103 VSPH 828/2016-11
57 ICm 2699/2016 103 VSPH 828/2016-11 (KSLB 57 INS 21647/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: Dominik anonymizovano , anonymizovano , bytem Hrádek nad Nisou, Rynoltická 88, proti žalovanému: Obec Prosečné, se sídlem Prosečné 37, IČO: 00278203, o určení pohledávky, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 16. srpna 2016, č. j. 57 ICm 2699/2016-3,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 16. srpna 2016, č. j. 57 ICm 2699/2016-3, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl žalobu ze dne 2. 2. 2016, jíž se žalobce v postavení dlužníkova věřitele domáhá určení, že popření přihlášky pohledávky P4 přihlášeným věřitelem bylo učiněno po právu (bod I. výroku). Rozhodl také, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

Vycházel přitom ze zjištění, že žaloba došla soudu dne 2. 2. 2016, byla podána na předepsaném formuláři a má zákonem předepsané náležitosti. Přezkumné jednání ohledně popřené pohledávky bylo nařízeno na den 8. 2. 2016. Popření pohledávky přihlášeným věřitelem bylo tedy podáno včas. O řešení dlužníkova úpadku konkursem bylo rozhodnuto usnesením ze dne 13. 5. 2016 (A-58). Lhůta pro zaplacení jistoty na náklady řízení incidenčního sporu tedy marně uplynula nejpozději dne 23. 5. 2016. Odkazuje na ustanovení § 200 odst. 1, 5 a § 202 odst. 3, 5 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) proto rozhodl o odmítnutí žaloby.

Toto usnesení napadl žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, podle něhož má za to, že lhůta pro složení jistoty dosud neuplynula. Nebylo totiž osvědčeno, zda je oprávněným věřitelem dlužníka, když jeho pohledávka nebyla dosud přezkoumána. Desetidenní lhůta daná ustanovením § 200 isir.justi ce.cz 57 ICm 2699/2016 (KSLB 57 INS 21647/2014) odst. 5 InsZ proto nepočala ani běžet. Termín pro úhradu jistoty nebyl určen správně na den 23. 5. 2016, když o způsobu řešení dlužníkova úpadku bylo rozhodnuto již 16. 11. 2015. Namítl, že nebyl informován o tom, že odvolacím soudem bylo dne 13. 5. 2016 potvrzeno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka. Kdy uplyne lhůta k úhradě jistoty a od kdy se její běh počítá, nemohl vědět.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že nejsou důvody pro jeho potvrzení či změnu.

Podle § 200 InsZ věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odst. 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odst. 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odst. 3). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odst. 5).

Podle § 202 insolvenčního zákona přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 3). Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne (odst. 5). 57 ICm 2699/2016 (KSLB 57 INS 21647/2014)

Podle § 169 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení (odst. 1). Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí (odst. 2). Jestliže se usnesení nedoručuje, stačí v písemném vyhotovení uvést výrok a den vydání (odst. 3).

Obsah odůvodnění písemného vyhotovení usnesení není předepsán s výjimkou usnesení, jímž se rozhoduje o věci samé. Postačuje proto, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení a které jsou způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

V odůvodnění napadeného usnesení však nejsou vyjádřeny úvahy soudu prvního stupně způsobem, jež by umožnily jeho právní závěry přezkoumat, a tento nedostatek nelze překonat tím, že tyto úvahy budou dovozovány z obsahu spisového materiálu. Napadené usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Tato okolnost účastníkům znemožňuje kvalifikovaně se proti němu bránit.

Odůvodnil-li soud prvního stupně napadené rozhodnutí tím, že dne 2. 2. 2016 bylo soudu prvního stupně doručeno popření pohledávky žalovaného věřitele žalobcem, které má všechny zákonem stanovené náležitosti, tento jeho závěr nelze mít za řádně odůvodněný za stavu, kdy neuvádí ani nikterak nehodnotí skutečnosti, na základě kterých k takovému názoru dospěl a kdy se současně z obsahu insolvenčního spisu podává, že toto podání není podepsáno žalobcem, ale ve smyslu ustanovení § 18 zákona č. 300/2008 Sb. Ivanem Žilkou.

Za takového stavu jsou jakékoli úvahy o zaplacení jistoty na náklady řízení incidenčního sporu vyvolaného přihlášeným věřitelem předčasné. Před posuzováním této otázky musí být totiž postaveno najisto, zda podání ze dne 2. 2. 2016 je vskutku řádným a včasným podáním přihlášeného věřitele či nikoliv. Tuto otázku nepovažuje odvolací soud za vyřešenou, neboť Ivan anonymizovano přihlášeným věřitelem dlužníka není a nebylo ani prokázáno, že by byl zmocněncem takového věřitele. Okolnost, že se předmětné podání případně stalo žalobou ve smyslu ustanovení § 200 odst. 5 InsZ je v tomto směru bez významu a nebrání postupu dle § 160 odst. 4 InsZ, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené podmínky. 57 ICm 2699/2016 (KSLB 57 INS 21647/2014)

Odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. za použití § 7 InsZ zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž nejdříve vyřeší otázku věcné legitimace žalobce a teprve poté posoudí podmínky pro zaplacení jistoty.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 10. listopadu 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela