103 VSPH 873/2015-74
72 ICm 2761/2014 103 VSPH 873/2015-74 (KSPH 42 INS 23656/2013)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně: Vlasta anonymizovano , anonymizovano , bytem Bělá 104, Turnov, zast. Mgr. Martinem Hamplem, advokátem se sídlem Dvůr Králové nad Labem, Palackého 741, proti žalovanému: JUDr. Jan Zůbek, insolvenční správce a společník společnosti LIQUIDATORS, v.o.s. se sídlem Praha 3, Radhošťská 1942/2, IČO 24817465, zast. JUDr. Pavlem Glazunovem, advokátem se sídlem Praha 9, Na Harfě 935/5D, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 72 ICm 2761/2014-46 ze dne 7. září 2015,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 72 ICm 2761/2014-46 ze dne 7. září 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou proti žalovanému domáhá určení pravosti do insolvenčního řízení přihlášené a žalovaným na přezkumném jednání dne 18. 7. 2014 popřené pohledávky ve výši 1.071.342,-Kč (dále jen sporná pohledávka) z titulu půjčených peněz dlužnici Vlastě Kenkušové. Vyrozumění o popření pohledávky žalovaným jí bylo doručeno 24. 7. 2014 s poučením o možnosti podat žalobu podle § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ). Přestože spornou pohledávku přihlásila jako vykonatelnou, žalovaný ji popřel jako nevykonatelnou s odůvodněním, že nepředložila k přihlášce pohledávky originály listin svědčící o její vykonatelnosti, ačkoliv takovou povinnost jí zákon neukládá, a že nedoložila poskytnutí půjčky 496.000,-Kč dlužnici, neboť nepředložila smlouvu o půjčce. Konstatovala, že důvodem vzniku přihlášené pohledávky je exekutorský zápis ze dne 27. 3. 2012 sp. zn. 158 EZ 8/2012 s dohodou o jeho vykonatelnosti sepsaný exekutorem JUDr. Janem Bohutínským. Dále se pak podrobně vyjádřila k jednotlivým v přihlášce sporné pohledávky specifikovaným nárokům.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně doposud nepředložila jediný důkaz o tom, že dlužnici reálně poskytla částku 500.000,-Kč, neboť jím nemůže být exekutorský zápis, jímž exekutor měl osvědčit, že mezi žalobkyní a dlužnicí byla uzavřena dne 27. 3. 2012 úplatná smlouva o půjčce v ústní formě, a dále se vyjádřil k jednotlivým nárokům uvedeným v přihlášce. Namítl, že není věcně legitimován, neboť insolvenčním správcem isir.justi ce.cz 72 ICm 2761/2014 (KSPH 42 INS 23656/2013) dlužnice byla ustanovena LIQUIDATORS, v.o.s., tedy subjekt odlišný od žalovaného, a proto již z tohoto důvodu by měla být žaloba zamítnuta.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu na určení pravosti sporné pohledávky zamítl (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

Vyšel ze zjištění, že usnesením č. j. KSPH 42 INS 23656/2013-A-20 ze dne 10. 3. 2014 byl zjištěn úpadek dlužnice a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byla ustanovena LIQUIDATORS v.o.s., IČO: 24817465, se sídlem Radhošťská 1942/2, 130 00 Praha 3. Usnesením č. j. KSPH 42 INS 23656/2013-B-11 ze dne 27. 10. 2014 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Žalobkyně přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P3 doručenou insolvenčnímu soudu dne 20. 3. 2014 přihlásila do insolvenčního řízení dvě zajištěné pohledávky za dlužnicí v celkové výši 1.071.342,00 Kč, dílčí pohledávka č. 1 byla co do částky 496.000,-Kč přihlášena jako vykonatelná a co do částky 395.342,-Kč jako nevykonatelná, dílčí pohledávka č. 2 ve výši 180.000,-Kč byla přihlášena jako vykonatelná, jež byly insolvenčním správcem přezkoumány jako nevykonatelné, neboť žalobkyně nedoložila jejich vykonatelnost, ani při přezkumném jednání konaném dne 18. 7. 2014, a jím popřené. Dne 24. 7. 2014 bylo žalobkyni doručeno vyrozumění insolvenčního správce o popření pohledávek a dne 18. 8. 2014 podala žalobkyně u soudu žalobu na určení popřených pohledávek proti JUDr. Janu Zůbkovi, insolvenčnímu správci a společníkovi společnosti LIQUIDATORS v.o.s., IČO: 24817465, se sídlem Radhošťská 1942/2, 130 00 Praha 3.

Cituje § 198 odst. 1 až 3 IZ, soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně byla řádně vyrozuměna o popření své pohledávky, která byla insolvenčním správcem přezkoumána jako nevykonatelná. Žalobkyně podala včas u insolvenčního soudu žalobu na určení své popřené pohledávky, avšak nebyla podána proti insolvenčnímu správci, ale proti ohlášenému společníkovi insolvenčního správce JUDr. Janu Zůbkovi. Uzavřel, že žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí popřené nevykonatelné přihlášené pohledávky podává věřitel proti insolvenčnímu správci, jestliže insolvenční správce pohledávku popřel, takže žalovaný v daném případě není s ohledem na výše uvedené pasivně legitimován, a proto z těchto důvodů žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) s respektováním skutečnosti, že v řízení úspěšnému žalovanému náklady nevznikly.

Včas podaným odvoláním proti tomuto rozhodnutí žalobkyně navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Napadenému rozhodnutí vytkl, že vykazuje znaky přepjatého formalismu, v jehož důsledku došlo k porušení ústavním pořádkem chráněného práva na spravedlivý proces, přičemž odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 127/96, jenž mimo jiné dovodil, že pokud procesní úkony účastníků obsahují zjevnou nesprávnost, jejíž odstranění umožňuje rovněž odstranit nedostatek podmínek v řízení, přičemž konstatování této zjevnosti nevyžaduje procesní aktivitu soudu (např. dokazování), nutno účastníkům řízení dát příležitost tuto nesprávnost odstranit. Opakem tohoto postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem 72 ICm 2761/2014 (KSPH 42 INS 23656/2013) je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a tím dotčení smyslu § 1 o.s.ř., čl. 90 Ústavy a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů, dospěl-li soud prvního stupně k závěru, že žalovaný není pasivně legitimován, měl ji vyzvat podle § 114 odst. 1 o.s.ř. k odstranění vad žaloby. Uzavřela, že shledal-li insolvenční správce její přihlášku sporné pohledávky za neúplnou či nepřezkoumatelnou, měl ji vyzvat k jejímu doplnění či opravě, nikoliv ji zařadit na přezkumné jednání jako nevykonatelnou a takto ji přezkoumat, neboť ji přihlásila jako vykonatelnou. Ve smyslu § 199 IZ měl tedy žalobu na popření její přihlášené pohledávky podat insolvenční správce.

Žalovaný navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Namítl, že žaloba žalobkyně nevykazuje vady v jeho označení, pro něž by měla být žalobkyně vyzvána soudem k jejich odstranění, neboť byl identifikován jménem, příjmením a povoláním, jakož i dalšími údaji, přičemž údaje o jeho bydlišti a datu narození může soud zjistit prostým nahlédnutím do veřejného obchodního rejstříku, v němž je LIQUIDATORS, v.o.s. zapsána, aniž by tato skutečnost vyžadovala jakýkoliv procesní úkon. Nedostatek věcné legitimace účastníků nikdy nepředstavuje vadu žaloby či nedostatek podmínky řízení, nýbrž je vždy důvodem pro zamítnutí žaloby, přičemž argumentoval zejména rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 697/97, podle něhož poučení soudu o tom, koho má žalobce žalovat, přesahuje meze poučovací povinnosti stanovené v § 5 o.s.ř.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání dle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), a dospěl k závěru, že tu nejsou důvody pro jeho potvrzení nebo změnu.

Podle § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř. řízení se zahajuje na návrh, který musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo) popř. též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel (žalobce) domáhá, přičemž je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo elektronické podobě.

Citované ustanovení vymezuje náležitosti žaloby po obsahové stránce. Tyto náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě, aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Právní charakteristiku skutku pak není povinen v návrhu uvádět, neboť vylíčení rozhodujících skutečností v první řadě slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce. Vylíčením rozhodujících skutečností žalobce dále plní svoji povinnost tvrzení (§ 101 o.s.ř.), již může plnit nejen v návrhu samotném, ale i později v rámci přípravy jednání nebo i při jednání; označením důkazů ke svým tvrzením plní žalobce svou povinnost důkazní 72 ICm 2761/2014 (KSPH 42 INS 23656/2013)

(§ 120 o.s.ř.), již lze splnit nejen v žalobě samotné, ale i v průběhu řízení (ve sporech koncentrovaných ze zákona do skončení prvního jednání ve věci). Zásadní pro posouzení projednatelnosti žaloby je nepochybné vyjádření, čeho se žalobce domáhá, neboť soud ve sporném řízení v každém okamžiku musí mít zcela jasný předmět sporu (viz dále § 95 a § 96 o.s.ř.), aby mohl dostát své povinnosti ve sporném řízení vyčerpat v rozsudku celý jeho předmět (§ 152 odst. 2 o.s.ř.).

Podle § 43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1); není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).

Podle citovaného ustanovení je podání vadné, neobsahuje-li všechny náležitosti, které musí zejména podle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř. obsahovat, nebo je-li nesrozumitelné nebo neurčité. Nesrozumitelné je podání, jestliže z hlediska způsobu vyjádření nelze dovodit, zda vůbec obsahuje náležitosti podání, jaké náležitosti jsou v něm uvedeny nebo zda jsou uvedeny všechny potřebné náležitosti; nejsou-li některé z nich přesně a jednoznačně vyjádřeny z hlediska jejich obsahu, je podání neurčité; jedná se například o žalobu, v níž vylíčení rozhodujících skutečností je natolik kusé, že nelze jednoznačně dovodit, jaký skutek má být předmětem řízení. Nápravu neúplného podání je možné zjednat jeho doplněním.

Z vyrozumění insolvenčního správce LIQUIDATORS, v.o.s. se sídlem Radhošťská 1942/2, Praha 3, IČ: 24817465 (dále jen Správce), adresované žalobkyni k podání žaloby na určení pravosti popřené pohledávky z 21. 7. 2014 (listy č. 36 a 37 spisu) odvolací soud zjistil, že Správce vyrozuměl žalobkyni o popření sporné pohledávky při přezkumném jednání dne 18. 7. 2014, jehož se nezúčastnila, již popřel jako nevykonatelnou, neboť nedoložila její vykonatelnost, a dále uvedl další důvody popření sporné pohledávky, s poučením, že žalobu je třeba podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci ve stanovené lhůtě. Vyrozumění bylo podepsáno ohlášeným společníkem Správce, jenž k podpisu připojil razítko Správce, v němž byl označen, jak uvedeno v první větě tohoto odstavce, a současně bylo dopsáno LIQUIDATORS, v.o.s., JUDr. Jan Zůbek, společník.

Odvolací soud se ztotožnil s námitkami žalobkyně, že uvedený postup soudu prvního stupně představuje přepjatý formalismus ve smyslu v odvolání citovaném nálezu Ústavního soudu. V projednávané věci je zcela zřejmé, že žalobkyně na vyrozumění Správce reagovala ve stanovené lhůtě podáním žaloby z 18. 8. 2014 (doručenou soudu téhož dne), jež vykazovala určité nesrovnalosti (§ 79 o.s.ř.) ohledně označení žalovaného, přesto z ní nepochybně vyplývá, že uplatňuje právo popřené v insolvenčním řízení vůči Správci, o jaké řízení jde a kterého dlužníka se týká, a že se tak jedná o spor jím vyvolaný. Způsob, jakým byl žalovaný označen, nevyvolává pochyb o tom, že žalovaným je právě Správce, za nějž jedná ohlášený společník JUDr. Zůbek, jenž byl insolvenčním správcem, coby fyzická osoba, zapsán do 26. 4. 2011, neboť k tomuto datu mu byla činnost insolvenčního správce 72 ICm 2761/2014 (KSPH 42 INS 23656/2013) pozastavena z důvodu § 9 odst. 1 písm. d) zák. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, když se stal ohlášeným společníkem Správce, což lze zjistit nahlédnutím do seznamu insolvenčních správců. Proto měl ve věci jednat a rozhodnout se žalovaným insolvenčním správcem LIQUIDATORS, v.o.s., nikoliv s JUDr. Zůbkem.

Pokud soud prvního stupně dovodil, že žalovaným je JUDr. Zůbek, měl postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. neurčitost v označení této osoby odstranit, neboť osoba žalovaného označena řádně též nebyla ve smyslu § 79 odst. 1 o.s.ř., když jednak není insolvenčním správcem, jednak uvedení sídla a identifikačního čísla u označeného žalovaného nebylo lze k této osobě přiřadit. Přesto soud prvního stupně ponechal označení žalovaného bez jakékoliv opravy.

Na základě toho odvolací soud dospěl k závěru, že napadený rozsudek nemůže obstát, a proto jej podle § 219a odst. 1, písm. a) a b) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení, v němž znovu věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 2. listopadu 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela