103 VSPH 827/2017-174
61 ICm 193/2016 103 VSPH 827/2017-174 (KSPH 61 INS 21118/2015)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce: FINEMONEY, SE, IČO 24303186 se sídlem Praha 8, V Holešovičkách 1451/20, zast. Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem se sídlem Praha 6, Mlýnská 22/4, proti žalovaným: 1) Mgr. Anna Zinglová, se sídlem Praha 10, Černokostelecká 2020/20, insolvenční správkyně dlužníků Petra anonymizovano , anonymizovano a Anny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Žíňánky 13, 2) Petr Kapuš, anonymizovano , IČO 47806362, a 3) Anna anonymizovano , anonymizovano , IČO 15674134, oba bytem 256 01 Žíňánky 13, zast. Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem Praha 4, Mendíků 1396/9, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalovaných 2) a 3) proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 61 ICm 193/2016-77 ze dne 16. října 2017,

takto:

I. Odvolání žalovaných 2) a 3) proti bodu I. výroku usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 61 ICm 193/2016-77 ze dne 16. října 2017 se o d m í t á; v bodu II. výroku se toto usnesení mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně 12.729,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich právního zástupce Mgr. Petra Němce, advokáta se sídlem v Praze 4.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) na náhradu nákladů odvolacího řízení 3.364,-Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich právního zástupce Mgr. Petra Němce, advokáta se sídlem v Praze 4.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (soud prvního stupně) rozhodl o odmítnutí žaloby proti druhému žalovanému a třetí žalované (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že usnesením č. j. KSPH 61 INS 21118/2015-B-33 schválil oddlužení dlužníků (žalovaných 2 a 3) oddlužením splátkovým kalendářem. Pokračoval, že do insolvenčního řízení dlužníků přihlásil přihláškou č. 16 svou zajištěnou pohledávku žalobce v celkové výši 1.330.224,49 Kč (dále jen pohledávka), jež byla při přezkumném jednání 17.12.2015 popřena v plném rozsahu insolvenčním správcem a dlužníky; pohledávka byla přihlášena a přezkoumána jako zajištěná. isir.justi ce.cz (KSPH 61 INS 21118/2015)

Cituje § 410 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ), konstatoval, že z ustanovení § 410 odst. 2 IZ vyplývá, že toliko popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobce byla na přezkumném jednání přezkoumána jako zajištěná, jak byla i přihlášena, pak dlužníci nemají popěrné právo k přihlášce pohledávky žalobce. Proto žalobu proti žalovaným 2) a 3) odmítl (s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. 11 VSOL 145/2014-18). O nákladech řízení rozhodl dle § 151 a § 146 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) s tím, že by žalobce měl zaplatit žalovaným 2) a 3) náhradu nákladů řízení, a protože jim však žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Uvedené usnesení napadli žalovaní 2) a 3) v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhli, aby je odvolací soud v bodě I. výroku změnil, že se žaloba neodmítá, a pokud dojde k závěru o správnosti tohoto výroku, požadují, aby je odvolací soud změnil v bodě II. výroku a přiznal jim náhradu nákladů za právní zastupování advokátem. Podrobně argumentovali ohledně popření uplatněné pohledávky žalobcem, jak učinili ve vyjádření k žalobě a při přezkumném jednání, zejména v otázce platnosti úvěrové smlouvy, jež považují za neplatně uzavřenou, a nároků z ní vyplývajících, jak je žalobce uplatnil v přihlášce pohledávky. K náhradě nákladů namítli, že byli při jednání před soudem prvního stupně zastoupeni shora uvedeným advokátem, proto žádají přiznání náhrady nákladů řízení za toto zastupování.

Žalobce a žalovaná 1) se k odvolání nevyjádřili.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v rozsahu napadeném odvoláním, aniž za tím účelem nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že je opodstatněné v části týkající se rozhodnutí o nákladech řízení. V části, týkající se odvolání proti odmítnutí žaloby se nejdříve zabýval otázkou, zdali odvolatelé jsou legitimováni k podání odvolání, a dospěl postupem podle § 212, § 212a a § 214 odst. 2 písm. a) o.s.ř. k závěru, že nejsou. Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že se žalobce žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 19.1.2016 proti žalovaným domáhá určení, že má za dlužníky po právu co do pravosti, výše a pořadí zajištěnou a vykonatelnou pohledávku ve výši 1.330.224,49, kterou žalovaní při přezkumném jednání dne 17.12.2015 popřeli jako nevykonatelnou a zajištěnou.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že unesením č.j. KSPH 61 INS 21118/2015-B-33 z 10.6.2016 insolvenční soud schválil oddlužení dlužníků splátkovým kalendářem, do nějž nebyl zařazen žalobce s pohledávkou s tím, že se jedná o pohledávku zajištěnou, jež nebude uspokojována plněním splátkového kalendáře.

Podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. (KSPH 61 INS 21118/2015)

Právo odvolání přísluší jen tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá, byť i nepatrná, újma (tzv. subjektivní přípustnost odvolání). Jestliže soud prvního stupně žalobu vůči žalovaným 2) a 3) odmítl, pak jim tímto postupem nebyla způsobena jakákoliv újma v jejich právech (fakticky se stali v řízení úspěšnými, neboť požadovali žalobu zamítnout).

Proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání žalovaných 2) a 3) proti bodu I. výroku odmítl, neboť jim právo odvolání nepřísluší.

Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že z úpravy popěrného úkonu dlužníka v insolvenčním řízení se podává, že tento může přivodit účinky spornosti popírané pohledávky jen v případě řešení dlužníkova úpadku reorganizací či oddlužením a jen při splnění podmínek stanovených IZ. V usnesení ze dne 31.8.2016, sp. zn. 29 ICdo 60/2014, vyslovil Nejvyšší soud ČR právní závěr, že právě okolnost, že postavení zajištěných věřitelů je při oddlužení (co do realizace zajištění) v zásadě stejné jako při konkursu, pak opodstatňuje závěr, že stejný konkursní režim se prosazuje i pro účinky popření pohledávky zajištěného věřitele dlužníkem (ten nemá popěrné právo, jež by za trvání konkursu zabránilo zjištění jím popřené pohledávky). Právní úprava dlužníku v oddlužení nepřiznává možnost účinného popření zajištěné pohledávky. Označí-li v insolvenčním řízení věřitel v přihlášce svou pohledávku za zajištěnou, nemá povinnost podat žalobu po schválení oddlužení i proti popírajícímu dlužníkovi dle § 410 odst. 2 IZ (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.11.2014, sp. zn. 104 VSPH 205/2014).

Odvolací soud však shledal důvodné odvolání žalovaných 2) a 3) (dále též odvolatelé) proti bodu II. výroku napadeného usnesení. Z obsahu spisu se podává, že se odvolatelé dostavili k výzvě soudu prvního stupně k nařízenému jednání dne 16.10.2017 se svým právním zástupcem Mgr. Petrem Němcem, advokátem, jemuž udělili dne 11.10.2017 plnou moc k zastupování. Proto bylo namístě jim přiznat náhradu nákladů řízení, a to i přes skutečnost, že jim soud prvního stupně při tomto jednání krátkou cestou předal, resp. jejich právnímu zástupci již písemně vyhotovené napadené usnesení.

Podle § 146 odst. 3 o.s.ř. odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.

Odvolatelům vznikly v souvislosti s jejich zastoupením advokátem náklady za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastupování, účast na jednání) ve výši sazby odměny 3.100,-Kč dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), za jeden úkon právní pomoci, tj. celkem 6.200,-Kč snížené o 20 % dle § 12 odst. 4 AT, tj. 4.960,-Kč za jednoho účastníka, za oba zastupované tedy 9.920,-Kč, a dvou náhrad hotových režijních výdajů v paušální částce 300,-Kč za úkon dle § 13 odst. 3 AT, tj. 600,-Kč za dva úkony, celkem tedy 10.520,-Kč, což s připočtením 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2.209,-Kč, jejímž plátcem zástupce odvolatelů je, činí celkem 12.729,-Kč.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení zcela úspěšným odvolatelům v rozsahu odměny za zastupování z tarifní hodnoty (KSPH 61 INS 21118/2015)

50.000,-Kč ve výši jedné poloviny, tj. 1.550,-Kč (§ 9 odst. 4 písm. c/ a § 7 bod 5. a § 11 odst. 2 písm. c/ AT) snížené o 20 % dle § 12 odst. 4 AT, tj. 1.240,-Kč za jednoho účastníka, za oba zastupované tedy 2.480,-Kč, a jedné náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300,-Kč, celkem 2.780,-Kč navýšené o 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 584,-Kč, tj. celkem 3.364,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ a h/ o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 5. prosince 2017

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná