103 VSPH 841/2017-63
č. j. 176 ICm 3713/2016 103 VSPH 841/2017-63 (MSPH 76 INS 14871/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Věry Modlitbové v právní věci žalobce: Walter anonymizovano , anonymizovano , bytem K Vodárně 904, Horoměřice zastoupený JUDr. Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4 proti žalovanému: JUDr. Pavel Čížkovský, sídlem v Praze 1, Václavské nám. 18, insolvenční správce dlužníka DUPRE Consult, spol. s r.o., IČO 275 88 963 o vyloučení věci, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 176 ICm 3713/2016-42 ze dne 14. září 2017

takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 176 ICm 3713/2016-42 ze dne 14. září 2017 se mění tak, že žaloba o vyloučení vozidla značky BMW 730 DL, RZ 2AD 8728, VIN: WBAKM21070C334156 ze soupisu majetkové podstaty dlužníka DUPRE Consult, s.r.o., IČO 275 88 963 se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 726 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá proti žalovanému vyloučení vozidla značky BMW 730 DL, RZ 2AD 8728, VIN: WBAKM21070C334156 (vozidlo) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka poté, co byl vyrozuměn o této skutečnosti 19. 9. 2016 (žaloba podána 18. 10. 2016), s odůvodněním, podle něhož

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. isir.justi ce.cz 176 ICm 3713/2016 (MSPH 76 INS 14871/2013)

je jeho vlastníkem a svědčí mu okolnosti vylučující jeho sepis do něj žalovaným v postavení insolvenčního správce dlužník. Uvedl, že vozidlo zakoupil na základě kupní smlouvy z 9. 11. 2015 (Smlouva) uzavřené s prodávající Renatou Šoborovou, která nechala vozidlo u něho opravit, avšak neměla prostředky na zaplacení ceny opravy. Vozidlo od ní odkoupil s tím, že s ním bude podnikat, tj. pronajímat třetím osobám. Při uzavírání Smlouvy si ověřil, že prodávající má velký a malý technický průkaz (TP), v nichž byly uvedeny, ověřil si, zda vozidlo není evidováno v Shengenské databázi odcizených nebo pohřešovaných vozidel, dále na internetových stránkách www.Cebia.cz zadáním VIN vozidla, zda se nejedná o vozidlo pronajaté na leasing; vždy s negativním výsledkem. Proto nakonec došlo k přepsání vozidla na jeho jméno v evidenci motorových vozidel. Vozidlo nabyl v dobré víře. Uvedl dále, že do opravy vozidla vložil nemalou finanční částku a poté je 10. 12. 2015 pronajal třetí osobě, podnikateli SHOPOV PETAR DIMITROV. Vozidlo bylo nezákonně odebráno policií, čímž byl zmařen jeho podnikatelský záměr a jeho zadržováním mu vznikla škoda, kterou hodlá vymáhat. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Především uvedl, že vozidlo zapsal do majetkové podstaty dlužníka 5. 12. 2013 a v důsledku toho nikdo jiný než on nemohl s vozidlem jakkoli disponovat a pokud by tak učinil, jednal neplatně. Z uvedeného důvodu je vyloučeno, aby žalobce v době, kdy vozidlo bylo zapsáno v soupisu majetkové podstaty dlužníka, nabyl k němu vlastnictví. Připustil, že by žalobce mohl uspět se žalobou jen za předpokladu, že by prokázal, že ke dni prohlášení konkursu na dlužníkův majetek (13. 1. 2014) vozidlo dlužníkovi nenáleželo. 3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě vyhověl (bod I. výroku) a žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 12.200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí (bod II. výroku). 4. Soud prvního stupně zjistil: -ze shodných tvrzení účastníků řízení, že žalovaný vyrozuměl žalobce o sepsání vozidla do soupisu majetkové podstaty a vyrozuměl jej o tom s poučením o právu podat excindační žalobu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, k němuž došlo 26. 9. 2016, 17. 10. 2013 byl zjištěn dlužníkův úpadek a 13. 1. 2014 byl prohlášen na jeho majetek konkurs, vozidlo je stále zapsáno v soupisu majetkové podstaty dlužníka, fakticky se nachází v úschově Městského soudu v Brně, vozidlo nabyl žalobce od prodávající Renaty Šoborové, která je nabyla od Jaroslavy Hájkové, -ze Smlouvy, že ji uzavřel žalobce s prodávající Renatou Šoborovou 9. 11. 2015, jejím předmětem byl prodej vozidla za kupní cenu 196.000 Kč, prodávající prohlásila ve Smlouvě, že je výlučnou vlastnicí vozidla, neváznou na něm práva třetích osob ani jiná omezení a žalobce prohlásil, že vozidlo kupuje za uvedenou cenu do svého výlučného vlastnictví. Prodávající se zavázala vozidlo ve lhůtě 25 dnů od dne podpisu Smlouvy vozidlo odhlásit a přihlásit je do evidence na jméno kupujícího žalobce a předat mu veškeré doklady k vozidlu, tj. TP, osvědčení o registraci vozidla. Bylo sjednáno, že vlastnické právo k vozidlu přechází na kupujícího žalobce okamžikem zaplacení kupní ceny, -z velkého TP UG 413 481 (TP-UG), které bylo vydáno 3. 8. 2015 za ztracený TP UF 322814 (TP-UF), že žalobce je registrován jako vlastník vozidla od 9. 12. 2015 v pořadí jako třetí vlastník s tím, že v něm je Renata Šoborová registrována od 21. 8. 2015 a Jaroslava Hájková od 3. 8. 2015; vozidlo bylo poprvé registrováno 2. 7. 2010, v ČR od 17. 3. 2011, -ze zprávy společnosti Cebia k 18. 10. 2016, že vozidlo není vedeno v ČR ani v SR jako odcizené a není předmětem financování v ní uvedených leasingových společností, -z výpovědi žalobce, že podniká jako opravář vozidel, vozidlo koupil od Renaty Šoborové, kterou zná jen jako osobu, která mu předala vozidlo do opravy. Smyslem uzavřené Smlouvy bylo vozidlo dále

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 176 ICm 3713/2016 (MSPH 76 INS 14871/2013)

pronajímat, kupní cenu zaplatil, od prodávající obdržel malý, velký TP a klíčky od vozidla. Přes internet si ověřil, zda vozidlo není kradené, nebo není ve vlastnictví nějaké leasingové společnosti; o tom, že je sepsáno v majetkové podstatě dlužníka, se dozvěděl až od Policie, která vozidlo zabavila. 5. Cituje ustanovení § 2079, § 1099 a § 7 o.z. soud prvního stupně dospěl k závěru, že Smlouva byla uzavřena platně, obsahuje zákonem požadované náležitosti, tj. určení předmětu koupě, sjednanou výši kupní ceny a že žalobce si vozidlo od prodávající převezme po zaplacení kupní ceny. Konstatoval, že ten, kdo se dovolává dobré víry, musí ji prokázat, což žalobce prokázal, neboť byl v dobré víře, že vozidlo kupuje od vlastníka vozidla, který byl oprávněn mu je prodat. Na tom nic nemůže změnit, že si po odebrání vozidla ještě ověřoval, zda vozidlo nebylo kradené. S odkazem na § 8 o.z. soud prvního stupně nedospěl k závěru, že by ze strany kupujícího došlo ke zneužití práva, jež právní ochrany nepožívá. 6. S odkazem na ustanovení § 225 odst. 1 a § 229 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) soud prvního stupně konstatoval, že má za prokázané, že všechny předpoklady úspěchu vylučovací žaloby, zejména poslední z nich, tj., že okolnost vylučující sepis vozidla do soupisu majetkové podstaty svědčí žalobci. Poznamenal zároveň, že do rozhodnutí o prohlášení konkursu na dlužníkův majetek svědčilo dispoziční právo dlužníkovi, od prohlášení konkursu 13. 1. 2014 pak žalovanému. Z uvedených důvodů proto žalobě vyhověl. 7. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal v řízení úspěšnému žalobci v rozsahu odměny za zastupování advokátem v sazbě 3.100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci a dvě účasti při jednání soudu), tj. 9.300 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč a za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, celkem 12.200 Kč s tím, že zástupce žalobce nedoložil, že je plátcem DPH. 8. Toto rozhodnutí napadl žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že žalobu zamítne. Zdůraznil, že podle § 205 odst. 2 InsZ podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy mimo jiné nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka. Podle § 217 odst. 1 InsZ je soupis majetkové podstaty listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičním oprávněním. Vozidlo sepsal do soupisu majetkové podstaty, neboť z předložených dokladů poskytnutých věřitelem Oberbank Leasing, spol. s r.o., který financoval nákup vozidla a z registru motorových vozidel (TP-UF) plynulo, že dlužník je vlastníkem vozidla. Uzavřel, že změna vlastnických poměrů, pokud k ní nedošlo v důsledku právního jednání osoby s dispozičním oprávněním, nemá pro zánik tohoto oprávnění insolvenčního správce význam a nemůže být důvodem pro vyloučení vozidla ze soupisu majetkové podstaty. Doplnil, že právní úprava o.z. by v projednávané věci neměla být rozhodující, neboť ve vztahu k němu je InsZ právním předpisem speciálním. 9. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku z důvodu jeho věcné správnosti, neboť se se závěry soudu prvního stupně ztotožňuje a odkazuje na svou v průběhu řízení prezentovanou argumentaci. Uvedl, že není plátcem DPH. 10. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl, že odvolání je opodstatněno. 11. Ze zprávy Hlavního města Prahy č. j. MHMP 1946922/2017 ze dne 14. 12. 2017 odvolací soud zjistil, že k vozidlu byly vydány 3 TP (duplikáty byly vydány z důvodu ztráty předchozích TP). Při evidenčním úkonu vydání druhopisu TP se do dokladu vždy tisknou aktuální údaje, platné ke dni jeho vydání, přičemž kompletní údaje o vozidle, jeho vlastnících a veškerých evidenčních změnách

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 176 ICm 3713/2016 (MSPH 76 INS 14871/2013)

obsahuje jak elektronická, tak písemná část registru vozidel. Od 17. 3. 2011 byl v TP č. UE 143378 (TP-UE) uveden dlužník TP, z důvodu ztráty byl ukončen 6. 6. 2013 a byl vydán TP-UF, v němž byl uveden dlužník, z důvodu ztráty byl TP č. UF ukončen 3. 8. 2015 a 3. 8. 2015 byl vydán TP-UG, v němž je uvedena od 3. 8. 2015 Jaroslava Hájková, od 21. 8. 2015 prodávající Renata Šoborová a od 9. 12. 2015 žalobce. 12. Podle § 225 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2). 13. Podle § 7 o.z., jež na věc dopadá ve smyslu § 3030 o.z., má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem jednal poctivě a v dobré víře. 14. Argumentům žalovaného, podle nichž je třeba věc posuzovat podle InsZ, jehož úprava je speciální, lze přitakat, avšak jen za předpokladu, že ten, vůči němuž jsou uplatňovány účinky založené v insolvenčním řízení zápisem věci do soupisu majetkové podstaty měla a mohla vědět o tom, že tyto účinky skutečně nastaly; v projednávané věci to znamená, že žalobce měl a mohl vědět, že vozidlo bylo zapsáno do soupisu majetkové podstaty, což má za následek, že pouze insolvenční správce má k věci dispoziční oprávnění. 15. Žalobcovu dobrou víru, že prodávající Renata Šoborová je vlastníkem vozidla oprávněným mu je prodat, by bylo lze předpokládat za běžného chodu věcí, tj. v situaci, která nenasvědčuje žádným zvláštnostem týkajících se vozidla. V projednávané věci tomu tak nebylo, neboť podle TP-UG, jak zjistil i soud prvního stupně, byl vydán za ztrátu TP-UF 3. 8. 2015, přičemž první registrace vůbec je k 21. 7. 2010 a v ČR 17. 3. 2011, a krátce po registraci Jaroslavy Hájkové byla ani za necelý měsíc registrována jako vlastnice vozidla Renata Šoborová (21. 8. 2015). Ověřil-li by si žalobce obsah TP-UF, o němž je na TP-UG zmínka, seznal by, že jako vlastník vozidla byl do 3. 8. 2015 registrován dlužník, jak plyne i ze zprávy Hlavního města Prahy, a v souvislosti s tím by si musel učinit jasno, na základě jakého titulu v TP-UG je registrována Jaroslava Hájková a nikoliv dlužník, jinak řečeno nelze předpokládat žalobcovu dobrou víru, neměl-li přehled o jednotlivých registrovaných osobách u sporného vozidla od první registrace v roce 2011 do vydání TP-UG. Pokud by tento přehled měl, seznal by, že jako vlastník vozidla byl registrován dlužník, o němž by z veřejných rejstříků zjistil, že se nachází v úpadku, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a vozidlo je sepsáno do jeho majetkové podstaty. 16. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že výše uvedené vyvrací dobrou víru žalobce při nabývání vozidla na základě Smlouvy, neboť byl-li by v dobré víře, pak by zjistil, že to je žalovaný, jemuž svědčí dispoziční právo k vozidlu. Tuto skutečnost při vynaložení opatrnosti odpovídající výše uvedeným zvláštnostem měl a mohl v době uzavírání Smlouvy seznat. Vozidlo tak žalobce nabyl na základě neplatné Smlouvy a nechrání ho dobrá víra. 17. Na základě výše uvedených závěrů proto odvolací soud napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žalobu zamítl. 18. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 224 odst. 2 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal v řízení zcela úspěšnému žalovanému v rozsahu, uplatněném žalovaným, tj. dvou úkonů po 300 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč, po připočtení DPH, jejímž plátcem žalovaný je ve výši 726 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová. 176 ICm 3713/2016 (MSPH 76 INS 14871/2013)

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 InsZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 InsZ).

Praha 31. ledna 2018

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Němcová.