103 VSPH 929/2016-187
159 ICm 2800/2015 103 VSPH 929/2016-187 (MSPH 59 INS 4016/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v právní věci žalobce: itelligence, a.s., IČO 26718537, se sídlem Brno-Pisárky, Hlinky 505/118, zast. JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem Praha 1, Husova 5, proti žalovanému: Ing. Tomáš Pachman, IČO 14468913, se sídlem Kladno, Ctiborova 3091, insolvenční správce dlužníka COOP ENERGY, a.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, zast. JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem se sídlem Praha 10, Korunní 2569, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 159 ICm 2800/2015-157 ze dne 10. října 2016,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 159 ICm 2800/2015-157 ze dne 10. října 2016 se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení 8.228,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. Ondřeje Kubáta, advokáta se sídlem v Praze 10. isir.justi ce.cz 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou proti žalovanému v postavení insolvenčního správce dlužníka COOP ENERGY, a.s. (dále jen dlužník) domáhal určení pravosti do insolvenčního řízení přihlášené a žalovaným popřené pohledávky v celkové výši 4.808.143,16 Kč (sporná pohledávka) sestávající ze čtyř dílčích nezajištěných pohledávek, a to: 1) 1.926.622,50 Kč (dále je P1) mající původ ve smlouvě o dílo č. OC65027-001 ze dne 31. 7. 2013 (dále jen SOD) uzavřené s dlužníkem, na jejímž základě vyúčtoval dlužníku cenu dodaného díla ve výši 1.663.750,-Kč (jistina), vedle níž požaduje sjednané úroky z prodlení ve výši 262.872,50 Kč; 2) 681.055,84 Kč (dále jen P2) mající původ v licenční smlouvě a smlouvě o poskytování údržby č. OL65027-002 ze dne 26. 7. 2013 (dále jen LS) uzavřené s dlužníkem, na jejímž základě vyúčtoval dlužníku odměnu za poskytnutí licence k užití software ve výši 605.000,-Kč (jistina), vedle níž požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 76.055,84 Kč; 3) 1.977.148,90 Kč (dále jen P3) mající původ ve smlouvě o dodávce a údržbě standardního software, podlicenční smlouvy č. OL65027-001 ze dne 26. 7. 2017 (dále jen PLS) uzavřené s dlužníkem, na jejímž základě vyúčtoval dlužníku úplatu za poskytnutí licence a služeb údržby software vyúčtovanou fakturami č. 20131449 splatnou 1. 9. 2013, č. 20131537 splatnou 9. 10. 2013 a č. 20131607 splatnou 9. 11. 2013 v celkové výši 1.654.800,84 Kč (jistina), vedle níž požadoval sjednaný úrok z prodlení ve výši 188.647,04 Kč, 121.353,32 Kč, 3.228,-Kč 9.119,70 Kč; 4) 223.315,92 Kč (dále jen P4) mající původ ve smlouvě o poskytnutí služby č. 0065027-001 z 26. 7. 2013 (dále jen SSL) uzavřené s dlužníkem, na jejímž základě požadoval úplatu za poskytnutí konzultační a provozní podpory pro hardwarovou infrastrukturu dlužníka ve výši 199.347,50 Kč (jistina), jejíž cenu vyúčtoval fakturami č. 20131447 se splatností 1. 9. 2013, č. 20131505 se splatností 2. 10. 2013, č. 20131579 se splatností 1. 11. 2013 a č. 20131674 se splatností 4. 12. 2013, vedle níž požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 15.021,04 Kč, 3.164,46 Kč, 2.794,59 Kč a 2.988,33 Kč. Konstatoval, že žalovaný spornou pohledávku popřel při přezkumném jednání s odůvodněním, že od SOD bylo odstoupeno z důvodu neschopnosti dokončit dílo v termínu.

Žalobce uvedl, že shora označené smlouvy byly uzavřeny za účelem zhotovení a provozování komplexního podnikového informačního systému pro dlužníkovo účetnictví, vedení evidence zákazníků, fakturaci zákazníkům a kompletní komunikaci se zákazníky na základě replikace systému it.power, jenž dříve zhotovil a implementoval ve společnosti EP Energy Trading, a.s. (dále jen EPET). Dlužník požadoval, aby mu zhotovil kopii systému it.power (dále též jen Systém) a pro něj ho provozoval, což bylo předmětem SOD. Cena tohoto díla bez DPH byla sjednána v částkách 450 tis. Kč ke dni zahájení ověřovacího provozu a 400 tis. Kč ke dni akceptace díla jako celku. V průběhu realizace díla vznesl dlužník požadavek, aby nebyla aplikována kopie tohoto systému, nýbrž byl vytvořen nezávislý systém, což ve svém důsledku vyžadovalo dodatečné vícepráce, jež vyvolaly nejen změnu v termínu dodání, ale i v ceně. Na základě vzájemné dohody uzavřel s dlužníkem dodatek SOD spočívající ve sjednání potřebných 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) víceprací, posunutí termínu dokončení díla a sjednání (navýšení) ceny díla na částku 1.663.750,-Kč (včetně DPH). Z důvodu zachování právní jistoty požadoval, aby mu dlužník podepsal písemný dodatek SOD, což neučinil. Přesto dílo dlužníku dodal k ověřovacímu provozu, což potvrzují dlužníkem podepsané protokoly z 9. 9. a 20. 9. 2013. Pro finální implementaci díla byla potřebná součinnost dlužníka dle čl. 3.6 a přílohy 6 SOD, zejména dodání serverového certifikátu, sdělení klíčových uživatelů pro příslušné oblasti provozu systému a dokončení ověřovacího provozu. Přes jeho opakované urgence dlužník součinnost neposkytl, proto podle § 548 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ), od SOD pro prodlení objednatele (dlužníka) odstoupil. Jelikož dílo zhotovil fakticky v celém rozsahu, vyzval dlužníka k zaplacení jeho ceny; ta nebyla zaplacena, a proto požaduje po dlužníku též zaplacení sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z ceny díla dle čl. 8.1 SOD.

Žalobce uzavřel, že pro zhotovení Systému dle SOD bylo nezbytné, aby měl dlužník k dispozici příslušné softwarové a hardwarové prostředky nezbytné k jeho provozu, a protože jimi nedisponoval, musel si je opatřit, což učinil uzavřením LS, PLS a SSL. Tyto tři smlouvy však nebyly uzavřeny jako smlouvy závislé na SOD dle § 275 ObchZ, neboť měly svůj samostatný předmět plnění, jenž byl bez ohledu na realizaci díla dle SOD pro dlužníka samostatně hospodářsky využitelný, např. u jiných systémů založených na platformě software SAP poskytnutý dle LS.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že spornou pohledávku popřel zejména z důvodu, že dlužník od všech čtyř shora označených smluv odstoupil k 30. 12. 2013 poté, co opakovaně vyzýval žalobce k jejich splnění. Vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobce, že tyto smlouvy nebyly vzájemně provázané, což vyvrací i žalobcovo tvrzení v žalobě, že si dlužník musel pro zavedení Systému obstarat nezbytné softwarové a hardwarové prostředky, bez nichž nebylo lze dílo dodat, a že by je mohl dlužník využít samostatně. Zdůraznil, že dílo dle SOD, ani případně jiné plnění dle návazných smluv (LS, PLS a SSL) nebyly žalobcem dlužníku nikdy dodány. Dle SOD měl být Systém zhotoven a zprovozněn nejpozději k 1. 10. 2013 dle stanoveného harmonogramu. Nemohl-li dlužník nezhotovené dílo užívat, nemohl užívat ani plnění dle LS, PLS a SSL. Odmítl též tvrzení žalobce, že s ním dlužník uzavřel dodatek SOD. Z těchto důvodů nevznikl žalobci nárok na zaplacení jakékoliv pohledávky vyplývající z uvedených smluv.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žaloba, že se určuje pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 4.808.143,16 Kč jako pohledávka pravá, se zamítá (bod I. výroku), zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 45.254,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (bod II. výroku) a České republice na účet Městského soudu v Praze ve výši 1.826,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku). 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

Soud prvního stupně zjistil:

-že žalobce přihláškou pohledávky P-4 věřitele č. 4 přihlásil nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 4.808.143,16 Kč tvořenou pohledávkami P1 až P4, jež žalovaný při přezkumném jednání 22. 6. 2015 z důvodů nedodání díla a odstoupení od smlouvy popřel a žalobci doručil dne 1. 7. 2015 vyrozumění o jejím popření;

-ze SSL, že v ní strany prohlásily, že žalobce jako poskytovatel bude na jejím základě implementovat pro objednatele (dlužníka) podnikový informační systém it.power (Systém), protože objednatel neměl k dispozici potřebnou hardwarovou (HW) platformu, rozhodl se proto pořídit si ji prostřednictvím hostingových služeb zajištěných objednatelem. V čl. II. smlouvy strany konstatovaly, že účelem pořízení služeb (zajištění hardwarové infrastruktury, konzultační a provozní podpora) poskytovatele je pro objednatele učinit tyto součástí řešení Systému. HW platforma měla mít parametry potřebné pro bezpečný, rychlý a spolehlivý provoz řešení Systému, na kterém měl objednatel poskytovat své obchodní služby v rozsahu definovaném LS (SAP, DocMaster, Zákaznický portál a Komunikační modul) a SOD. Dle čl. III. smlouvy mělo být plnění poskytováno od 15. 8. 2013 do 31. 8. 2016 a místem plnění bylo určeno sídlo poskytovatele a objednatele;

-z LS, že se žalobce jako poskytovatel zavázal v jejím čl. 2.1 poskytnout dlužníkovi jako nabyvateli nevýhradní, časově neomezenou licenci k výkonu práva užít software DocMaster Documentum pro řízení vztahů se zákazníky, komunikační modul Obchodník/OTE pro komunikaci registrovaného obchodníka se systémem Operátorem trhu a zákaznický portál pro internetovou komunikaci se zákazníky. Dle čl. 4.1 smlouvy bylo místem dodání softwaru sídlo nabyvatele nebo místo jím určené. Dle čl. 4.2 se poskytovatel zavázal dodat nabyvateli licencované produkty na hmotných nosičích dat (CD), nebo jinak zajistit nabyvateli přístup k předmětnému software, a to nejpozději do 2 týdnů od podpisu smlouvy a převzetí dodávky předmětného software potvrdí nabyvatel poskytovateli podpisem příslušného předávacího protokolu;

-z PLS, že žalobce poskytl dlužníkovi právo užívat počítačové programy SAP a dle přílohy č. 1 bylo stanoveno, že objednatel bude mít licence k dispozici nejpozději 1. 8. 2013;

-ze SOD, že byla uzavřena mezi žalobcem jako zhotovitelem a dlužníkem jako objednatelem s tím, že zhotovitel implementoval v EPET Systém na bázi systému SAP a že EPET souhlasí s poskytnutím nastavení systému ve prospěch objednatele. Dle čl. 1.2 smlouvy se strany dohodly na implementaci díla-spočívající v oddělení systému instalovaného v EPET a jeho replikaci vč. dat náležejících objednateli na HW platformu objednatele. V čl. 3 smlouvy se zhotovitel zavázal vytvořit a předat objednateli softwarové dílo, které mělo vzniknout na základě Systému implementovaného v EPET. Rozsah díla definovaly strany jako kopii stávajícího řešení implementovaného pro dlužníka v prostředí EPET, tzn., že systém 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) měl mít vlastnosti objednateli známé. Specifikaci úprav řešení a ostatních funkčností nezbytných k implementaci Systému pro objednatele strany zahrnuly do přílohy č. 1 (dle jejího bodu 1.3 mělo dílo realizované zhotovitelem zahrnovat: implementaci řešení, testování řešení, služby vedení projektu, zvýšenou podporu během ověřovacího produktivního provozu v celkovém rozsahu 15 MD s dostupností konzultantů zhotovitele v místě plnění, poskytnutí užívacích práv ke customizacím rozšiřujícím komponentám a rozhraním). V bodu 3.4 smlouvy se strany dohodly, že si objednatel před zahájením implementace díla pořídí licence SW produktů u zhotovitele na základě samostatných licenčních ujednání. Podle bodu 3.5 smlouvy měl Systém provozován na hardwarové platformě provozované formou hostingu, pořízeného zhotovitelem. V čl. 4 smlouvy bylo za místo plnění a předání díla určeno sídlo objednatele, stanovení termínu dodání bylo ponecháno ustanovením přílohy č. 2 (strany si smluvily termín předání díla do 30. 9. 2013). V čl. 5 smlouvy bylo stanoveno, že změny díla musí být sjednány písemně dodatkem. Dle čl. 6 smlouvy předání a převzetí díla mělo proběhnout formou akceptace, která měla zahrnovat porovnání skutečných vlastností díla s akceptačními kritérii definovanými v úvodní etapě projektu. O akceptaci díla měl být proveden písemný akceptační protokol, přičemž akceptaci měly podléhat dílčí plnění: systém SAP ERP, systém SAP IS-U CCS, komunikační modul obchodník/OTE, systém DocMaster Documentum, zákaznický portál, ověřovací produktivní provoz v délce trvání 1 kalendářního měsíce od předání do produktivního provozu se zvýšenou podporou zhotovitele. Akceptací ukončení ověřovacího provozu mělo být dílo předáno jako celek. Dle bodu 6.3 smlouvy měl zhotovitel o termínu zahájení akceptace informovat písemně a dle bodu 6.4 jestliže dílo splní akceptační kritéria, byl zhotovitel povinen dílo bez zbytečného odkladu předat a objednatel povinen bez zbytečného odkladu převzít. Dle bodu 6.5 smlouvy měl objednatel v případě, že dílo nesplňuje stanovená akceptační kritéria bezodkladně doručit zhotoviteli písemnou zprávu, v níž uvede nedostatky, zpráva mohla být nahrazena zápisem z jednání. Po nápravě nedostatků by byla provedena akceptace znovu, dokud zhotovitel nesplní veškerá akceptační kritéria. Dle čl. 15 smlouvy byl objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud byl zhotovitel v prodlení s dodáním díla déle než 30 dní a nezjednal nápravu ani do 10 dnů od doručení písemného oznámení objednatele o prodlení. V příloze č. 4 byla stanovena splatnost ceny díla: 450.000,-Kč ke dni zahájení ověřovacího provozu, 400.000,-Kč ke dni akceptace díla jako celku. Dále v ní strany zdůraznily, že implementace díla je podmíněna naplněním bodu 3.4 a 3.5 (tj. poskytnutí licence zhotovitelem a HW uložiště);

-z předávacího protokolu z 9. 9. 2013, že Z. Starečková za dlužníka převzala předmět dodávky-předání systému CRM do ověřovacího provozu dle SOD v platném znění (s ručně dopsaným upřesněním-nainstalování systému, školení zatím neproběhlo);

-z předávacího protokolu z 20. 9. 2013, že Z. Starečková za dlužníka převzala předmět dodávky-předání systému SAP do ověřovacího provozu dle SOD v platném znění (s ručně dopsaným upřesněním-nainstalování systému, školení zatím neproběhlo); 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

-z e-mailu žalobce (odesílatele P. Jandy) z 3. 9. 2013 adresovaného dlužníkovi, že v příloze zaslal návrh dodatku smlouvy a projevil připravenost setkat se s dlužníkem nad ním a vysvětlit změny;

-z písemného nepodepsaného návrhu dodatku č. 1 datovaného 30. 8. 2013, že žalobce navrhoval interval ověřovacího produktivního provozu od 16. 9. 2013 do 15. 10. 2013;

-z dohody uzavřené mezi SAP ČR, spol. s r.o. a žalobcem ze dne 6. 12. 2013 o ukončení objednávky SAP Business All-in-One z 31. 7. 2013, že se strany dohodly na ukončení služeb údržby poskytované dlužníkovi jako koncovému zákazníkovi k 31. 12. 2013;

-z e-mailu žalobce (L. Martínka) adresovaného Z. Starečkové z 9. 9. 2013, že byly vytvořeny přístupy do CRM 4 uživatelům a z e-mailu pí. Volhejnové z 8. 10. 2013 bylo zjištěno, že byla založena jako uživatel v testovacím i produktivním systému; -z listiny vyjeté ze systému SAP k uživateli STARECKOVA (září 2013 a říjen 2013) a k uživateli VOLHEJNOVA (říjen 2013 až leden 2014), že u zaměstnanců dlužníka byla systémem zaznamenána činnost; -z e-mailové korespondence mezi L. Martínkem, Z. Starečkovou a L. Lukešovou z 15. 8. 2013, že v prostorách společnosti Atento bylo plánováno školení;

-z e-mailové korespondence mezi L. Martínkem a K. Lamačem z 9. 9. 2013, že EPET provedl kontrolu odstranění dat EPET ze systému určeného pro dlužníka a odsouhlasil další práce na předání systému CE;

-z e-mailové korespondence mezi L. Martínkem a Z. Starečkovou z 1. 10. 2013 až 2. 10. 2013, že L. Martínek naléhavě žádal Z. Starečkovou o podepsání předávacích protokolů, a že Z. Starečková jej požádala o papírové výstupy všech dat ze SAPu po migraci s tím, že pak bude možné konzultovat předání CRM a SAP, který byl nainstalován, a následně konzultovat i dodatek ke SOD; L. Martínek jí sdělil, že příprava reportu vyžaduje delší časový úsek a že se jej budou snažit dodat do konce týdne;

-z výzvy ze dne 22. 11. 2013, že v reakci na výzvu dlužníka z 19. 11. 2013 žalobce zrekapituloval stav díla tak, že dlužník obdržel práva k užití SW a užívání HW platformy, že převzal do ověřovacího provozu subsystém CRM dne 9. 9. 2013 a subsystém ERP 20. 9. 2013. Po tomto předání žalobce očekával realizaci ověřovacího provozu a příslušná školení, které dlužník samostatně dohodl s předchozím spolumajitelem EPET. Dne 10. 10. 2013 dlužník požádal o ukončení projektu, 19. 11. 2013 žalobce obdržel výzvu k plnění díla, a že žalobce dlužníka vyzval k součinnosti, a to dodání serverového certifikátu (žádáno 7. 10. 2013), nominaci klíčových uživatelů a návrhu termínů pro jejich proškolení, dodání přehledu rolí pro pojmenované uživatele (požadováno 23. 9.), ukončení ověřovacího provozu s tím, že nesplnění požadavků žalobci neumožnilo dílo dokončit; 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

-z výzvy ke zjednání nápravy/plnění z 19. 11. 2013, že dlužník neuznává nároky uplatněné fakturami žalobce, neboť nedošlo k předání díla, a současně vyzval žalobce ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy ke zjednání nápravy v prodlení s plněním díla, obdobně vyzval žalobce k nápravě i u plnění z ostatních smluv, výzva byla odeslána 19. 11. 2013;

-z odstoupení od smlouvy z 30. 12. 2013 vč. dodejky, že dlužník odstoupil od všech předmětných smluv, neboť ani přes výzvu z 19. 11. 2013 nebylo dlužníkovi dílo do dne odstoupení dodáno. Žalobce byl v prodlení s dodáním díla od 1. 10. 2013, výzva ke zjednání nápravy byla žalobci doručena 20. 11. 2013. Od licenční smlouvy dlužník odstoupil dle § 345 ObchZ, čl. 9.3 smlouvy a § 356 ObchZ, protože neměl přístup k software z důvodu prodlení s předáním díla dle SOD, na kterou je licenční smlouva navázána, obdobně odstoupil i od ostatních smluv;

-z protokolu o předání ze dne 30. 7. 2013 sepsaného mezi EP ENERGY TRADING, a.s. a žalobcem za účelem užívání Systému dlužníkem na své samostatné hardwarové platformě bylo zjištěno, že uvedená možnost byla otevřena dohodou EPET a dlužníka, na jejím základě vydal EPET souhlas s oddělením části Systému a jeho replikací na HW platformu dlužníka, žalobci bylo předáno oprávnění implementovat ve prospěch dlužníka Systém v rozsahu, v jakém je implementován v EPET se specifickými úpravami, a že žalobce potvrdil převzetí všech přístupových práv k Systému potřebných pro implementaci identického řešení, resp. jeho části dlužníkovi na zařízení dlužníka;

-z e-mailu z 10. 10. 2013 zaslaného Z. Starečkovou žalobci, že vzhledem k souvislostem, které nastaly v průběhu implementace SAP a nefunkčnosti systému pro potřeby společnosti bylo dohodnuto s p. Krupkou a p. Jandou ukončení jakýchkoliv prací s tím spojených a celkové ukončení SOD a z e-mailu z 15. 10. 2013 zaslaného P. Jandou dlužníkovi, že žalobce zastavil implementační práce těsně před předáním do ověřovacího provozu jen z důvodu absence certifikátu a s ním spojené komunikace;

-z e-mailů účastníků z 20. 12. 2013 až 27. 12. 2013 byly zjištěny neshody o to, která strana má povinnosti zajistit čestné prohlášení pro získání certifikátu od CA, který měl dlužníkovi umožnit komunikaci s OTE;

-z výpovědi svědkyně Z. Starečkové, bývalé zaměstnankyně dlužníka, že instalace systému u dlužníka L. Martínkem trvala cca 15 minut, poté svědkyni ukázal ikonu SAP, ale nikterak neověřovali data a fungování systému. Následně se do systému pokoušeli dostat, ale nevěděli, co s ním mají dělat, jen zkoušeli klikat na různé ikony, neproběhlo žádné školení. Nejdříve měla proběhnout testovací verze, ale nedošlo k tomu. Kvůli neplnění smlouvy, byli nuceni domluvit se s jinou firmou, která nainstalovala jiný systém, byli proškoleni a odzkoušeli si ostrou verzi během dvou měsíců, systém byl spuštěn od 1. 1. 2013 (zřejmě 2014); 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

-z výpovědi svědka R. Melče, že pracoval pro dlužníka jako OSVČ a zajišťoval technické zázemí, důvod nepředání díla spatřoval ve sporu žalobce s EPET na přenosu dat. Vše se dělalo na platformě HW EPET, který sám užíval systém SAP. Jednání probíhala do září 2013, kdy se dlužník musel rozhodnout, zda bude pokračovat, nebo práce zastaví. Data do systému museli zadávat znovu ručně;

-z výpovědi svědka L. Martínka, projektového manažera žalobce, že dlužníkovi byl předán do ověřovacího provozu CRM systém, byl nainstalován a byly vytvořeny uživatelské přístupy, školení neproběhlo. Druhým protokolem byl předán systém SAP v rozsahu ERP, části IS-U a komunikační modul. K 20. 9. 2013 měla p. Starečková přístup do systému a mohla tam pracovat. Předáním byla spuštěna fáze ověřovacího provozu. Z. Starečková požádala o vytvoření reportu, žalobce jej dodal a dlužník přestal na projektu spolupracovat. Dílo bylo dle něj předáno jako celek, protože samostatně by nebylo funkční, práce byly zastaveny v bodě ověřovací provoz. Žalobce nerealizoval školení klíčových uživatelů, protože tito nebyli, bylo to věcí dlužníka. Ověřovací provoz byl věcí objednatele a na základě jeho informací dochází ke korekcím, k žádným však nedošlo, protože u dlužníka nebyl nikdo, kdo by se systémem pracoval. EPET dala souhlas k migraci dat, jinak by to nemohli provést. Systém mají uchován včetně dat. K předloženým listinám ze systému SAP k uživateli STARECKOVA (září 2013 a říjen 2013) a k uživateli VOLHEJNOVA (říjen 2013 až leden 2014) uvedl, že se z nich nedá vyčíst, co konkrétně kdo dělal, ale do jakých oblastí nahlížel. K výzvám k součinnosti ze strany žalobce nedošlo, dle smlouvy žalobce čekal na činnost dlužníka, neboť předáním díla došlo k zahájení ověřovacího procesu;

-z výpovědi svědka P. Jandy, zaměstnance žalobce, podílejícího se na přípravě díla smluvně, že nebyl ukončen ani ověřovací provoz díla. U předání díla nebyl, dle protokolu o předání SAP měla být předána HW platforma, na ní byly nainstalovány licence SAP, licence tří dalších produktů. Dlužník neposkytl součinnost, měl dát k dispozici svůj obchodní tým, který by dílo převzal a který by žalobce vyškolil. Byla provedena jen dílčí školení, nebyl jim přítomen, školiteli byli lidé z dodavatelské firmy. Dílo bylo předáno ve dvou částech do ověřovacího provozu, nebylo předáno včas, protože EPET nedodal systém ve stavu, v jakém jej měl žalobce původně dostat. Sepsal dodatek, který nebyl podepsán, ale p. Melč s p. Linhartem se vším souhlasili, žalobce netrval na administrativním ukončení. Kdyby je netlačil čas, práci by zastavili a čekali na podpis dodatku. Práce byly zastaveny ve fázi ověřovacího provozu, který měl trvat jeden měsíc. Školení nebylo realizováno, neboť žalobce neobdržel žádnou připomínku k ověřovacímu provozu a v určité fázi tohoto povozu dlužník řekl, že již systém nepotřebuje.

Ke zjišťování skutkového stavu soud prvního stupně uvedl, že pro nadbytečnost zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku, jímž chtěl žalobce prokázat úplnost a funkčnost předaného díla a zpochybnit výpovědi svědků Starečkové a Melče, neboť jeho vypracování nebylo ani možné, když neexistuje úložiště, v němž by mělo být dílo uloženo. Disponuje-li žalobce jeho kopií, pak by nebyla zaručena jeho autenticita a jeho existence k termínu odevzdání díla, 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) neboť pouhá existence díla u žalobce nemůže být potvrzením o zahájení ověřovacího provozu, když dle čl. 6.3 SOD měl zhotovitel o termínu zahájení akceptace písemně informovat a nemůže ani potvrdit předání díla, což se mělo stát předávacím protokolem s místem plnění u dlužníka (čl. 4.1 SOD), avšak v průběhu roku 2015 došlo ke zpeněžení PC z majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu.

Na základě výše uvedených zjištění, cituje § 345 odst. 1 a 2, § 536 odst. 2, § 261 odst. 1 a § 275 odst. 2 ObchZ, a z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 3581/2012, soud prvního stupně konstatoval, že žalobce uzavřel s dlužníkem čtyři smlouvy za účelem vytvoření Systému vycházejícího ze stejného systému u EPET. Žalobcovo tvrzení o neshodách mezi dlužníkem a EPET a jejich vliv na změnu SOD nebylo v řízení prokázáno a samotná SOD počítala s úpravami systému používaného EPET. Žalobce částečně plnil dle SOD, což se podává z předávacích protokolů, zřízení uživatelských přístupů a listinných výstupů ze systému SAP, v nichž je zaznamenána činnost dvou uživatelů.

Soud prvního stupně dovodil, že předmětné smlouvy byly uzavřeny jako závislé dle § 275 odst. 2 ObchZ, neboť byly uzavřeny v rámci jednoho jednání v rozsahu týdne a představují kompaktní na sebe vázaný celek, jehož výsledkem měl být Systém, o jehož údržbu a správu se měl žalobce starat, což je zřejmé z účelu jejich uzavření. LS představovala pouze zajištění softwaru, který sám o sobě pro žalovaného neměl hospodářský význam, stejně samostatně nevyužitelná byla pro dlužníka SSL bez ostatních smluv. Smlouvy na sebe vzájemně odkazují a jsou logicky provázané, např. v čl. II. SOD strany konstatovaly, že účelem pořízení služeb (zajištění hardwarové infrastruktury, konzultační a provozní podpora) poskytovatele je pro objednatele učinit tyto součástí řešení Systému. V bodu 3.4 SOD se strany dohodly, že si objednatel před zahájením implementace díla pořídí licence SW produktů u zhotovitele na základě samostatných licenčních ujednání. Z ustanovení bodu 3.5 SOD vyplývá, že systém měl být provozován na hardwarové platformě provozované formou hostingu, pořízeného zhotovitelem (totéž zdůrazněno v příloze č. 4 SOD), a z čl. II. SSL, že poskytovaná HW platforma má mít parametry potřebné pro bezpečný, rychlý a spolehlivý provoz řešení Systému, na kterém bude objednatel poskytovat své obchodní služby v rozsahu definovaném LS SAP, DocMaster, Zákaznický portál a Komunikační modul a SOD. Námitku žalobce, že software SAP byl pro dlužníka užitelný i samostatně shledal v konkrétním případě z výše uvedených důvodů bezdůvodnou, i když bez přihlédnutí k okolnostem dané věci, je tvrzení žalobce o širší užitelnosti systému SAP pravdivé. Pokračoval, že jakékoliv změny SOD dle ujednání musí být provedeny písemně, přesto by mohla být smlouva změněna i ústně, pokud by žalobce prokázal vůli obou stran. Žalobce neprokázal, že došlo k ústnímu uzavření dodatku SOD, ačkoliv tuto skutečnost prokazoval protokoly z jednání z 27. 8. 2013 a z 30. 8. 2013, jež však nebyly autorizovány dlužníkem a není možné z nich ústní uzavření dodatku dovodit. Naopak z e-mailu P. Jandy z 3. 9.2013 se podává, že dlužníkovi zaslal návrh dodatku smlouvy, přičemž žalobce projevil připravenost setkat se s dlužníkem nad návrhem dodatku a vysvětlit změny. To vyvrací tvrzení žalobce o uzavřeném ústním dodatku ke konci srpna 2013, přestože žalobce situaci objasňoval snahou 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) o potvrzení již ústně uzavřeného dodatku. Uvedenému odpovídá i e-mailová korespondence mezi L. Martínkem a Z. Starečkovou z 1. 10. 2013 až 2. 10. 2013, v níž se Z. Starečková v souvislosti se žádostí o papírové výstupy všech dat ze SAP po migraci, zmiňuje o následné možnosti konzultovat i dodatek ke SOD.

Soud prvního stupně uzavřel, že při plnění SOD se žalobce nedostal k okamžiku zahájení ověřovacího provozu a následkem toho se nestala splatná ani první část ceny díla, která byla vázána na den zahájení ověřovacího provozu (příloha č. 4 SOD) a nebyly tak splněny podmínky pro úhradu již vykonané práce na díle, a proto žalobu zamítl, neboť žalobce neunesl důkazní břemeno.

Výrok o přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému odůvodnil § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř.) a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů za právní zastupování advokátem; výrok o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil § 139 odst. 1 a § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť představují úhradu svědečného jím vyplacené svědkyni Starečkové.

Tento rozsudek napadl v zákonem stanovené lhůtě žalobce a navrhl, aby ho odvolací soud změnil tak, že žalobě vyhoví. Zdůraznil, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci, pokud neprovedl jím navržený důkaz, tj. vyhotovení znaleckého posudku k prokázání úplnosti a funkčnosti předaného díla a ke zpochybnění výpovědí svědků Starečkové a Melče, když formuloval zadání pro znalce. Ten by měl určit, zda jím dodané dílo dle SOD je kompletním Systémem obsahující jeho jednotlivé části a zda v sobě zahrnuje a využívá licence pro program SAP, DocMaster Documentum, Komunikační modu Obchodník/OTE a Zákaznický portál, zda cena za dílo dle SOD je přiměřená charakteru a povaze předmětného plnění a zda v něm byly provedeny jakékoliv úpravy měnící jeho rozsah a charakter po 20. 9. 2013 a případně jaké. Dále pak zopakoval argumentaci prezentovanou před soudem prvního stupně o uzavření dodatku SOD a dodání díla dlužníku dle předávacích protokolů, jimiž byl dlužník současně vyzván, aby zahájil akceptaci díla, tj. porovnání předaného díla s jeho náležitostmi dle SOD včetně ověřovacího provozu. Dlužník měl dle čl. 6.5 SOD mu doručit písemnou zprávu, v níž uvede zjištěné nedostatky, k tomu však musí dílo vyzkoušet a provést ověřovací provoz. Nelze tedy přenášet odpovědnost za neprovedení a nezahájení ověřovacího provozu na něj, což neodpovídá nejen účelu SOD, ale ani logice obchodního vztahu.

Žalovaný navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Namítl, že za situace, kdy není k dispozici ani počítač, v němž mělo být dílo žalobcem nainstalováno, nemůže být jeho údajná blíže nespecifikovaná kopie či záloha, o jejímž obsahu mu není nic známo, relevantním důkazem o vlastnostech díla, jeho funkcionalitě či dokladem o zahájení ověřovacího provozu. Znalecky lze zkoumat jen přímý předmět, nikoliv jeho kopii, jež nemůže zaručit, že se jedná o autentickou verzi originálu. Žalobce identický systém vytvořil u EPET a tedy nemůže být zřejmé co, kdy a v jakém rozsahu bylo zkopírováno. Ze SOD ani neplyne, jaké vlastnosti s odkazem na objektivně měřitelné parametry by dílo mělo mít, což žalobce ani netvrdí, přičemž objektivně měřitelné může být jen to, co bylo prokazatelně 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) předáno a kdy vzniklo právo na plnění; ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna. Dále odkázal na odbornou literaturu, z níž se podává, že posouzení, zda je dílo v IT skutečně provedeno bez vad a nedodělků, je zpravidla téměř nemožné, a proto je ve smlouvách třeba sjednat speciální akceptační mechanismy prováděné za účasti obou smluvních stran se zachycením jejich výsledku v akceptačním protokolu. Zopakoval předchozí argumentaci o obsahové závislosti LS, PLS a SSL na dodání plnění ze SOD a odmítl tvrzení žalobce, že došlo k uzavření dodatku ke SOD a že předávací protokoly z 9. 9. a 20. 9. 2013 nepředstavují předání celého díla.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněno.

Podle § 275 ObchZ je-li uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny, posuzuje se každá z těchto smluv samostatně (odst. 1). Jestliže však z povahy nebo stranám známého účelu smluv uvedených v odstavci 1 při jejich uzavření zřejmě vyplývá, že tyto smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, vznik každé z těchto smluv je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z těchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím splnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky (odst. 2). Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně, jestliže z povahy nebo účelu smluv vyplývá, že pouze jedna nebo více těchto smluv závisí na jedné nebo více smlouvách jiných (odst. 3).

Podle § 345 ObchZ znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla (odst. 1). Pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné (odst. 2). Oznámí-li strana oprávněná požadovat plnění smluvní povinnosti druhé strany, že na splnění této povinnosti trvá, nebo nevyužije-li včas právo odstoupit od smlouvy podle odstavce 1, je oprávněna odstoupit od smlouvy jen způsobem stanoveným pro nepodstatné porušení smluvní povinnosti; stanoví-li pro dodatečné plnění lhůtu, vzniká jí právo odstoupit od smlouvy po uplynutí této lhůty (odst. 3).

Podle § 346 ObchZ znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta (odst. 1). Jestliže však strana, jež je v prodlení, prohlásí, že svůj závazek nesplní, může druhá strana od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím (odst. 2). 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

Podle § 350 ObchZ je-li dodatečná lhůta poskytnutá k plnění nepřiměřená a oprávněná strana odstoupí od smlouvy po jejím uplynutí, nebo oprávněná strana odstoupí od smlouvy bez poskytnutí dodatečné lhůty pro plnění, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, jež měla být poskytnuta k plnění povinností (odst. 1). Při poskytnutí dodatečné lhůty může oprávněná strana druhé straně prohlásit, že odstupuje od smlouvy, jestliže druhá strana nesplní svou povinnost v této lhůtě. V tomto případě nastávají účinky odstoupení marným uplynutím této lhůty, je-li přiměřená nebo uplynutím přiměřené lhůty, jestliže stanovená lhůta nebyla přiměřená (odst. 2).

Podle § 351 ObchZ odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy (odst. 1). Strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených (odst. 2).

Podle § 536 ObchZ smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení (odst. 1). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (odst. 2). Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (odst. 3).

Podle § 548 ObchZ objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla (odst. 1). Odstoupil-li zhotovitel od smlouvy pro prodlení objednatele a nespočívá-li překážka pro splnění povinnosti objednatele v okolnostech vylučujících odpovědnost (§ 374), náleží zhotoviteli cena, na kterou má nárok na základě smlouvy. Od této ceny se však odečte to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu (odst. 2).

Podle § 554 ObchZ zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla (odst. 1). Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany (odst. 6). 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015)

Odvolací soud považuje skutková zjištění soudu prvního stupně a na jeho základě provedené právní hodnocení za správné a pro stručnost na ně odkazuje. Soud prvního stupně správně posoudil jednání stran SOD směřující k uzavření jejího dodatku, k němuž na základě návrhu žalobce nedošlo, a to ani v ústní formě, shodně jako jednání žalobce a dlužníka při uzavření všech čtyř smluv, jež jsou vzájemně provázané a podmíněné ve smyslu § 275 odst. 2 ObchZ. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že pro realizaci SOD bylo třeba smluvně zajistit celý komplex realizačních kroků, jež by umožnily vyhotovit a zprovoznit Systém.

Žalobce při jednání před odvolacím soudem potvrdil, že plnění dle LS, PLS a SSL nebylo realizováno dle jednotlivých ujednání v těchto smlouvách. Převzetí dodávky dle čl. 4.2 LS měl potvrdit dlužník podpisem předávacího protokolu, shodně i dle čl. 4.1 PLS a dle čl. V. SSL měl dlužník provést úhradu poskytnutého plnění na základě akceptace dodaného plnění a faktury, avšak uvedené protokoly či akceptace nebyly vyhotoveny a dlužníkem potvrzeny. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že dodal plnění podle LS, PLS a SSL, nevznikl mu nárok ani na zaplacení ceny (ne) dodaného plnění, proto již z těchto důvodů není oprávněn požadovat její úhradu s požadovanými úroky z prodlení; již z těchto důvodů bylo namístě žalobu ohledně přihlášených pohledávek P2 až P4 zamítnout.

Je tedy namístě závěr, že nedodání plnění dle jednotlivých smluv pak mělo dopad na nesplnění samotné SOD a způsobilo zánik nejen těchto smluv samotných, ale i SOD. Ve SOD byl sjednán časový harmonogram plnění (příloha č. 2), podle něhož měl být od 1. 9. 2013 do 30. 9. 2013 zahájen ověřovací provoz se zvýšeným dohledem zhotovitele, k čemuž ovšem nedošlo, od 1. 10. 2013 měl být zahájen produktivní provoz. Podstatné pro plnění díla, jak správně dovodil soud prvního stupně, byla skutečnost, že při jeho předání a převzetí nebylo postupováno v souladu s čl. 6 SOD. Proto žalobci nevznikl ani nárok na zaplacení ceny díla, tedy přihlášené pohledávky P1 s příslušenstvím ve znění (neuzavřeného) dodatku SOD jeho provedením (§ 536 a § 554 ObchZ).

Odvolací soud dospěl k závěru, že vyzval-li dlužník žalobce dopisem z 13. 11. 2013 ke splnění jednotlivých smluv dle § 345 ObchZ v dodatečně stanovených lhůtách obsažených v jednotlivých smlouvách a žalobce dodání plnění v požadované lhůtě nesplnil, dostal se žalobce do prodlení s jejich plněním. Dlužníkem určená dodatečná lhůta daná žalobci ke splnění smluv byla přiměřená nejen s ohledem na ujednání ve smlouvách, ale též i na délku prodlení. Proto dlužník oprávněně od všech smluv dopisem z 30. 12. 2013 odstoupil dle § 351 ObchZ, neboť žalobce porušil povinnosti z uvedených smluv; tím došlo k zániku všech práv a povinností z nich vyplývajících. Žalobci se nepodařilo prokázat, jaké plnění dlužníku poskytl, jež by mu měl dlužník vrátit, event. vydat jejich peněžní ekvivalent. Za situace, kdy žalobce své povinnosti dodat plnění dle jednotlivých smluv neprokázal důkazy o splnění, není namístě tuto skutečnost znalecky zkoumat, neboť se nejedná o odborné posouzení skutkového stavu (znalec by měl zkoumat, co bylo dlužníku plněno, nikoliv zda mu bylo plněno). Proto neobstojí ani argumentace žalobce, že od SOD odstoupil dle § 548 odst. 2 ObchZ, 159 ICm 2800/2015 (MSPH 59 INS 4016/2015) neboť nebyly splněny podmínky pro odstoupení pro nezaplacení ceny díla, to vše za situace, kdy dlužník od SOD odstoupil již k 30. 12. 2013.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadený rozsudek z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů za právní zastupování advokátem ve výši dvou úkonů právní pomoci podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), ve výši 3.100,-Kč za úkon, tj. 6.200,-Kč, a dvou paušálních náhrad režijních nákladů dle § 13 odst. 3 AT ve výši 300,-Kč za úkon, tj. 600,-Kč, tedy celkem 6.800,-Kč, což s připočtením 21 % DPH, jejímž plátcem zástupce žalovaného je, dle § 137 odst. 1 o.s.ř., tj. 1.428,-Kč, činí odměna celkem 8.228,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 13. prosince 2017

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela