezervovat ve prospČch dlužníka finanní prost edky a na jeho žádost je dlužníkovi ve sjednané výši poskytnout. Dlužníkovi oproti tomu vzniká právo, nikoliv povinnost úvČr erpat a jeho povinností je poskytnuté finanní prost edky vČ iteli vrátit a zaplatit úroky. Podstatou úvČrové smlouvy tedy je poskytnutí penČžních prost edk v takové výši, na které se strany dohodly.

Nedílnou souástí uzav ené smlouvy o revolvingovém úvČru jsou Všeobecné obchodní podmínky spolenost COFIDIS. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze ást obsahu smlouvy urit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu p iložené. Všeobecné obchodní podmínky se stávají nedílnou souástí uzav ené smlouvy.

Odvolací soud se zamČ il na grafickou podobu a celkovou úpravu Všeobecných obchodních podmínek spolenosti COFIDIS. P ihlédl k tomu, že dlužník není podnikatelem a nemá zkušenosti, jakými disponuje vČ itel podnikající v daném oboru. Pokud se týká velikosti písma a jeho itelnosti dospČl k závČru, že je text bez použití prost edk pro zvČtšení písma bČžným zp sobem neitelný. Bez ohledu na to, že jsou jednotlivé odstavce smluvních ujednání oddČleny mezerami a jednotlivé lánky obsahují nadpisy, neshledává odvolací soud, že by takové uspo ádání vedlo k p ehlednosti textu, nýbrž složité konstrukce a neitelnost má za následek nesrozumitelnost a neuritost takového jednání s d sledkem absolutní neplatnosti, jak p edpokládá ustanovení § 37 odst. 1 obanského zákoníku. Shodný závČr zaujal odvolací soud, pokud se týká ásti samotného textu smlouvy v pasáži nazvané pojištČní a smlouva o postoupení pohledávek a v ásti textu odkazující na všeobecné obchodní podmínky, když uvedené pasáže jsou ve zcela odlišné velikosti písma od zbývající ásti textu. (KSPH 36 INS 27857/2012)

V neposlední adČ je dle názoru odvolacího soudu zapot ebí aplikovat na daný p ípad i závČry obsažené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013. V nČm je vyjád en bezpochybný právní závČr, že v rámci spot ebitelských smluv mohou být v obchodních podmínkách obsažena pouze ujednání technického a vysvČtlujícího charakteru, nikoliv však zásadní ustanovení dopadající na právní vztah, jako jsou nap íklad ujednání o rozhodí doložce nebo o smluvní pokutČ. Ústavní soud oznail výslovnČ v citovaném nálezu ujednání o rozhodí doložce (o smluvní pokutČ), které je vlenČno v obchodních podmínkách ve spot ebitelských smlouvách, jako absolutnČ neplatné ujednání s ohledem na ustanovení § 56 odst. 1 ob. zák. z d vodu, že takto nep imČ ená smluvní podmínka zp sobuje k újmČ spot ebitele nerovnováhu v právech a povinnostech stran dané smlouvy v neprospČch spot ebitele. Dále argumentoval s ohledem na l. 3 odst. 1 smČrnice Rady . 93/13/EHS, který byl implementován právČ do § 56 ob. zák. V neposlední adČ odkázal na ustanovení § 6 nového obanského zákoníku a uvedl, že ve spot ebitelském vztahu lze oekávat, že se bude dodavatel chovat ve vztahu ke spot ebiteli v obecné poloze poctivČ a nepostupuje-li tímto zp sobem, zpronevČ í se d vČ e druhého úastníka a nelze takovému nepoctivému jednání poskytnout právní ochranu.

Odvolací soud zjistil, že v daném p ípadČ žalobce umístil do Všeobecných obchodních podmínek, nepodepsaných dlužnicí, v podstatČ veškerá zásadní ustanovení dopadající na právní vztah, což nutnČ vede k závČru o nerovnováze v právech a povinnostech stran dané smlouvy v neprospČch spot ebitele dle ustanovení § 56 odst. 1 ob. zákoníku s d sledkem absolutní neplatnosti dle § 37 odst. 1 obanského zákoníku.

Odvolací soud je shodného názoru, že z d vodu absolutní neplatnosti smlouvy je zapot ebí pohlížet na nárok uplatnČný vČ itelem z titulu bezd vodného obohacení podle ustanovení § 451 a násl. ob. zák.

V ízení bylo prokázáno z tzv. bilance úvČru , že dlužnice žalobci vrátila všechny finanní prost edky, které jí žalobce poskytnul za p edpokladu, že jí byla poskytnuta ástka 230.139,-K a dlužnice vrátila 238.653,-K. Z tohoto d vodu proto dlužnici nevzniklo ani bezd vodné obohacení.

Z uvedených d vod shledal odvolací soud rozsudek vČcnČ správným a podle ustanovení § 219 o.s. . jej potvrdil.

Výrok o nákladech odvolacího ízení se ídí ustanovením § 202 odst. 1 IZ a podle § 142 odst. 1 o. s. . Žalovanému insolvennímu správci však žádné náklady nevznikly.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím soudu prvního stupnČ dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž (KSPH 36 INS 27857/2012)

ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 2.zá í 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Špinková