103 VSPH 875/2017-125
č. j. 59 ICm 1206/2015 103 VSPH 875/2017-125 (KSPA 59 INS 4366/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v právní věci žalobce: Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Břevnice 16 zastoupen JUDr. Pavlem Průšou, advokátem se sídlem Chotěboř, Klášterní 92 proti žalovanému: JUDr. Jaroslav Svoboda se sídlem Brno, Heršpická 6, insolvenční správce dlužnice Senior Chrudim, s.r.o. se sídlem Chrudim, Resslovo náměstí 113, IČO 27154301 zastoupen Mgr. Miroslavem Sládkem, advokátem se sídlem Brno, Heršpická 6 o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužnice, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č. j. 59 ICm 1206/2015-107 ze dne 6. září 2017

takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č. j. 59 ICm 1206/2015-107 ze dne 6. září 2017 se v bodu II. výroku mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 30.816,67 Kč. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení 2.238,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Miroslava Sládka, advokáta se sídlem v Brně.

Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou proti žalované domáhal vyloučení movitého majetku-osobního vozidla Hyundai Terracan Diesel RZ 3E83658 (dále jen Vozidlo), z majetkové podstaty dlužnice Senior Chrudim, s.r.o. 2. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu na vyloučení Vozidla z majetkové podstaty dlužnice zamítl (bod I. výroku) a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 34.930,67 Kč (bod II. výroku). 3. Soud prvního stupně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu za právní zastupování advokátem v rozsahu sedmi úkonů právní služby po 3.100 Kč za úkon dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), tj. 21.100 Kč, a sedmi náhrad hotových režijních nákladů v paušální částce 300 Kč za úkon, tj. 2.100 Kč, cestovné z Brna do Pardubic a zpět osobním vozidlem za ujetých 544 km, tj. 3.268,32 Kč, dále 18 půlhodin za ztrátu času po 100 Kč za jednu půlhodinu, tj. 1.800 Kč, což vše navýšené o DPH ve výši 6.762,35 Kč představuje celkem 34.930,67 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. isir.justi ce.cz 59 ICm 1206/2015 (KSPA 59 INS 4366/2014)

4. Tento rozsudek napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti bodu II. výroku, neboť považuje jejich výši za nesprávně stanovenou. Namítl, že z odůvodnění rozsudku není zcela zřejmé, jaké úkony právní služby a tomu odpovídající paušální náhrady nákladů zástupce žalovaného učinil, neboť se ve věci uskutečnila jen dvě jednání a lze připustit jako další úkony zástupce převzetí věci a vyjádření k žalobě. Namítl, že hodnota úkonů právní služby je nesprávně kalkulována z částky 50.000 Kč, ačkoliv spor je veden o movitou věc, jejíž hodnota je odhadována na částku cca 20.000 Kč. Rovněž nelze ověřit dle odůvodnění správnost výpočtu náhrady cestovních výloh, nehledě na skutečnost, že jsou osvobozeny od DPH. Proto navrhl, aby odvolací soud změnil v této části rozsudek a přiznal žalovanému náklady, jež mu v řízení vznikly a cestovní výlohy v souladu se zákonem a zavázal žalovaného k náhradě nákladů odvolacího řízení. 5. Žalovaný k odvolání žalobce navrhl v napadené části rozsudek potvrdit, neboť jeho právní zástupce uskutečnil sedm úkonů právní služby, a to: převzetí a přípravu zastoupení, dále učinil ve věci čtyři písemná podání (souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání z 22. 6. 2016, vyjádření k žalobě z 22. 6. 2015, vyjádření z 5. 10. 2015 a z 28. 7. 2015) a zúčastnil se dvou jednání před soudem prvního stupně. 6. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadený rozsudek v bodu II. výroku a řízení jeho vydání předcházející, aniž by nařizoval v souladu s § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné. 7. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení. 8. Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f) IZ. 9. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. Odvolací soud sdílí námitky žalobce, že z odůvodnění napadeného rozsudku není zcela zřejmé, za které úkony právní služby zastupujícího advokáta přiznal soud prvního stupně žalovanému náhradu za sedm úkonů bez bližší specifikace, jak žalovaný uvedl ve vyúčtování předloženém při jednání 6. 9. 2017 a jež blíže specifikoval až ve vyjádření k odvolání žalobce. Odvolací soud dospěl k závěru, že v případě podání žalovaného z 22. 6. 2017, jenž vyjádřil toliko souhlas, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a tuto skutečnost sdělil v samostatně soudu prvního stupně zaslané zásilce a současně ve stejný den k výzvě soudu zaslal vyjádření k žalobě zaslané rovněž v samostatné zásilce, přičemž obě zásilky byly odeslány ze shodné odesílací pošty současně, nepovažuje sdělení žalovaného spočívajícího v souhlasu s jednáním bez nařízení jednání za úkon, jenž by měl být samostatně honorován, byť žalovaný reagoval na dvě výzvy soudu prvního stupně. 11. Odvolací soud veden názory uvedenými v předchozím odstavci dovodil, že žalovanému přísluší náhrada nákladů za právní zastupování advokátem jen v rozsahu odměny za šest úkonů právní služby po 3.100 Kč za úkon dle § 9 odst. 4 písm. c) AT, tj. 18.600 Kč, a šest náhrad hotových režijních výdajů v paušální částce 300 Kč za úkon, tj. 1.800 Kč podle § 13 odst. 3 AT. Soud prvního stupně stanovil výši odměny správně podle § 9 odst. 4 písm. c) AT, neboť se v projednávané věci jedná o rozhodování v insolvenčním řízení a hodnota věci, jež by měla být

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 59 ICm 1206/2015 (KSPA 59 INS 4366/2014)

vyloučena ze soupisu majetkové podstaty dlužnice pro stanovení odměny advokáta, není pro věc podstatná. 12. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek v napadené části podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a stanovil výši náhrady nákladů za právní zastupování advokátem v rozsahu šesti úkonů právní pomoci po 3.100 Kč za úkon, tj. 18.600 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c) AT, a k tomu příslušejících šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za úkon právní pomoci podle § 13 odst. 3 AT, tj. 1.800 Kč, dohromady 20.400 Kč, dále přísluší žalovanému náhrada cestovného osobním vozidlem, jak ji vyčíslil ve vyúčtování (odvolací soud provedl přepočet požadovaného cestovného k jednání dne 16. 11. 2016 a 6. 9. 2017 a zjistil, že žalovaný fakticky požaduje o 142 Kč méně bez DPH), tedy v částce 3.268,32 Kč dle § 13 odst. 1 AT, a náhrada za promeškaný čas na cestě k oběma jednáním ve výši 18 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT (jedna cesta Brno-Pardubice a zpět v rozsahu 4 hod. 14 min.), tj. 1.800 Kč, tedy celkem 25.468,32 Kč, což s připočtením 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 5.348,35 Kč činí 30.816,67 Kč; úvaha žalobce, že je od DPH osvobozena částka náhrady cestovného není správná, neboť i z ní se tato daň odvádí. V odvoláním nenapadené části (bod I. výroku) zůstal rozsudek nedotčen (§ 206 o.s.ř.). 13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalovaný měl v odvolacím řízení neúspěch jen v nepatrné části, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů za právní zastupování advokátem ve výši odměny podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 2 písm. c) AT ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání žalobce), tj. 1.550 Kč a jedné náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, celkem 1.850 Kč navýšené o 21 % DPH ve výši 388,50 Kč, tj. celkem 2.238,50 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ);

Praha 23. ledna 2018

JUDr. Jindřich Havlovec, v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová.