103 VSPH 846/2015-11
139 ICm 2547/2015 103 VSPH 846/2015-11 (KSPL 20 INS 28861/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Dominique anonymizovano , anonymizovano , bytem v Karlových Varech-Doubí, Svatošská 25, proti žalovanému: Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., IČO 601 97 609 se sídlem v Praze 3, Vinohradská 180, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 2547/2015-6 ze dne 30. září 2015

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 2547/2015-6 ze dne 30. září 2015 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně (v postavení dlužnice ve výše označeném insolvenčním řízení) podala incidenční žalobu vůči žalovanému s odůvodněním, že žalovaný dovozuje svou pohledávku za ní na rozhodnutích exekutora, upravující předběžné náklady exekuce, jež však dosud nejsou pravomocná. Tvrdila, že k předběžným nákladům patří náklady exekutora v exekučním řízení a také odměna exekutora z vymožené částky, jež však nejsou náklady oprávněného, který je nemůže zahrnovat do svých nákladů.

Usnesením č.j. 139 ICm 2547/2015-4 z 21.7.2015, doručené žalobkyni 29.7.2015, soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení doplnila a opravila své neurčité a nesrozumitelné podání označené jako incidenční žaloba tak, že identifikuje pohledávku, které se spor týká, resp. uvede pořadové číslo, pod nímž je vedena v insolvenčním rejstříku, uvede její výši, důvody jejího popření a důkazy, jimiž hodlá svá tvrzení prokázat; srozumitelně a určitě uvede, čeho konkrétně se domáhá. Uzavřel, že postupem podle § 43 o.s.ř. činí takto kroky k odstranění vad žaloby a poučil žalobkyně o tom, že nedoplní-li žalobu ve stanovené lhůtě podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítne.

Žalobkyně žalobu k výzvě soudu prvního stupně žalobu nedoplnila.

Napadeným usnesením soud prvního stupně žalobu odmítl (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Konstatoval, že v insolvenčním řízení vedeném s dlužnicí bylo usnesením č.j. KSPL 20 INS 28861/2014-B-14 z 22.7.2015 neschváleno dlužničino oddlužení a byl na její majetek prohlášen konkurs; proti rozhodnutí podala dlužnice odvolání, o němž nebylo (KSPL 20 INS 28861/2014) rozhodnuto. Uvedl dále, že 30.6.2015 mu byla doručena žaloba na určení pravosti popřené pohledávky, ač podle § 192 odst. 3 InsZ nemá popření pohledávky dlužníkem žádný vliv na její zjištění, dokud nenastanou účinky schváleného oddlužení (§ 410 InsZ). Uzavřel, že za výše uvedených okolnosti je žaloba předčasná a podaná osobou věcně k podání žaloby nelegitimovanou; postupoval proto podle § 160 odst. 4 o.s.ř. a žalobu odmítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly.

Toto rozhodnutí napadla žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvnímu stupně k dalšímu řízení. Obvinila insolvenčního správce, že uznal spornou pohledávku (nadále není zřejmé v jaké výši), přestože rozhodnutím Krajského soudu v Plzni pod č.j. 10 Co 4/2011 a Vrchního soudu v Praze pod č.j. 7 Cmo 534/2013-92 bylo dovozeno, že věřitel (žalovaný) nemá nárok na některé části pohledávky týkající se úroku, a že v insolvenčním řízení nepřistupuje k jejímu majetku odpovědně. Namítla, že insolvenční soud měl před vydáním rozhodnutí o prohlášení konkursu na její majetek postavit najisto výši jejího závazku vůči žalovanému. Akcentovala, že na schůzi věřitelů (4.6.2015) byla poučena o tom, že je legitimována k podání incidenční žaloby k nezajištěným pohledávkám ve lhůtě 30 dnů, což také učinila. Vyjádřila nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého není osobou oprávněnou. Závěr o tom, že žalobu podala předčasně pak nemá oporu v úpravě § 160 o.s.ř., neboť důvodem pro odmítnutí je nikoliv předčasné, nýbrž opožděné podání žaloby.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že není opodstatněno.

Podle § 160 InsZ incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odst. 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení pokračovat (odst. 4). Nejvyšší soud k tomuto ustanovení ve svém rozhodnutím sp.zn. 29 ICdo 33/2014 publikovaném pod číslem 33/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek dovodil, že za trvání konkursu vedeného na jeho majetek není dlužník osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky přihlášeného věřitele, bez zřetele na to, zda pohledávku popřel. Jestliže takovou žalobu přesto podá, insolvenční soud ji odmítne podle § 160 odst. 4 InsZ jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna.

Podle § 410 InsZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202 (odst. 1). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odst. 2). (KSPL 20 INS 28861/2014)

Z insolvenčního spisu plyne, že při přezkumném jednání žalobkyně popřela pohledávku žalovaného a že byla poučena podle § 192 odst. 3 InsZ, že popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění, ledaže se jedná o oddlužení za podmínek § 410 odst.2 InsZ a dále o tom, že bez ohledu na to, je dlužník legitimován k podání incidenční žaloby, jejichž předmětem jsou popřené vykonatelné pohledávky. Z přihlášky pohledávky žalovaného a seznamu pohledávek plyne, že pohledávka žalovaného byla přezkoumána jako pohledávka nevykonatelná. V insolvenčním řízení působí účinky prohlášení konkursu na majetek dlužnice.

Žalobkyně v postavení dlužníka popřela nevykonatelnou pohledávku žalovaného, a proto není věcně legitimována k podání žaloby a mýlí se, pokud uvádí, že byla poučena o tom, že k podání žaloby legitimována je, neboť její legitimace by přicházela v úvahu jen tam, kde popřela pohledávku vykonatelnou, avšak jen za podmínky, že trvají účinky schválení jejího oddlužení. Žalobkyni nesvědčí legitimace k podání žaloby, resp. není osobou oprávněnou žalobu podat ve smyslu § 160 odst. 4 InsZ, bez ohledu na to, zda tak činí žalobou, jež je nebo není projednatelná. Soud prvního stupně tak správně postupoval podle citovaného ustanovení, když žalobu odmítl a správně rozhodl i o nákladech řízení.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. při respektování okolnosti, že v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému žádné nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupn, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 20. listopadu 2015

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná